Právní formy firem v ČR: přehled a co znamenají pro účetnictví, daně a fakturaci

22. října 2026 · Redakce Doklad.ai · podnikani

Přehled všech právních forem v Česku od OSVČ přes s.r.o., a.s., v.o.s., k.s. a družstvo po spolek, ústav, nadaci a SVJ: ručení, minimální kapitál, typ účetnictví, daň z příjmů a rejstřík v jedné tabulce, počty subjektů podle registru k 15. 10. 2026 a odkazy na podrobné články.

Rychlá odpověď

V Česku můžete podnikat jako fyzická osoba (OSVČ, nejčastěji na živnostenský list), nebo přes právnickou osobu. Nejrozšířenější právnickou osobou je s.r.o.: v registru ekonomických subjektů jich je 582 221 (15. 10. 2026). Pro neziskové účely slouží spolek, ústav, nadace a nadační fond, pro dům s byty společenství vlastníků jednotek (SVJ).

Právní forma rozhoduje o čtyřech věcech:

• Ručení: OSVČ a společníci v.o.s. ručí celým majetkem, společníci s.r.o. jen do výše nesplacených vkladů, akcionáři a členové spolku neručí.
• Účetnictví: OSVČ vede daňovou evidenci nebo uplatní výdajový paušál či paušální daň. Právnické osoby vedou podvojné účetnictví; jen spolky a pobočné spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církevní právnické osoby a honební společenstva smějí vést jednoduché, pokud nejsou plátci DPH a příjmy ani majetek nepřesáhnou 3 mil. Kč.
• Daň z příjmů: fyzická osoba platí 15 % a 23 % nad 36násobek průměrné mzdy, právnická osoba 21 %. Spolky, nadace, nadační fondy a další veřejně prospěšní poplatníci daní jen část příjmů (dotace a ztrátová hlavní činnost nejsou předmětem daně); ústav a o.p.s. daní všechny příjmy kromě investičních dotací. V.o.s. sama daň neplatí, daní ji společníci.
• Rejstřík a povinnosti: s.r.o., a.s., družstvo a další se zapisují do obchodního rejstříku, neziskové formy do spolkového, nadačního nebo jiného rejstříku. Každá zapsaná právnická osoba má datovou schránku, ukládá závěrku do sbírky listin a až na výjimky (stát, obce, příspěvkové organizace) eviduje skutečné majitele.

DPH má pro všechny subjekty se sídlem v Česku stejnou hranici: plátcem se stanete po obratu 2 000 000 Kč z plnění za úplatu za kalendářní rok. Zahraniční firma bez sídla v Česku, i když tu má pobočku, je plátcem už od prvního zdanitelného plnění v tuzemsku (§ 6c zákona o DPH), ledaže jde o malou firmu z EU v přeshraničním režimu pro malé podniky (§ 109bb).

1. Přehled všech právních forem v jedné tabulce

Zdroje k řádkům tabulky najdete u jednotlivých forem níže. Příspěvkové organizace, církevní právnické osoby, honební společenstva a odborové organizace popisuje kapitola 5.

2. Jak vybrat právní formu

Nejdřív si ujasněte, k čemu subjekt bude. Podnikání patří do živnosti nebo obchodní korporace. Hlavní činností spolku podnikání být nemůže (§ 217 občanského zákoníku) a nadace nesmí sloužit výlučně výdělečným cílům (§ 306). Pak řešte riziko, daně a administrativu.

Daňově: zisk s.r.o. vyplacený společníkovi, který je fyzickou osobou s daňovým domicilem v Česku, je zdaněn 21 % u firmy a 15 % srážkou z podílu na zisku, celkem 32,85 % (§ 21 odst. 1 a § 36 odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů). Jak to vychází proti OSVČ včetně pojistného, počítá článek Založení s.r.o. vs. OSVČ, změnu formy popisuje návod Jak přejít z OSVČ na s.r.o.. Výplatu peněz společníkovi rozebírají články Dividendy a podíly na zisku a Odměna jednatele vs. mzda.

3. Podnikatelské formy jedna po druhé

OSVČ: fyzická osoba na živnost

Nejjednodušší start: ohlášení živnosti stojí 1 000 Kč (položka 24 sazebníku zákona o správních poplatcích) a podnikáte pod svým jménem a IČO. Ručíte celým majetkem. Vedete daňovou evidenci (§ 7b zákona o daních z příjmů), nebo uplatníte výdajový paušál či paušální daň. Účetnictví musíte vést, jste-li zapsáni v obchodním rejstříku, nebo přesáhl-li váš obrat za kalendářní rok 25 000 000 Kč: účetní jednotkou jste od 1. ledna následujícího roku a účetnictví vedete od dalšího účetního období (§ 1 odst. 2 písm. d) a e) a § 4 odst. 3 zákona o účetnictví). První kroky shrnuje checklist pro začínající podnikatele, získání oprávnění článek Živnostenský list: jak ho získat a volbu režimu Paušální daň 2027.

Společnost s ručením omezeným

Minimální vklad je 1 Kč (§ 142 zákona o obchodních korporacích), za dluhy ručí společníci jen do výše nesplněných vkladových povinností zapsaných v obchodním rejstříku (§ 132). Zakládá se notářským zápisem (§ 8), soudní poplatek za první zápis je 6 000 Kč, při zápisu notářem 2 700 Kč (položky 11 a 39 sazebníku zákona o soudních poplatcích). Použijete-li vzor společenské smlouvy Ministerstva spravedlnosti (§ 146 odst. 4) a vklady splácíte v penězích, je zápis notářem od poplatku osvobozen (§ 11 odst. 9 písm. d) zákona o soudních poplatcích). Vede podvojné účetnictví a platí 21 % daň. Účetnictví, daně a povinnosti jednatele rozebírá článek S.r.o.: účetnictví, daně a povinnosti; fakturaci jednateli řeší stránka Faktura jednateli.

Akciová společnost

Základní kapitál je nejméně 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR (§ 246 zákona o obchodních korporacích) a je rozvržen na akcie (§ 243). Akcionáři za dluhy neručí. Soudní poplatek za první zápis je 12 000 Kč (8 000 Kč u notáře). Hodí se pro větší podniky, investory a převoditelné podíly. Více v článku Akciová společnost: účetnictví a daně.

Veřejná obchodní společnost

Nejméně dva společníci, kteří ručí společně a nerozdílně celým majetkem (§ 95). Základní kapitál zákon nevyžaduje. Společnost sama daň z příjmů neplatí: zisk daní společníci, fyzická osoba jako příjem ze samostatné činnosti (§ 7 odst. 1 písm. d)), právnická osoba v poměru podílu (§ 20 odst. 5), a společnost přiznání nepodává (§ 18b a § 38mb písm. c) zákona o daních z příjmů). Podrobnosti v článku Veřejná obchodní společnost: daně a účetnictví.

Komanditní společnost

Alespoň jeden komplementář ručí neomezeně a alespoň jeden komanditista jen do výše nesplaceného vkladu (§ 118 a § 122). Základ daně se nejdřív sníží o část připadající komplementářům, kteří ji daní sami, zbytek daní společnost sazbou 21 % (§ 20 odst. 4 zákona o daních z příjmů). Viz Komanditní společnost: daně a účetnictví.

Družstvo

Společenství neuzavřeného počtu osob, nejméně tří členů, založené ke vzájemné podpoře nebo k podnikání (§ 552). Členové za dluhy neručí, stanovy ale mohou umožnit uložit uhrazovací povinnost na ztrátu (§ 587). Vede podvojné účetnictví, sazba daně 21 %. Podrobně v článcích Družstvo: účetnictví, daně a fakturace a Kooperativní podnikání a družstvo.

Evropská společnost a EHZS

Evropská společnost (SE) je akciová společnost podle práva EU se základním kapitálem nejméně 120 000 EUR (čl. 4 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2157/2001) a českou úpravou v zákoně č. 627/2004 Sb.; SE se sídlem v Česku vyjadřuje kapitál v korunách, v eurech jen souběžně (§ 66 zákona č. 627/2004 Sb.). EHZS slouží ke spolupráci firem z více států EU; členové ručí jako společníci v.o.s. (§ 7 zákona č. 360/2004 Sb.) a daní se obdobně jako v.o.s. (§ 37a zákona o daních z příjmů). V registru je SE 2 169 a EHZS 8.

Odštěpný závod a pobočka zahraniční firmy

Odštěpný závod je pobočka zapsaná do obchodního rejstříku s vlastním vedoucím (§ 503 občanského zákoníku, § 48 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících). Není samostatnou osobou, účtuje a daní se v rámci podnikatele. Fakturaci a účetnictví poboček rozebírá článek Odštěpný závod: fakturace a účetnictví.

Pobočka zahraniční firmy se zapisuje do obchodního rejstříku jako závod nebo odštěpný závod zahraniční osoby (§ 49 a § 50 zákona o veřejných rejstřících). Účetní jednotkou je za svou činnost v Česku zahraniční osoba (§ 1 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví); pobočka obvykle tvoří stálou provozovnu, ze které se v Česku platí daň z příjmů (§ 22 zákona o daních z příjmů). Plátcem DPH je firma bez sídla v Česku od prvního zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, limit 2 000 000 Kč se na ni nevztahuje (§ 6c zákona o DPH); výjimkou je malá firma z EU registrovaná do přeshraničního režimu pro malé podniky (§ 109bb). Viz Odštěpný závod zahraniční osoby. Fakturaci mezi mateřskou firmou a dalšími vlastními subjekty řeší stránka Faktura mezi vlastními firmami.

4. Neziskové formy a SVJ

Spolek a pobočný spolek

Spolek zakládají nejméně tři osoby (§ 214), členové za jeho dluhy neručí (§ 215) a název obsahuje „spolek“ nebo „z. s.“ (§ 216). Podnikat smí jen vedlejší činností na podporu hlavní činnosti nebo k hospodárnému využití majetku (§ 217). Může vést jednoduché účetnictví, není-li plátcem DPH a nepřesáhnou-li příjmy ani majetek 3 000 000 Kč (§ 1f zákona o účetnictví); členské příspěvky jsou osvobozené (§ 19 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů). Pobočný spolek odvozuje právní osobnost od hlavního spolku, který za jeho dluhy ručí v rozsahu stanov (§ 228 a § 229). Vše v článku Zapsaný spolek: účetnictví, daně a fakturace.

Zapsaný ústav

Ústav provozuje činnost užitečnou společensky nebo hospodářsky, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné (§ 402), typicky školu nebo sociální službu. Název obsahuje „z. ú.“ (§ 404). Pro daň z příjmů je veřejně prospěšným poplatníkem, ale předmětem daně jsou všechny jeho příjmy kromě investičních dotací (§ 18a odst. 5 zákona o daních z příjmů). Viz Zapsaný ústav: účetnictví a daně.

Obecně prospěšná společnost

Zákon o o.p.s. byl k 1. 1. 2014 zrušen (§ 3080 občanského zákoníku), nové o.p.s. tedy založit nelze. Existující se řídí dosavadní úpravou a mohou se změnit na ústav, nadaci nebo nadační fond (§ 3050). Daňově platí totéž co u ústavu (§ 18a odst. 5). Podrobně v článku Obecně prospěšná společnost: účetnictví a daně.

Nadace a nadační fond

Fundace postavené na majetku vyčleněném k účelu. Nadace potřebuje nadační jistinu nejméně 500 000 Kč (§ 330), nadační fond minimum nemá. Obě vedou podvojné účetnictví a výnosy nadace z jistiny jsou osvobozené od daně (§ 19 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů). Rozdíly, audit a výroční zprávu rozebírá článek Nadace a nadační fond: rozdíl, účetnictví a daně.

Společenství vlastníků jednotek

SVJ musí vlastníci založit v domě s alespoň pěti jednotkami, z nichž aspoň čtyři mají čtyři různé vlastníky (§ 1198). Nesmí podnikat (§ 1194 odst. 1) a za jeho dluhy ručí členové podle velikosti podílu na společných částech (§ 1194 odst. 2). Není veřejně prospěšným poplatníkem (§ 17a odst. 2 písm. e)), ale příspěvky na správu domu a úhrady za služby nejsou předmětem daně (§ 18 odst. 2 písm. f)). Vše v článku SVJ: účetnictví, daně a fakturace.

Jak fakturovat neziskovým organizacím a co se jim na fakturu píše, popisuje článek Faktura pro neziskovou organizaci.

5. Pro úplnost: další právnické osoby

• Příspěvková organizace (10 135 zřízených kraji a obcemi): zřizuje ji stát nebo územní samosprávný celek, územní se zapisuje do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 12 zákona č. 250/2000 Sb.). Je vybranou účetní jednotkou (§ 1 odst. 3 zákona o účetnictví) a účtuje podle vyhlášky č. 410/2009 Sb.
• Evidovaná církevní právnická osoba (3 937): eviduje ji Ministerstvo kultury podle zákona č. 3/2002 Sb. Smí vést jednoduché účetnictví za stejných podmínek jako spolek (§ 1f zákona o účetnictví).
• Honební společenstvo (4 291): vzniká registrací u orgánu státní správy myslivosti a zapisuje se do rejstříku honebních společenstev (§ 20 a § 28 zákona č. 449/2001 Sb.). Jednoduché účetnictví smí vést také.
• Odborová organizace (7 048): vzniká dnem po doručení oznámení o založení, zapisuje se do spolkového rejstříku (§ 3025 občanského zákoníku, § 26 zákona o veřejných rejstřících). Členské příspěvky má osvobozené a jednoduché účetnictví vést smí.

6. Co mají všechny právnické osoby společné

• Datová schránka: právnické osobě zapsané v registru osob ji stát zřídí bezplatně a bez žádosti (§ 5 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb.). Kdo ji má, podává přiznání a přihlášky jen elektronicky (§ 72 odst. 6 daňového řádu). Viz Datová schránka: povinnosti a tipy.
• Skuteční majitelé: evidují je všechny právnické osoby kromě výjimek v § 7 zákona č. 37/2021 Sb., zápis se řeší bez zbytečného odkladu (§ 9) a za nesplnění hrozí pokuta až 500 000 Kč (§ 55). Viz Evidence skutečných majitelů.
• Sbírka listin: účetní jednotky zapsané ve veřejném rejstříku zveřejňují účetní závěrku jejím uložením, nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne (§ 21a zákona o účetnictví). Jak rejstřík a sbírku listin číst, ukazuje článek Obchodní rejstřík: jak v něm hledat.
• Obchodní listiny: podnikatel uvádí na obchodních listinách a webu jméno nebo název, sídlo, IČO a údaj o zápisu v obchodním rejstříku včetně oddílu a vložky, u jiného rejstříku údaj o zápisu do něj (§ 435 občanského zákoníku). Vzory najdete na stránce Vzory faktur, náležitosti v článku Náležitosti faktury 2026.
• DPH podle obratu: subjekt se sídlem v Česku je plátcem od 1. ledna po roce s obratem nad 2 000 000 Kč, nebo den po překročení 2 536 500 Kč; přihlášku podá do 10 pracovních dnů (§ 6 a § 94 zákona o DPH). Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za každý měsíc (§ 101e odst. 1). Obrat pohlídá kalkulačka obratu pro DPH.
• Audit: od účetního období 2026 ho mají jen střední a velké účetní jednotky (§ 20 odst. 1 zákona o účetnictví ve znění zákona č. 316/2025 Sb.; za rok 2025 platí dřívější znění) a ti, komu ho ukládá zvláštní zákon, například nadace od kapitálu nebo obratu 5 mil. Kč (§ 341 OZ) a ústav od čistého obratu 10 mil. Kč (§ 415 odst. 2 OZ). Viz Audit účetní závěrky.
• Daň z příjmů právnických osob: sazba 21 % (§ 21 odst. 1). Přihlášku k registraci podává právnická osoba do 15 dnů od vzniku, veřejně prospěšný poplatník do 15 dnů od zahájení činnosti, která je zdrojem příjmů (§ 39a). Veřejně prospěšným poplatníkem je ten, jehož hlavní činností není podnikání; není jím mimo jiné obchodní korporace, SVJ, zdravotní pojišťovna, profesní komora s povinným členstvím ani rodinná fundace (§ 17a). Ten nedaní ztrátovou nepodnikatelskou činnost ani dotace (§ 18a) a přiznání nepodává, má-li jen takové, osvobozené nebo srážkou zdaněné příjmy (§ 38mb). Sazby a novinky shrnuje článek Daň z příjmů právnických osob.

7. Kódy právních forem v ARES a registru

Registr ekonomických subjektů a ARES uvádějí právní formu číselným kódem podle číselníku ČSÚ. Nejčastější kódy:

Počty zahrnují subjekty bez data zániku, tedy i ty, které aktuálně nevykazují činnost. Jak rychle firmy přibývají, ukazuje článek Kolik firem vzniká v Česku.

Nejčastější chyby

1. Volba s.r.o. jen kvůli „ručení do 1 Kč“. Omezené ručení společníka nechrání jednatele, který porušil péči řádného hospodáře (§ 159 OZ), ani závazky, za které se společník osobně zaručí, třeba u úvěru.
2. Spolek jako náhrada firmy. Podnikání nesmí být hlavní činností spolku (§ 217 OZ) a zisk lze použít jen na spolkovou činnost.
3. Snaha založit novou o.p.s. Od roku 2014 to nejde, alternativou je ústav nebo nadační fond.
4. Neuložená závěrka ve sbírce listin. Hrozí pokuta až 3 % aktiv (§ 37 a § 37a zákona o účetnictví) a pořádková pokuta rejstříkového soudu.
5. Zapomenutý zápis skutečného majitele u nově založené firmy nebo po změně společníků.
6. Chybějící údaj o zápisu v rejstříku na fakturách (§ 435 OZ), typicky po přechodu z OSVČ na s.r.o.

Jak to zvládnout v Doklad.ai

Doklad.ai si údaje firmy načte z ARES a údaj o zápisu ve veřejném rejstříku podle § 435 OZ vytiskne na fakturu i do ISDOC, ať jde o s.r.o., spolek, nadaci nebo SVJ. V jednom účtu spravujete více firem s přepínačem a právy zvlášť pro každou, například OSVČ, s.r.o. a spolek jednoho majitele. Pro spolky, ústavy, o.p.s., nadace a nadační fondy se podle právní formy automaticky zapne modul Neziskovka s evidencí darů a potvrzeními o daru; spolkům navíc evidence členů a členských příspěvků.

U všech forem funguje AI vytěžování přijatých dokladů, párování plateb z banky, rozlišení plátce a neplátce DPH a export podkladů účetnímu (Pohoda XML, Money S3, ISDOC). Účetnictví Doklad.ai nevede, podklady předáte účetní nebo jí dáte přístup do aplikace. Doklad.ai je aktuálně zdarma; účetní pro svou formu najdete přes poptávku účetního, další návody v Průvodci podnikatele.

Časté otázky

Jaké jsou právní formy podnikání v ČR?

Podnikat lze jako fyzická osoba (OSVČ, typicky na živnost) nebo přes obchodní korporaci: s.r.o., a.s., v.o.s., k.s., družstvo, případně evropskou společnost. Zahraniční firma může podnikat přes zapsanou pobočku (odštěpný závod).

Jaká právní forma je v Česku nejčastější?

Z fyzických osob živnostníci (1 848 309 subjektů s kódem 101), z právnických osob s.r.o. (582 221) podle registru ekonomických subjektů k 15. 10. 2026.

Co znamená právní forma 101?

Kód 101 v registru ekonomických subjektů a ARES označuje fyzickou osobu podnikající podle živnostenského zákona. Kód 112 je s.r.o., 121 a.s., 706 spolek a 145 SVJ.

Co znamená zkratka z. s. a z. ú.?

„z. s.“ je zapsaný spolek (§ 216 OZ), „z. ú.“ zapsaný ústav (§ 404 OZ). Název musí obsahovat buď celé označení, nebo tuto zkratku.

Která forma má nejnižší daň?

Záleží na výši a použití zisku. OSVČ platí 15 % (23 % nad 36násobek průměrné mzdy) plus pojistné, s.r.o. 21 % a při výplatě podílu dalších 15 %, celkem 32,85 %.

Kdo smí vést jednoduché účetnictví?

Jen spolky, pobočné spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církevní právnické osoby a honební společenstva, pokud nejsou plátci DPH a jejich příjmy i majetek nepřesáhnou 3 000 000 Kč (§ 1f zákona o účetnictví).

Musí mít každá právnická osoba datovou schránku?

Ano, právnické osobě zapsané v registru osob ji stát zřídí automaticky a bezplatně (§ 5 zákona č. 300/2008 Sb.).

Zdroje

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 214–229, § 306–401, § 402–415, § 435, § 503, § 1194–1200, § 3025, § 3050 a § 3080: zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
• Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 8, § 95, § 96, § 118, § 122, § 132, § 142, § 146, § 243, § 246, § 552 a § 587: zakonyprolidi.cz/cs/2012-90
• Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, § 1, § 26, § 31, § 35, § 39, § 42, § 45 a § 48–50: zakonyprolidi.cz/cs/2013-304
• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 1, § 1f, § 4, § 20, § 21a, § 37 a § 37a: zakonyprolidi.cz/cs/1991-563
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 7, § 7b, § 16, § 17a, § 18, § 18a, § 18b, § 19, § 20, § 21, § 22, § 36, § 37a, § 38mb a § 39a: zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
• Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 6, § 6c, § 94, § 101e a § 109bb: zakonyprolidi.cz/cs/2004-235
• Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, § 7, § 9 a § 55: zakonyprolidi.cz/cs/2021-37
• Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, § 11 a sazebník položky 11 a 39: zakonyprolidi.cz/cs/1991-549
• Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, položka 24: zakonyprolidi.cz/cs/2004-634
• Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, § 5: e-sbirka.cz
• Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 72: e-sbirka.cz
• Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti (§ 66), a nařízení Rady (ES) č. 2157/2001, čl. 4: eur-lex.europa.eu
• Zákon č. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení: zakonyprolidi.cz/cs/2004-360
• Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 27: zakonyprolidi.cz/cs/2000-250
• Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, § 20 a § 28: zakonyprolidi.cz/cs/2001-449
• ČSÚ, Registr ekonomických subjektů – otevřená data a číselník právních forem: csu.gov.cz

Aktuálnost ověřena: 22. 10. 2026. Lhůty a částky jsme ověřili v platném znění předpisů k tomuto dni. Článek je obecný přehled, ne individuální daňové nebo právní poradenství.