Odštěpný závod zahraniční právnické osoby: zápis, stálá provozovna, účetnictví a DPH

22. října 2026 · Redakce Doklad.ai · podnikani

Firma mimo EU se při podnikání v Česku musí zapsat do obchodního rejstříku, firma z EU nemusí. Pobočka je obvykle stálou provozovnou: přihláška k DPPO do 15 dnů, sazba 21 %. DPH od prvního plnění (výjimka pro malé firmy z EU), české účetnictví a závěrka zřizovatele ve sbírce listin. DIČ často CZ68…

Rychlá odpověď

Odštěpný závod zahraniční právnické osoby je pobočka zahraniční firmy zapsaná do českého obchodního rejstříku. Právní osobnost nemá: dodavatelem na fakturách, zaměstnavatelem i daňovým subjektem je vždy zahraniční firma.

• Kdy je zápis povinný: firma se sídlem mimo EU, která v Česku podniká, se zapisuje do obchodního rejstříku (§ 44 zákona o veřejných rejstřících) a živnostenské oprávnění jí vzniká až zápisem. Firma z EU zápis nepotřebuje (NSS sp. zn. 2 As 193/2022), ale může si ho zvolit.
• Daň z příjmů: pobočka je typicky stálou provozovnou (§ 22 odst. 2 ZDP). Přihlášku k dani z příjmů právnických osob podáte do 15 dnů od vzniku stálé provozovny, zahájení činnosti nebo získání živnostenského oprávnění, podle toho, co nastane dřív (§ 39a odst. 2 a 3 ZDP). Sazba je 21 %.
• DPH: firma bez sídla v Česku je plátcem od prvního zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku (§ 6c zákona o DPH), přihláška do 10 pracovních dnů. Limit obratu 2 000 000 Kč se na ni nevztahuje; od roku 2025 ho může využít jen malá firma z EU registrovaná do režimu pro malé podniky (obrat v celé EU do 100 000 EUR).
• Účetnictví: zahraniční firma je v Česku účetní jednotkou a účtuje o činnosti v ČR od jejího zahájení do ukončení (§ 1 odst. 2 písm. b) a § 4 odst. 1 zákona o účetnictví). Do sbírky listin ukládá účetní záznamy zřizovatele podle práva jeho státu (§ 69 a § 70 ZVR).
• Pozor na DIČ: u většiny poboček se DIČ neodvozuje od IČO závodu, ale má tvar CZ68…

Základy (co je odštěpný závod, vedoucí, střediska) vysvětluje článek Odštěpný závod české firmy; tento text řeší jen to, co je jiné u zahraniční firmy.

1. Kdy zahraniční firma potřebuje odštěpný závod

Zahraniční firma může v Česku působit přeshraničně bez trvalé přítomnosti, přes pobočku (odštěpný závod) nebo přes dceřinou společnost. Za zahraniční osobu se považuje právnická osoba se sídlem mimo Českou republiku (§ 3024 OZ) a živnost může v Česku provozovat za stejných podmínek jako česká osoba (§ 5 odst. 2 živnostenského zákona).

Firma z EU. Živnostenské úřady dříve po firmách z EU vyžadovaly založení odštěpného závodu. NSS v rozsudku sp. zn. 2 As 193/2022 z 15. 6. 2023 to označil za nepřípustně rozšiřující požadavek: povinný zápis podle § 44 ZVR dopadá jen na firmy ze třetích zemí. Firma z EU si odštěpný závod zřizuje dobrovolně, kvůli vedoucímu se zapsaným oprávněním, českému IČO a adrese pro úřady a banky.

U firem z Norska, Islandu a Lichtenštejnska mluví § 44 ZVR jen o sídle „mimo Evropskou unii“; dobrovolnost zápisu se u nich dovozuje z Dohody o EHP, soudy ji výslovně nepotvrdily.

Firma mimo EU. Živnostenský úřad jí nejdřív vydá výpis potvrzující splnění podmínek a oprávnění vznikne nejdříve dnem zápisu do obchodního rejstříku. Když k zápisu nedojde do 90 dnů od ohlášení živnosti, úřad rozhodne, že podmínky splněny nebyly (§ 10 odst. 4 a 5 ŽZ).

Daně na zápisu nezávisí: stálá provozovna i provozovna pro DPH mohou vzniknout i bez něj (kapitoly 5 a 6).

2. Zápis do obchodního rejstříku: doklady, překlady, poplatky

Návrh podává zahraniční osoba (§ 44 ZVR) u krajského soudu, v jehož obvodu je odštěpný závod umístěn (§ 75 odst. 3 ZVR). Zahraniční navrhovatel musí soudu sdělit doručovací adresu v Česku nebo zmocněnce pro doručování (§ 15 ZVR).

Co se zapisuje (§ 49 ZVR pro firmy mimo EU, § 50 ZVR pro firmy z EU a EHP): označení a umístění závodu s jeho identifikačním číslem, předmět činnosti, jméno, právní forma a zahraniční rejstřík zahraniční osoby, statutární orgán a vedoucí odštěpného závodu. U firem mimo EU navíc rozhodné právo a základní kapitál.

Sbírka listin (§ 69 a § 71 ZVR): účetní záznamy zahraniční osoby v rozsahu, v jakém je zveřejňuje podle práva svého státu, zakladatelské dokumenty v úplném znění, osvědčení o zahraničním zápisu a případný údaj o zatížení majetku v cizině, jehož platnost závisí na zveřejnění. Při více závodech stačí listiny uložit u jednoho z nich.

Překlady a ověření. Cizojazyčné listiny předkládáte s překladem do češtiny, ledaže soud sdělí, že ho nevyžaduje; překlad z jazyka mimo EU a EHP musí být úředně ověřený (§ 73 ZVR) a lhůta soudu běží až od jeho doručení (§ 96 odst. 3 ZVR). Živnostenský úřad chce překlad tlumočníka ze seznamu a ověřené podpisy a razítka; u firem z EU jen při pochybnostech (§ 5 odst. 3 a 4 ŽZ).

Poplatky. První zápis na návrh u soudu stojí 6 000 Kč, změny 2 000 Kč (položka 11 bod 1 písm. b) a c) sazebníku zákona o soudních poplatcích). Přímý zápis notářem, který předpokládá podkladový notářský zápis (§ 108 ZVR), stojí 2 700 Kč, změny 1 000 Kč (položka 39 bod 1). Ohlášení živnosti stojí 1 000 Kč (položka 24 sazebníku zákona o správních poplatcích); k tomu překlady a ověření listin.

IČO. Na rozdíl od závodu české firmy dostane odštěpný závod zahraniční osoby identifikační číslo (§ 49 písm. a) a § 50 písm. a) ZVR). ARES pod právní formou 421 vede i firmy z EU, které v Česku jen ohlásily živnost bez zápisu do rejstříku; ty IČO nemají a odštěpným závodem nejsou.

3. Vedoucí odštěpného závodu a odpovědný zástupce

Vedoucí zastupuje zahraniční firmu ve všech záležitostech odštěpného závodu ode dne zápisu do obchodního rejstříku (§ 503 odst. 2 OZ). Zapisuje se jeho jméno a adresa pobytu, případně i bydliště (§ 49 písm. f) a § 50 písm. f) ZVR), a rozhodnutí o jeho jmenování se ukládá do sbírky listin (§ 66 písm. b) ZVR).

Provozuje-li firma řemeslnou, vázanou nebo koncesovanou živnost, musí ustanovit odpovědného zástupce. Zahraniční právnická osoba do této funkce ustanoví vedoucího odštěpného závodu, pokud splňuje podmínky; jinak jinou osobu (§ 11 odst. 4 písm. b) živnostenského zákona).

Prostory, kde je odštěpný závod umístěn, musí být viditelně označeny firmou a IČO a firma musí na žádost živnostenského úřadu prokázat právní důvod jejich užívání (§ 31 odst. 2 ŽZ).

4. Účetnictví v Česku a sbírka listin

Kdo je účetní jednotka. Zákon o účetnictví se vztahuje na zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle práva, podle kterého byly založeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud v Česku podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů (§ 1 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví). Účetnictví vedou ode dne zahájení do dne ukončení činnosti na území ČR (§ 4 odst. 1), tedy samostatně vedle účetnictví centrály.

Měna. Od 1. 1. 2024 lze účtovat v eurech, dolarech nebo librách, je-li to funkční měna účetní jednotky (§ 24a zákona o účetnictví); měnu lze změnit jen k prvnímu dni účetního období. Kurzové rozdíly pak vznikají u korunových položek.

Vztah k centrále. Pobočka nemá základní kapitál; svěřené prostředky a převody zisku do centrály se v praxi účtují na účtu vnitřního zúčtování se zřizovatelem, zákon konkrétní účet nepředepisuje. Velikostní kategorii a povinnost auditu (§ 1b a § 20 zákona o účetnictví) si u větší pobočky prověřte s auditorem, viz Audit účetní závěrky.

Sbírka listin. Zahraniční osoba ukládá účetní závěrku zřizovatele v rozsahu, v jakém ji zveřejňuje podle práva svého státu (§ 69 písm. a) ZVR). Firmy z EU a EHP účetní záznamy samotného odštěpného závodu ukládat nemusí (§ 70 ZVR); u firem ze třetích zemí to v některých případech nutné je (§ 69 písm. a) ZVR, část za středníkem).

Velké skupiny ze třetích zemí, jejichž česká pobočka dosáhne ve dvou po sobě jdoucích obdobích obratu 240 000 000 Kč a firma nebo skupina výnosů odpovídajících 750 000 000 EUR, zpřístupňují přes pobočku zprávu o daních z příjmů (§ 32m a § 32o zákona o účetnictví).

5. Daň z příjmů: stálá provozovna

Nerezident daní v Česku jen příjmy ze zdrojů na území ČR (§ 17 odst. 4 ZDP), mezi které patří příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny (§ 22 odst. 1 písm. a) ZDP).

Co je stálá provozovna. Místo k výkonu činnosti v ČR, například dílna, kancelář, místo prodeje nebo staveniště (§ 22 odst. 2 ZDP). Staveniště, montáž a služby jsou stálou provozovnou, přesáhnou-li 6 měsíců v kterémkoli období 12 po sobě jdoucích měsíců; založí ji i osoba, která za firmu v Česku obvykle uzavírá závazné smlouvy.

Odštěpný závod s kanceláří a lidmi bude stálou provozovnou téměř vždy, ta ale vzniká i bez zápisu do rejstříku, třeba dlouhodobou stavbou nebo zaměstnancem, který z českého home office uzavírá smlouvy. Platí i definice ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění se státem sídla; přehled smluv vede Ministerstvo financí, souvislosti článek Daňový domicil.

Registrace a přiznání.

• Přihláška k registraci k DPPO do 15 dnů od vzniku stálé provozovny (§ 39a odst. 2 ZDP), nejpozději však do 15 dnů od zahájení činnosti, která je zdrojem příjmů, od prvního příjmu ze zdrojů v ČR nebo od získání oprávnění od českého úřadu (§ 39a odst. 3 ZDP), u pobočky tedy zpravidla od vzniku živnostenského oprávnění. Výjimkou jsou jen firmy s příjmy výhradně osvobozenými, nepodléhajícími dani nebo zdaněnými srážkou (§ 39a odst. 5).
• Sazba 21 % (§ 21 odst. 1 ZDP), přiznání do 3 měsíců po konci zdaňovacího období, při elektronickém podání po této lhůtě do 4 měsíců, s povinným auditem nebo přes daňového poradce do 6 měsíců (§ 136 daňového řádu). Více v článku Daň z příjmů právnických osob.

Kolik zisku patří pobočce. Základ daně stálé provozovny nesmí být nižší, ani ztráta vyšší, než jakých by z téže činnosti dosáhla česká firma (§ 23 odst. 11 ZDP); správce daně může použít srovnatelné ziskové přirážky, provize nebo rozdělení celkového zisku zřizovatele. Jistotu dává závazné posouzení (§ 38nd ZDP).

Převodní ceny. Služby centrály, licence, management fees i zboží od sesterských firem musí odpovídat cenám mezi nezávislými stranami (§ 23 odst. 7 a 11 ZDP), viz Převodní ceny a data o kontrolách převodních cen.

Převod zisku do centrály není výplatou podílu na zisku. Srážková daň (§ 36 ZDP) se vybírá z podílů na zisku, které vyplácí obchodní korporace; zákon o daních z příjmů srážku z převodu zisku stálé provozovny do centrály nestanoví.

Zaměstnanci. Nerezident se stálou provozovnou je plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti (§ 38c odst. 2 ZDP) a sráží zálohy a pojistné jako český zaměstnavatel. Za sídlo zaměstnavatele se pro nemocenské pojištění považuje sídlo organizační složky zapsané v obchodním rejstříku (§ 3 písm. c) bod 1 zákona č. 187/2006 Sb.). Viz checklist prvního zaměstnance a JMHZ 2027.

6. DPH: provozovna a registrace od prvního plnění

Provozovna pro DPH je organizační složka, která je dostatečně stálá a má personální a technické zdroje k dodání zboží nebo služeb (§ 4 odst. 1 písm. j) zákona o DPH). S pojmem stálé provozovny pro daň z příjmů se nekryje, u běžné pobočky s lidmi bývá splněn obojí.

Kdy je pobočka plátcem.

• Osoba, která nemá sídlo v tuzemsku, je plátcem ode dne prvního zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, nejde-li o plnění, z něhož daň přiznává odběratel, nebo o režim jednoho správního místa (§ 6c odst. 1 zákona o DPH). Pravidlo platilo i před rokem 2025; novela č. 461/2024 Sb. ho jen přečíslovala a doplnila výjimku.
• Limit obratu 2 000 000 Kč (a 2 536 500 Kč pro okamžitou registraci) platí pro osobu se sídlem v tuzemsku a od 1. 1. 2025 nově i pro osobu registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko (§ 6 odst. 1 a 2, změna zákonem č. 461/2024 Sb.).
• Do přeshraničního režimu pro malé podniky se může přihlásit firma se sídlem v jiném státě EU s obratem v celé EU do 100 000 EUR v daném i předchozím roce, a to ve státě svého sídla (§ 109bb a § 109bd). Pak se v Česku plátcem od prvního plnění nestane a sleduje limit 2 000 000 Kč. Firma ze třetí země tuto možnost nemá.
• Přihlášku k registraci plátce podává do 10 pracovních dnů ode dne, kdy se stala plátcem (§ 94 odst. 4).

Obecný postup registrace popisuje článek Registrace k DPH.

Přenesení daňové povinnosti. Osoba bez sídla v tuzemsku je „neusazená“, jen když tu nemá provozovnu, nebo ji má, ale ta se plnění neúčastní (§ 4 odst. 1 písm. l) zákona o DPH). Pak daň za služby přiznává český odběratel, je-li plátcem nebo identifikovanou osobou (§ 108 odst. 3 písm. a)). Dodává-li centrála bez účasti pobočky neplátcům, výjimka nepůsobí a firma je plátcem od prvního takového plnění (§ 6c odst. 1). Účastní-li se plnění pobočka, fakturuje se s českou DPH. Viz Místo plnění u služeb a Reverse charge.

Centrála a pobočka mezi sebou. Jde o jednu osobu, takže služby a peníze mezi nimi nejsou plněním mezi dvěma osobami. Výjimkou je přemístění zboží mezi státy EU: z Česka jde o dodání (§ 13 odst. 6), do Česka o pořízení zboží (§ 16 odst. 4). Pobočka může být členem české skupiny pro DPH jen tuzemskou provozovnou (§ 5a odst. 4 písm. b)), což mění zdanění vnitřních služeb; takový krok konzultujte s poradcem.

DIČ. DIČ tvoří kód „CZ“ a obecný identifikátor (u právnické osoby IČO), jinak vlastní identifikátor správce daně (§ 130 daňového řádu). Plátcem je zahraniční firma, ne závod, proto DIČ s IČO závodu často nesouvisí: ve vzorku 315 odštěpných závodů zapsaných v OR s DIČ mělo 229 (73 %) DIČ ve tvaru CZ68… a jen 85 tvar CZ + IČO závodu (ARES, 22. 10. 2026). DIČ ověřte v registru plátců nebo ve VIES, nikdy ho nedopočítávejte z IČO.

7. Fakturace jménem zahraniční firmy

Dodavatelem je zahraniční firma. Na obchodních listinách musí uvést jméno (firmu) a sídlo, údaj o zápisu v obchodním rejstříku včetně oddílu a vložky a identifikační údaj (§ 435 odst. 1 OZ). Pravidla pro obchodní listiny kapitálových společností se použijí i na závod nebo pobočku zahraniční kapitálové společnosti; údaj o zápisu v zahraničním rejstříku je potřeba, jen když ho právo státu sídla ukládá nebo umožňuje (§ 7 odst. 4 zákona o obchodních korporacích).

Daňový doklad plátce musí obsahovat i DIČ dodavatele, evidenční číslo a výši daně v české měně (§ 29 odst. 1 zákona o DPH). Fakturovat můžete v eurech, viz faktura v eurech a článek Faktura do zahraničí v EUR a USD.

Přijaté faktury mají znít na zahraniční firmu s adresou pobočky a s českým DIČ, jinak hrozí potíže s odpočtem. Bankovní účet zakládáte na jméno zahraniční firmy; plátce DPH uvádí v registraci všechny účty používané pro ekonomickou činnost (§ 96 zákona o DPH). Srovnání bank najdete v článku Účet pro podnikatele.

8. Pobočka, nebo dceřiná s.r.o.?

Hlavní rozdíl je v ručení a daních. Pobočka je levnější a rychlejší na založení, ale za její dluhy odpovídá celá zahraniční firma. Dceřiná s.r.o. je samostatná česká firma s vlastním účetnictvím a vlastní registrací k DPH, která se k mateřské firmě chová jako spojená osoba.

Podíly na zisku s.r.o. vyplácené do zahraničí podléhají srážkové dani 15 %; 35 % platí pro příjemce ze států mimo EU a EHP, se kterými Česko nemá prováděnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění ani o výměně informací (§ 36 odst. 1 ZDP). Smlouva o zamezení dvojího zdanění může sazbu dále snížit. Mateřská společnost z EU s podílem alespoň 10 % drženým nepřetržitě 12 měsíců může mít podíl na zisku osvobozený (§ 19 odst. 1 písm. ze) a odst. 3 a 4 ZDP). Povinnosti české s.r.o. shrnuje článek S.r.o.: účetnictví, daně a povinnosti a celkový přehled forem rozcestník právních forem.

Pobočka se hodí pro rychlý start silné centrály bez valných hromad a kapitálu. Dceřiná společnost pro oddělení rizika, vstup českého partnera, budoucí prodej nebo když nechcete registraci k DPH od prvního plnění (u malé firmy z EU ji vyřeší i režim pro malé podniky).

Nejčastější chyby

1. DIČ dopočítané z IČO. U většiny poboček má DIČ tvar CZ68… a s IČO závodu nesouvisí. Chybné DIČ na faktuře komplikuje odpočet odběrateli i kontrolní hlášení.
2. Spoléhání na limit 2 milionů pro DPH. Na firmy bez sídla v Česku se limit nikdy nevztahoval; pobočka zahraniční firmy je plátcem od prvního zdanitelného plnění (§ 6c zákona o DPH). Od roku 2025 může limit využít jen firma z EU registrovaná do režimu pro malé podniky.
3. Pozdní registrace k dani z příjmů. Lhůta 15 dnů běží od vzniku stálé provozovny, a pokud nastane dřív, od zahájení činnosti, prvního příjmu nebo získání živnostenského oprávnění (§ 39a odst. 2 a 3 ZDP); ne od prvního zisku. Stálou provozovnu přitom může založit i stavba delší než 6 měsíců nebo zaměstnanec na home office.
4. Firma mimo EU začne podnikat před zápisem. Živnostenské oprávnění jí vzniká až zápisem do obchodního rejstříku (§ 10 odst. 5 ŽZ). Naopak firmě z EU úřad zápis vnutit nesmí (NSS 2 As 193/2022).
5. Smlouvy a nemovitosti „na odštěpný závod“. Když kupní smlouvy uváděly jako nabyvatele odštěpný závod, katastr ho zapsal jako vlastníka a opravou chyby to nešlo napravit (NSS sp. zn. 9 As 242/2015). Smluvní stranou je vždy zahraniční firma.
6. Faktura s DPH mezi centrálou a pobočkou. Mezi nimi nejde o plnění mezi dvěma osobami. Daňový režim má jen přemístění zboží mezi státy EU.
7. Prázdná sbírka listin. Zahraniční osoba musí uložit účetní závěrku zřizovatele, zakladatelské dokumenty, osvědčení o zápisu, případně doklad o zatížení majetku, i s překlady (§ 69 a § 73 ZVR).

Termíny přiznání a hlášení pro rok 2027 najdete v daňovém kalendáři 2027.

Jak to zvládnout v Doklad.ai

Doklad.ai nevede účetnictví; účetnictví pobočky, přiznání a převodní ceny patří účetní nebo poradci. Pro fakturaci a podklady nabízí:

• Údaje firmy z ARES a údaj o zápisu ve veřejném rejstříku (§ 435 OZ) na faktuře i v ISDOC.
• Faktury, zálohové faktury a dobropisy s vlastními číselnými řadami, rozlišení plátce a neplátce a přenesenou daňovou povinnost pro tuzemsko, služby a zboží v EU i mimo EU.
• Souhrnné hlášení jako XML pro EPO a přehled DPH jako podklad k přiznání a kontrolnímu hlášení.
• AI vytěžování nákladů se střediskem a zakázkou, napojení na Fio a párování plateb.
• Export pro účetní (Pohoda XML, Money S3, ISDOC, CSV) a přístup pro účetní.

Doklad.ai je aktuálně zdarma. Pro reverse charge se hodí stránka faktura v režimu přenesení daně, pro daň z příjmů pobočky poptávka daňového poradce.

Časté otázky

Má odštěpný závod zahraniční právnické osoby právní subjektivitu?

Nemá. Nositelem práv a povinností je zahraniční firma, zápisem vzniká jen její organizační složka s vedoucím a IČO.

Musí se firma z EU zapsat do obchodního rejstříku, když chce v Česku podnikat?

Nemusí. Povinný zápis podle § 44 ZVR dopadá na firmy ze třetích zemí; NSS v rozsudku 2 As 193/2022 potvrdil, že firma z EU může ohlásit živnost bez odštěpného závodu.

Je odštěpný závod vždy stálou provozovnou?

Téměř vždy. Rozhoduje ale skutečná činnost v Česku (§ 22 odst. 2 ZDP) a smlouva o zamezení dvojího zdanění, ne samotný zápis.

Může stálá provozovna vzniknout bez pobočky, třeba přes home office?

Ano. Založí ji i staveniště nebo služby delší než 6 měsíců ve 12 měsících, případně osoba, která za firmu v Česku obvykle uzavírá smlouvy.

Kdy se pobočka zahraniční firmy stane plátcem DPH?

Dnem prvního zdanitelného plnění s místem plnění v Česku, nejde-li o režim přenesení daně (§ 6c zákona o DPH); přihláška do 10 pracovních dnů. Výjimkou je firma z EU s obratem v EU do 100 000 EUR v režimu pro malé podniky, která sleduje limit 2 000 000 Kč.

Jaké DIČ má odštěpný závod zahraniční firmy?

Často tvar CZ68…, tedy vlastní identifikátor správce daně; DIČ patří zahraniční firmě. Z IČO závodu ho nedopočítávejte, ověřte ho v registru plátců.

Musí pobočka zahraniční firmy vést účetnictví v Česku?

Ano, pokud je firma podle svého práva účetní jednotkou nebo musí vést účetnictví a v Česku podniká (§ 1 odst. 2 písm. b) a § 4 odst. 1 zákona o účetnictví). Od roku 2024 i v eurech, je-li euro funkční měnou.

Kolik stojí zápis odštěpného závodu zahraniční firmy?

6 000 Kč při návrhu u soudu, 2 700 Kč při přímém zápisu notářem, ohlášení živnosti 1 000 Kč; navíc překlady a ověření listin.

Zdroje

• Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, § 15, § 44, § 49, § 50, § 66, § 69 až § 73, § 75, § 96 a § 108: zakonyprolidi.cz/cs/2013-304
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 435, § 503 a § 3024: zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
• Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 7 a § 132: zakonyprolidi.cz/cs/2012-90
• Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, § 5, § 10, § 11, § 31 a § 46: zakonyprolidi.cz/cs/1991-455
• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 1, § 1b, § 4, § 20, § 24a, § 32m a § 32o: zakonyprolidi.cz/cs/1991-563
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 17, § 19, § 21, § 22, § 23, § 36, § 38c, § 38nd a § 39a odst. 2, 3 a 5: zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
• Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 4, § 5a, § 6, § 6c, § 13, § 16, § 29, § 94, § 96, § 108, § 109bb a § 109bd: zakonyprolidi.cz/cs/2004-235
• Zákon č. 461/2024 Sb., kterým se mění zákon o DPH (čl. I body 33 a 36 až 38): zakonyprolidi.cz/cs/2024-461
• Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 130 a § 136: e-sbirka.cz
• Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (§ 11 odst. 9, položky 11 a 39), a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích (položka 24): zakonyprolidi.cz/cs/1991-549
• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 3: zakonyprolidi.cz/cs/2006-187
• Rozsudky NSS sp. zn. 2 As 193/2022 a 9 As 242/2015: vyhledavac.nssoud.cz
• Ministerstvo financí, přehled platných smluv o zamezení dvojího zdanění: mfcr.cz
• ARES, vyhledávání podle právní formy 421 a údaje o DIČ, stav 22. 10. 2026: ares.gov.cz

Aktuálnost ověřena: 22. 10. 2026. Lhůty a částky jsme ověřili v platném znění předpisů k tomuto dni. Článek je obecný přehled, ne individuální daňové nebo právní poradenství.