Začínáte podnikat? Checklist prvních 30 dní pro OSVČ i s.r.o.

14. října 2026 · Redakce Doklad.ai · podnikani

Co vyřídit při startu podnikání a do kdy: ohlášení živnosti za 1 000 Kč, zdravotní pojišťovna do 8 dnů, ČSSZ do 15 dnů, paušální daň nejpozději v den zahájení, datová schránka, účet, DPH. Pro s.r.o. navíc rejstřík a skuteční majitelé.

Rychlá odpověď

Jako OSVČ vyřídíte většinu startu jedním podáním: jednotným registračním formulářem na kterémkoli obecním živnostenském úřadu. Ohlášení živnosti stojí 1 000 Kč a ve stejném formuláři můžete oznámit zahájení činnosti zdravotní pojišťovně (zákonná lhůta 8 dnů) i České správě sociálního zabezpečení (15 dnů) a přihlásit se do paušálního režimu. Datovou schránku vám stát zřídí sám. Pak si založte účet, nastavte platby záloh na zdravotní pojištění (sociální může nová OSVČ často odložit), začněte vést evidenci a od prvního dne hlídejte DPH.

U s.r.o. přibývá notář, složení vkladu, zápis do obchodního rejstříku (soudní poplatek 6 000 Kč), přihláška k dani z příjmů právnických osob do 15 dnů od vzniku a zápis skutečného majitele.

1. Živnost, nebo s.r.o.?

Pro většinu začínajících podnikatelů je první volbou živnost: je levná, rychlá a administrativně jednoduchá. S.r.o. dává smysl, když chcete omezit osobní ručení, podnikáte s dalšími společníky nebo počítáte s vyšším ziskem, který necháte ve firmě.

Podrobné srovnání najdete v článku Založení s.r.o. vs. OSVČ a postup změny v návodu Jak přejít z OSVČ na s.r.o..

2. Ohlášení živnosti a jednotný registrační formulář

Živnosti se dělí na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací jsou volné (bez prokazování odborné způsobilosti), řemeslné a vázané (odbornou způsobilost doložíte vzděláním nebo praxí). U koncesovaných, například taxislužby nebo prodeje alkoholu, potřebujete rozhodnutí úřadu.

• Kde: u kteréhokoli obecního živnostenského úřadu, nezávisle na bydlišti (§ 71 živnostenského zákona).
• Kolik: 1 000 Kč za ohlášení živnosti při vstupu do podnikání, za každé další ohlášení 500 Kč. Když ohlásíte více živností najednou, platíte poplatek jen jednou (položka 24 sazebníku zákona o správních poplatcích).
• Co dalšího vyřídíte najednou: v jednotném registračním formuláři oznámíte zahájení činnosti zdravotní pojišťovně a ČSSZ a můžete v něm podat i oznámení o vstupu do paušálního režimu. Lhůta pro paušální režim je zachována, když údaje podáte živnostenskému úřadu spolu s ohlášením živnosti (§ 38lc odst. 7 zákona o daních z příjmů).

Pokud budete mít provozovnu (obchod, salon, dílnu), oznamte její zahájení živnostenskému úřadu předem, pokud jste ji neuvedli už v ohlášení živnosti. Provozovna musí být zvenku viditelně označena vaším jménem nebo názvem a IČO; u provozovny pro spotřebitele také jménem odpovědné osoby a provozní dobou (§ 17 živnostenského zákona).

Víc o volbě oboru a poplatcích v článku Živnostenský list: jak ho získat a co stojí.

3. Zdravotní pojišťovna do 8 dnů, ČSSZ do 15 dnů

Zahájení samostatné výdělečné činnosti musíte oznámit dvěma institucím:

• Zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy jste se stali OSVČ (§ 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.). Povinnost splníte i oznámením na živnostenském úřadu nebo spolu s oznámením o vstupu do paušálního režimu.
• ČSSZ nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení činnosti (§ 48 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb.). Pozor, na řadě webů se stále uvádí starší lhůta „do 8. dne následujícího měsíce“; platné znění říká 15 dnů.

Zásadní je, zda podnikáte jako hlavní, nebo vedlejší činnost. Pro ČSSZ je činnost vedlejší, když máte zároveň například zaměstnání, ze kterého jste nemocensky pojištěni, studujete jako nezaopatřené dítě (do 26 let), máte nárok na invalidní nebo starobní důchod, pobíráte peněžitou pomoc v mateřství z pojištění zaměstnanců, osobně pečujete o dítě do 4 let nebo o osobu závislou na pomoci jiné osoby (§ 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.). Důvod musíte ČSSZ oznámit a některé i doložit.

Jak je to se zálohami na začátku:

• Zdravotní pojištění: zdravotní pojišťovna posuzuje vaši situaci samostatně, nezávisle na tom, jak ji vidí ČSSZ. Pokud pro vás platí minimální vyměřovací základ (typicky když podnikání je vaše hlavní činnost), platíte od prvního měsíce minimální zálohu, splatnou do 8. dne následujícího měsíce (§ 7 a § 8 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.). Minimum se nevztahuje na státní pojištěnce (třeba studenty do 26 let nebo důchodce) a na zaměstnance, jejichž zaměstnavatel odvádí pojistné aspoň z minimálního základu pro zaměstnance, pokud to trvá po celé rozhodné období (§ 3a odst. 3 téhož zákona). Pak v prvním roce zálohy neplatíte a pojistné vyúčtujete v přehledu.
• Sociální pojištění: pokud jste nebyli OSVČ v žádném z 5 kalendářních let před rokem zahájení, nemusíte zálohy platit v roce zahájení ani v roce následujícím (§ 14 odst. 9 zákona č. 589/1992 Sb.). Pojistné za tyto roky ale doplatíte najednou po podání přehledu, takže si na něj průběžně odkládejte nebo zálohy plaťte dobrovolně. V paušálním režimu tato výjimka neplatí.
• Kdo zálohy na sociální pojištění platí, hradí je za běžný měsíc do jeho konce, za měsíc zahájení činnosti až do konce následujícího měsíce (§ 14a odst. 1 téhož zákona).

Částky označené „výpočet“ jsme spočítali podle zákona z průměrné mzdy pro rok 2027 (51 663 Kč, nařízení vlády č. 177/2026 Sb.). Úřední tabulky ČSSZ a zdravotních pojišťoven pro rok 2027 k 14. 10. 2026 ještě nevyšly.

Ve vedlejší činnosti vzniká povinná účast na důchodovém pojištění, když váš zisk (daňový základ) dosáhne rozhodné částky: 117 521 Kč za rok 2026 a 123 991 Kč za rok 2027 (výpočet). Pokud podnikáte jen část roku, hranice se poměrně snižuje. K pojištění se můžete přihlásit i dobrovolně.

Zálohy a jejich výpočet podrobně rozebírá článek Sociální a zdravotní pojištění OSVČ. Pokud vstoupíte do paušálního režimu, platíte místo samostatných záloh jednu měsíční platbu paušální daně.

4. Jak se budete danit

Máte tři možnosti a volba výrazně ovlivní, kolik zaplatíte a kolik času strávíte papírováním:

1. Paušální daň – jedna měsíční platba, která zahrnuje daň, sociální i zdravotní pojištění. Pokud splníte podmínky, aby vaše daň byla rovna paušální dani, nepodáváte daňové přiznání ani přehledy pro pojišťovny. Kdo začíná podnikat po 10. lednu, musí oznámení o vstupu podat nejpozději v den zahájení činnosti; pozdní oznámení je neúčinné a lhůtu nelze prominout (§ 38lc zákona o daních z příjmů). Částky na rok 2027 a režim EET OFF popisuje článek Paušální daň 2027.
2. Výdajový paušál – výdaje uplatníte procentem z příjmů: 80 % u řemeslných živností a zemědělství (nejvýše 1 600 000 Kč), 60 % u ostatních živností (nejvýše 1 200 000 Kč), 40 % u ostatní samostatné činnosti, například svobodných povolání (nejvýše 800 000 Kč), a 30 % u nájmu majetku v obchodním majetku (nejvýše 600 000 Kč), podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů.
3. Skutečné výdaje – vedete daňovou evidenci a odečítáte prokazatelné výdaje. Vyplatí se při vysokých nákladech, například u obchodu se zbožím.

Porovnat varianty pomůže kalkulačka výdajového paušálu a daňová kalkulačka OSVČ.

Registrace a přiznání: OSVČ se dnes k dani z příjmů fyzických osob samostatně neregistruje, tato povinnost v zákoně o daních z příjmů už není (§ 39 je zrušen). Daňové přiznání podáváte, když vaše roční příjmy (ne zisk) přesáhnou 50 000 Kč, za rok 2027 to bude 100 000 Kč, nebo když vykazujete daňovou ztrátu. Jste-li zároveň zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani, podáváte přiznání už tehdy, když jiné příjmy, třeba z podnikání, přesáhnou 20 000 Kč za rok, za rok 2027 to bude 40 000 Kč (§ 38g zákona o daních z příjmů). Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu podáváte za každý rok podnikání, ledaže je vaše daň rovna paušální dani.

5. Datová schránka: vznikne sama a doručuje i bez otevření

Podnikající fyzické osobě zřídí datovou schránku stát bezplatně a bez žádosti, jakmile se dozví o zápisu do živnostenského rejstříku (§ 4 zákona č. 300/2008 Sb.). Přihlašovací údaje vám přijdou poštou.

Datová schránka má i druhou stranu: máte-li zpřístupněnou schránku zřízenou ze zákona, podáváte přiznání, přihlášky k registraci a další formulářová podání finančnímu úřadu jen elektronicky ve stanoveném formátu (§ 72 odst. 6 daňového řádu). Na papírové přiznání úřad odpoví výzvou k odstranění vady. Vyhovíte-li ve lhůtě, hledí se na přiznání jako na podané řádně a včas; jinak platíte pokutu 1 000 Kč (§ 74 a § 247a daňového řádu). Přehled pro ČSSZ s datovou schránkou také podáváte jen elektronicky, k papírovému se nepřihlíží.

Dokument od úřadu je doručen ve chvíli, kdy se přihlásíte. Když se nepřihlásíte, považuje se za doručený desátým dnem po dodání (§ 17 odst. 4 téhož zákona) a od té chvíle běží lhůty, třeba k odvolání nebo k zaplacení. Zapněte si proto upozornění na e-mail nebo do mobilní aplikace. Víc v článku Datová schránka pro podnikatele.

6. Účet, faktury a evidence

• Účet: OSVČ nemá obecnou povinnost mít samostatný podnikatelský účet, ale oddělené peníze výrazně usnadní evidenci, párování plateb i případnou kontrolu. Kterou banku zvolit, rozebírá srovnání účtů pro podnikatele.
• Faktury: vystavujte je s číselnou řadou a všemi náležitostmi, viz Náležitosti faktury.
• Evidence: podle zvoleného režimu evidujete příjmy, případně výdaje a majetek. Doklady si ukládejte průběžně, ne až před přiznáním. Plátce DPH musí daňové doklady uchovávat 10 let od konce zdaňovacího období (§ 35 zákona o DPH).
• EET 2.0: od 1. 1. 2027 se eviduje hotovost (i bez osobního kontaktu) a bezhotovostní platby přijaté při osobním kontaktu, například kartou v provozovně. Úhrada faktury převodem z domova a platba přes platební bránu e-shopu evidenci nepodléhají. Podrobnosti v článku EET 2.0 od 1. 1. 2027.

7. DPH hlídejte od prvního dne

Na začátku jste zpravidla neplátce DPH. Plátcem se stanete po překročení obratu, ale ještě dřív vás může dostihnout jiná povinnost:

• Obrat nad 2 000 000 Kč za kalendářní rok: plátcem DPH jste od 1. ledna následujícího roku.
• Obrat nad 2 536 500 Kč: plátcem jste už ode dne následujícího po dni, kdy jste hranici překročili (§ 6 zákona o DPH).
• Přihláška k registraci: podáváte ji do 10 pracovních dnů od překročení kterékoli z hranic (§ 94 zákona o DPH), tedy i po překročení 2 000 000 Kč nečekáte na leden. Obrat proto sledujte průběžně, s tím pomůže kalkulačka obratu pro DPH.

• Identifikovaná osoba: když jako neplátce přijmete službu s místem plnění v ČR od dodavatele, který v Česku není usazený (z EU i mimo EU), typicky reklamu na Facebooku či Googlu nebo předplatné softwaru, stáváte se identifikovanou osobou, a to dnem přijetí služby, nebo už dnem, kdy ji zaplatíte předem, podle toho, co nastane dřív (§ 6h zákona o DPH). Identifikovanou osobou se stanete i tehdy, když sami poskytnete službu s místem plnění v jiném státě EU podle § 9 odst. 1, typicky službu tamnímu podnikateli, pokud tam není osvobozená (§ 6i). Přihlášku k registraci musíte podat do 15 dnů (§ 97) a DPH z přijatých služeb přiznat a zaplatit. Ověřte si to v testu identifikované osoby a v článku Identifikovaná osoba k DPH.

8. Sídlo, pojištění a smlouvy

• Sídlo: OSVČ má sídlo často na adrese bydliště. Pokud se od bydliště liší, doložíte při ohlášení právní důvod užívání prostor, stačí písemné prohlášení vlastníka, a objekt musí být viditelně označen vaším jménem a IČO (§ 46 a § 31 živnostenského zákona). Platí to i pro virtuální sídlo; srovnání nabídek najdete v článku Virtuální sídlo: srovnání poskytovatelů a cen.
• Pojištění odpovědnosti: u většiny živností není povinné, ale jedna reklamace nebo škoda u zákazníka může stát víc než roky pojistného. Viz Pojištění odpovědnosti podnikatele.
• Smlouvy a obchodní podmínky: zakázky si potvrzujte písemně (stačí e-mail s cenou, rozsahem a termínem). Prodáváte-li spotřebitelům, musíte splnit informační povinnosti a pravidla pro reklamace; u prodeje na dálku, třeba přes e-shop, přibývá poučení o odstoupení od smlouvy. Obchodní podmínky jsou praktický způsob, jak to sepsat na jednom místě. Zpracováváte-li osobní údaje zákazníků, řešte i GDPR.

Navíc u s.r.o.

• Notář: společenská smlouva, u jediného zakladatele zakladatelská listina, musí mít formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu (§ 8 zákona o obchodních korporacích). Minimální vklad společníka je 1 Kč (§ 142).
• Vklad: před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musíte splatit nejméně 30 % každého peněžitého vkladu a celé případné ážio (§ 148). Peněžité vklady se skládají na zvláštní účet u banky, který zřídí správce vkladů; jen když všechny peněžité vklady dohromady nepřesáhnou 20 000 Kč, můžete je splatit i jinak (§ 23).
• Obchodní rejstřík: soudní poplatek za první zápis s.r.o. je 6 000 Kč (položka 11 sazebníku zákona o soudních poplatcích). Zápis může provést i přímo notář.
• Daň z příjmů právnických osob: přihlášku k registraci podává s.r.o. do 15 dnů od svého vzniku (§ 39a zákona o daních z příjmů).
• Skutečný majitel: zápis do evidence skutečných majitelů musí firma zajistit bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti (§ 9 zákona č. 37/2021 Sb.). Za nesplnění hrozí pokuta až 500 000 Kč.
• Datová schránka se právnické osobě zapsané do obchodního rejstříku zřizuje automaticky.
• Účetnictví: s.r.o. vede podvojné účetnictví a účetní závěrku zveřejňuje ve sbírce listin. S výběrem pomůže článek Kolik stojí účetní.

Nejčastější chyby na startu

1. Zmeškané oznámení o vstupu do paušálního režimu. Po lhůtě je neúčinné a do režimu se dostanete nejdřív od dalšího roku.
2. Spoléhání na to, že první rok se nic neplatí. Zdravotní zálohy v hlavní činnosti platíte od prvního měsíce a sociální pojistné, které může nová OSVČ odložit, se po roce doplácí najednou.
3. Reklama na Facebooku bez registrace k DPH. Identifikovanou osobou se stanete bez ohledu na obrat, i když je dodavatel mimo EU.
4. Neotevřená datová schránka. Zpráva se po 10 dnech považuje za doručenou a lhůty běží.
5. Smíchané soukromé a firemní platby. Ztěžují evidenci a v případě kontroly i obhajobu výdajů.
6. Neohlášená nebo neoznačená provozovna. Ohlásit ji musíte předem a označit viditelně zvenku.

Termíny na celý příští rok najdete v daňovém kalendáři 2027 a vše podstatné pro podnikatele v Průvodci podnikatele.

Zdroje

• Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, § 17 (provozovna) a § 71 (místní příslušnost): zakonyprolidi.cz/cs/1991-455
• Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, sazebník položka 24: zakonyprolidi.cz/cs/2004-634
• Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 10 odst. 3: zakonyprolidi.cz/cs/1997-48
• Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, § 48: zakonyprolidi.cz/cs/1991-582
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 7 odst. 7, § 16, § 21, § 38g, § 38lc a § 39a: zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
• Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 6, § 6h, § 6i, § 35, § 94 a § 97: zakonyprolidi.cz/cs/2004-235
• Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, § 4 a § 17: e-sbirka.cz
• Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, sazebník položka 11: zakonyprolidi.cz/cs/1991-549
• Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, § 9 a § 55: zakonyprolidi.cz/cs/2021-37
• Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 72: e-sbirka.cz
• Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 8, § 23, § 132, § 142 a § 148: e-sbirka.cz
• Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, § 14 a § 14a: zakonyprolidi.cz/cs/1992-589
• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, § 3a, § 7 a § 8: zakonyprolidi.cz/cs/1992-592
• Nařízení vlády č. 177/2026 Sb. (průměrná mzda pro rok 2027): zakonyprolidi.cz/cs/2026-177
• ČSSZ, zálohy na pojistné: cssz.gov.cz

Aktuálnost ověřena: 14. 10. 2026. Lhůty a částky jsme ověřili v platném znění zákonů k tomuto dni. Článek je obecný přehled, ne individuální daňové nebo právní poradenství.