Kontrolní hlášení DPH — jak ho správně vyplnit a podat v roce 2026
· Ing. Tomáš Novotný, daňový poradce · invoicing
Kontrolní hlášení DPH je povinné pro všechny plátce. Ukážeme vám, jak správně vyplnit jednotlivé sekce A1–A5 a B1–B3, dodržet termíny a vyhnout se sankcím.
Kontrolní hlášení DPH — jak ho správně vyplnit a podat v roce 2026
Rychlá odpověď: Kontrolní hlášení DPH podává každý plátce DPH (s.r.o., a.s. i OSVČ) elektronicky — právnické osoby měsíčně, OSVČ ve frekvenci svého DPH přiznání, vždy do 25. dne následujícího měsíce. Obsahuje detailní rozpis transakcí v sekcích A1–A5 a B1–B3 a slouží Finanční správě k párování faktur. I bez transakcí podáváte nulové hlášení.
Aktualizováno pro rok 2026.
Kontrolní hlášení DPH je povinný formulář pro každého plátce daně z přidané hodnoty. Existuje od roku 2016 a stále způsobuje podnikatelům vrásky. Špatně vyplněné hlášení může vést k pokutě až 500 000 Kč.
Tenhle článek vám krok za krokem ukáže, co hlášení obsahuje, jak ho vyplnit a podat — a jak se vyhnout nejčastějším chybám.
Co je kontrolní hlášení
Kontrolní hlášení (KH) je daňové tvrzení zavedené zákonem č. 235/2004 Sb. Na rozdíl od DPH přiznání, které uvádí souhrnné částky, kontrolní hlášení obsahuje detailní rozpis jednotlivých transakcí. Finanční správa ho používá k odhalování podvodů — páruje údaje od dodavatelů a odběratelů a hledá nesrovnalosti.
DPH přiznání počítá vaši daňovou povinnost ze souhrnných částek, kontrolní hlášení rozpískovává každou transakci zvlášť. Obě podání se vzájemně doplňují — čísla v nich musí odpovídat za stejné období.
Kdo ho musí podávat
Povinnost mají právnické osoby (s.r.o., a.s.) a fyzické osoby (OSVČ) registrované jako plátci DPH. Nepodávají ho neplátci DPH a identifikované osoby. I pokud nemáte žádné transakce k vykázání, musíte podat nulové hlášení — nepodání se trestá pokutou.
Termíny
Právnické osoby podávají kontrolní hlášení měsíčně, vždy do 25. dne následujícího měsíce — bez ohledu na to, jestli mají měsíční nebo čtvrtletní zdaňovací období pro DPH přiznání. OSVČ podávají ve stejné frekvenci jako DPH přiznání: měsíční plátci měsíčně, čtvrtletní čtvrtletně, vždy do 25. dne.
Pokud termín připadne na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den.
Struktura hlášení — sekce A a B
Hlášení má tři oddíly: A (vaše faktury — uskutečněná plnění), B (faktury od dodavatelů — přijatá plnění) a C (kontrolní řádky pro křížovou kontrolu s DPH přiznáním).
Oddíl A — vaše faktury
Sekce A.1 obsahuje plnění v režimu reverse charge (přenesená daňová povinnost) — stavební práce, dodání zlata, obchod s emisními povolenkami. Vyplňujete DIČ odběratele, kód předmětu plnění, DUZP a základ daně.
Sekce A.2 pokrývá přeshraniční plnění, kde vy jako příjemce přiznáváte daň — pořízení zboží z EU nebo přijetí služeb z EU s místem plnění v ČR. Uvádíte kód státu, VAT ID dodavatele, DUZP, základ daně a daň.
Sekce A.3 je nejpoužívanější. Patří sem všechny vydané faktury s částkou nad 10 000 Kč včetně DPH, uvedené jednotlivě. Vyplňujete DIČ odběratele, číslo dokladu, DUZP, základ daně a daň podle sazeb.
Sekce A.4 shrnuje transakce do 10 000 Kč včetně DPH souhrnně — sem patří i tržby z pokladny bez daňového dokladu. Uvádíte jen celkový základ a daň za období.
Sekce A.5 zachycuje opravy — dobropisy, vrubopisy a další plnění nespadající do předchozích sekcí.
Oddíl B — faktury od dodavatelů
Oddíl B zrcadlí oddíl A z pohledu odběratele. B.1 odpovídá A.1 (přijaté reverse charge), B.2 odpovídá A.3 (přijaté faktury nad 10 000 Kč uvedené jednotlivě) a B.3 odpovídá A.4 (přijaté faktury do 10 000 Kč souhrnně).
Oddíl C slouží ke křížové kontrole s DPH přiznáním — systém EPO většinu hodnot vypočítá automaticky.
| Sekce | Typ plnění | Limit | Detail |
|---|---|---|---|
| A.1 | Vaše faktury — reverse charge | Bez limitu | Jednotlivě |
| A.2 | Přijaté přeshraniční (vy přiznáváte daň) | Bez limitu | Jednotlivě |
| A.3 | Vaše faktury — běžné | Nad 10 000 Kč vč. DPH | Jednotlivě |
| A.4 | Vaše faktury — běžné | Do 10 000 Kč vč. DPH | Souhrnně |
| A.5 | Opravy a ostatní | Bez limitu | Jednotlivě |
| B.1 | Přijaté — reverse charge | Bez limitu | Jednotlivě |
| B.2 | Přijaté — běžné | Nad 10 000 Kč vč. DPH | Jednotlivě |
| B.3 | Přijaté — běžné | Do 10 000 Kč vč. DPH | Souhrnně |
Vazba na DPH přiznání
Součty v sekcích A.1–A.5 musí odpovídat řádkům 1, 2 a 25 DPH přiznání. Součty v B.1–B.3 musí sedět s řádky 40, 41 a 43. Pokud čísla nesedí, finanční úřad zašle výzvu a na odpověď máte pouhých 5 pracovních dnů.
Elektronické podání
Kontrolní hlášení se podává výhradně elektronicky. Buď přes portál EPO Finanční správy (přihlášení datovou schránkou, elektronickým podpisem nebo BankID, vyplnění online nebo nahrání XML) nebo datovou schránkou (odeslání XML souboru). XML musí odpovídat oficiální XSD šabloně — většina účetních programů ho generuje automaticky.
Nejčastější chyby
Nejčastější problém je nesoulad evidenčního čísla dokladu. Vy jako odběratel zapíšete číslo jinak, než ho dodavatel uvedl — třeba vynecháte prefix. Finanční správa údaje páruje a při neshodě přijde výzva. Vždy přepisujte číslo přesně tak, jak je na přijatém dokladu.
Překlep v DIČ partnera způsobí, že se transakce nespáruje — ověřujte přes ARES registr. Fakturu nad 10 000 Kč (včetně DPH) uveďte do A.3/B.2 jednotlivě, pod 10 000 Kč souhrnně do A.4/B.3. Do hlášení patří DUZP (datum uskutečnění plnění), ne datum vystavení faktury. A nezapomínejte na opravné doklady (dobropisy a vrubopisy) — patří do sekce A.5 / B.2.
Na odpověď na výzvu máte jen 5 pracovních dnů. Nestíháte-li, automaticky hrozí pokuta. Sledujte datovou schránku pravidelně.
Sankce
| Porušení | Pokuta |
|---|---|
| Pozdní podání (do 5 dnů po výzvě) | 1 000 Kč |
| Podání až po výzvě správce daně | 10 000 Kč |
| Nepodání ani na výzvu | 50 000 Kč |
| Závažná pochybení | Až 500 000 Kč |
| Neodpovězení na výzvu do 5 dnů | 30 000 Kč |
Pokuty 10 000, 30 000 a 50 000 Kč jsou zákonem stanovené a nelze je prominout. Odpustit lze jen pokutu 1 000 Kč za určitých podmínek.
Oprava po podání
Zjistíte-li chybu před uplynutím lhůty (do 25. dne), podáte opravné kontrolní hlášení — nahradí původní celé. Po uplynutí lhůty podáváte následné kontrolní hlášení, kde uvádíte pouze změněné řádky a datum zjištění důvodu opravy.
Časté otázky
Musím podat hlášení, i když nemám žádné faktury?
Ano, jako plátce DPH podáváte nulové hlášení. Výjimkou je pozastavení činnosti po dohodě s finančním úřadem.
Jaký je rozdíl mezi kontrolním a souhrnným hlášením?
Kontrolní hlášení pokrývá tuzemské transakce. Souhrnné hlášení se podává při dodání zboží nebo služeb osobám registrovaným k DPH v jiných zemích EU.
Mohu podat v papírové formě?
Ne. Výhradně elektronicky — portálem EPO nebo datovou schránkou.
Co se stane při pozdním podání?
Do 5 dnů po lhůtě bez výzvy: 1 000 Kč (lze prominout). Po výzvě: minimálně 10 000 Kč (nelze prominout).
Jak se počítá hranice 10 000 Kč?
Včetně DPH, za celkovou částku jednoho dokladu. Faktura 8 500 Kč + 1 785 Kč DPH = 10 285 Kč patří do A.3/B.2.
Uvádějí se zahraniční transakce?
Přeshraniční plnění z EU patří do A.2. Transakce mimo EU se do kontrolního hlášení neuvádějí.
Co když dodavatel uvede jiné DUZP?
Uvádíte DUZP tak, jak je na dokladu. Při neshodě s dodavatelem může přijít výzva — doložte přijatý doklad.
Ruční vyplňování je zdlouhavé a náchylné na chyby. Moderní fakturační systém automaticky roztřídí vaše faktury do správných sekcí, ověří DIČ partnerů přes ARES a připraví data pro export. Víc o DPH v našem průvodci DPH přiznáním a o tom, jak si udržet přehled o úhradách, v článku jak párovat platby s fakturami.
Aktuální pravidla a oficiální XSD šablonu najdete vždy na webu Finanční správy. Tento článek je informační a nenahrazuje individuální daňové poradenství.
Ing. Tomáš Novotný se přes 15 let věnuje daňovému poradenství pro podnikatele. Pravidelně přednáší na seminářích Hospodářské komory ČR.