Kolik Češi přiznávají na výhrách a ostatních příjmech podle § 10 ZDP: data z daňových přiznání 2020–2023

10. července 2026 · Redakce Doklad.ai · general

GFŘ v odpovědi dle § 106/1999 Sb. vyčíslilo souhrn ostatních příjmů podle § 10 ZDP za roky 2020–2023 — od 224 do 352 miliard Kč ročně. Zvlášť zajímavá je položka výher z loterií a tombol, kterou v jednotlivých letech přiznalo jen 11 až 36 poplatníků. Co z dat plyne a co ne.

Rychlá odpověď

Souhrnná hodnota všech příjmů přiznaných podle § 10 zákona o daních z příjmů (ZDP) se podle údajů z daňových přiznání fyzických osob pohybovala od 224,8 miliardy Kč (2023) do 352,4 miliardy Kč (2021). Samostatně sledovaná položka „výhry z loterií a tombol" (§ 10 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP) přitom činila jen desítky až nižší stovky milionů korun ročně a v jednotlivých letech ji uvedlo pouhých 11 až 36 poplatníků. Údaje pocházejí z odpovědi Generálního finančního ředitelství (GFŘ) na žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 24. 9. 2024, čj. 61/2024; zdrojem jsou vyměřená daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob k datu 26. 7. 2024.

Jde o statistický přehled, nikoliv o závazný výklad daňového práva — k tomu se vracíme níže.

Na co se žadatel ptal

Žadatel položil GFŘ pět otázek týkajících se tzv. ostatních příjmů podle § 10 ZDP:

1. Jaká byla souhrnná hodnota výher z loterií a tombol (§ 10 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP) v přiznáních za roky 2020, 2021, 2022 a 2023?
2. Kolik poplatníků tyto výhry v přiznáních uvedlo?
3. Pokud došlo mezi lety k výrazné změně, co ji způsobilo?
4. Proč daňový informační systém eviduje jen některé dílčí druhy příjmů podle § 10 (konkrétně výhry z loterií a tombol), a ne ostatní druhy výher či souhrn všech výher?
5. Jaká byla souhrnná hodnota všech příjmů podle § 10 ZDP za tytéž roky?

Co odpověděla Finanční správa

GFŘ v odpovědi ze dne 24. 9. 2024 (čj. 61/2024) poskytlo konkrétní čísla. Výhry z loterií a tombol podle § 10 odst. 1 písm. h) bodu 1 ZDP vypadaly takto:

Souhrnná hodnota všech příjmů podle § 10 ZDP (tedy nejen výher, ale i příjmů z příležitostných činností, prodeje majetku, převodu podílů a dalších ostatních příjmů) byla podle GFŘ následující:

Ke třetí otázce (příčina výkyvu v roce 2022) GFŘ uvedlo, že mu není znám důvod výrazného výkyvu, který v tomto zdaňovacím období nastal. Ke čtvrté otázce sdělilo, že sledování statistických údajů ostatních složek § 10 ZDP nebylo nikdy dříve vyhodnoceno jako účelné — proto systém samostatně eviduje pouze výhry z loterií a tombol, nikoli ostatní dílčí druhy.

Co z odpovědi vyplývá

Několik věcí je z dat čitelných:

• Výhry z loterií a tombol jsou v přiznáních marginální položkou. Ve srovnání s celkovým objemem příjmů podle § 10 ZDP (stovky miliard ročně) jde o zlomek v řádu desetin promile. Souvisí to s tím, že řada výher je od daně osvobozena a do přiznání se vůbec nedostane — v přiznáních tak zůstávají jen ty případy, které osvobozeny nejsou.
• Počet poplatníků je nízký a rok 2022 se vymyká. Zatímco v ostatních letech výhry přiznalo 11 až 31 subjektů, v roce 2022 to bylo 36 subjektů, ale objem vyskočil na 180 mil. Kč. Po přepočtu na jeden subjekt to znamená řádově vyšší průměrnou přiznanou částku než v jiných letech — indikuje to, že částku „nafoukl" zřejmě malý počet velmi vysokých výher. GFŘ ovšem samo příčinu nezná.
• Celkový § 10 kolísá s ekonomickým cyklem. Nejvyšší souhrn byl v roce 2021 (352,4 mld. Kč), nejnižší v roce 2023 (224,8 mld. Kč). Do této kategorie spadají mimo jiné příjmy z prodeje nemovitostí, cenných papírů či podílů, které jsou citlivé na trh a jednorázové transakce.
• Stát cíleně eviduje jen část dat. Automatizovaný daňový systém rozpadá § 10 na dílčí složky jen tam, kde to bylo vyhodnoceno jako účelné. U ostatních výher souhrnná statistika prostě neexistuje.

Co z odpovědi naopak nevyplývá

Tady je potřeba být opatrný. Odpověď podle zákona č. 106/1999 Sb. je poskytnutím informace, nikoli závazným posouzením ani metodickým výkladem. Z čísel proto nelze dovozovat:

• Jak se má konkrétní výhra nebo příjem danit. Data neříkají nic o osvobozeních, limitech ani o tom, kdy vzniká povinnost podat přiznání. To řeší text zákona a pokyny Finanční správy, ne tato statistika.
• Že „skoro nikdo výhry nepřiznává". Nízký počet subjektů odráží jen počet zdanitelných (neosvobozených) případů, které se do přiznání dostaly — ne celkový počet výherců v populaci.
• Příčinu výkyvu 2022. GFŘ výslovně uvedlo, že důvod nezná. Jakékoli vysvětlení by bylo spekulací.
• Kompletní obraz ostatních příjmů. Protože stát samostatně nesleduje ostatní složky § 10, z těchto dat nelze skládat detailní strukturu.

Čísla berte jako orientační snímek stavu k 26. 7. 2024, sestavený z vyměřených přiznání.

Aktuální právní stav

V době odpovědi (září 2024) platilo, že ostatní příjmy — tedy příjmy, které nespadají pod závislou činnost (§ 6), samostatnou činnost (§ 7), kapitálový majetek (§ 8) ani nájem (§ 9) — se zdaňují právě podle § 10 ZDP. Patří sem mimo jiné příjmy z příležitostných činností, z prodeje majetku a z výher.

Konkrétní pravidla — které výhry jsou osvobozené, jaké platí hodnotové limity a kdy vzniká povinnost podat přiznání — se v čase mění novelami ZDP. Tento článek je proto nevykládá a nedoporučujeme spoléhat na obecnou paměť. Před řešením konkrétního případu (např. zdanění výhry, prodeje nemovitosti nebo příležitostného příjmu) si aktuální znění § 10 a souvisejících ustanovení ověřte v platném zákoně nebo u daňového poradce. Statistika GFŘ na povahu vaší daňové povinnosti nic nemění.

Co to znamená pro podnikatele

Většina OSVČ a e-shopů řeší příjmy podle § 7 (samostatná činnost). Přesto se § 10 dotkne i vás — typicky u příjmů mimo hlavní podnikání:

Příklad: Provozovatelka e-shopu prodá v průběhu roku firemní automobil, který měla v majetku, a zároveň jednorázově zpeněží nepotřebné vybavení skladu formou příležitostného prodeje. Prodej vozidla vyřadila z obchodního majetku a příjem z něj řeší jako ostatní příjem, samostatný prodej vybavení posuzuje jako příležitostný příjem podle § 10. Aby dokázala, že postupuje správně (a případně uplatnila výdaje či osvobození), potřebuje doklady: kupní a prodejní smlouvu, doklad o pořizovací ceně, evidenci data zařazení a vyřazení z majetku.

Praktické doporučení: u všeho, co může spadnout pod § 10, si uchovávejte

• doklad o nabytí (pořizovací cena, datum) a doklad o prodeji (cena, datum),
• smlouvy a potvrzení o platbě,
• u výher potvrzení pořadatele o hodnotě výhry.

Právě tady pomáhá doklad.ai. Nákladové i příjmové doklady si můžete nechat automaticky zpracovat přes OCR, roztřídit a bezpečně archivovat na jednom místě — takže když přijde dotaz finančního úřadu nebo se řeší, zda příjem spadá pod § 7 nebo § 10, máte podklady po ruce a nemusíte je dohledávat v e-mailech a šuplíku. Přehledná evidence dokladů je nejlevnější pojistka proti tomu, abyste v případě prověřování cokoli dokazovali dodatečně.

Zdroj

Orgán: Generální finanční ředitelství

Typ: odpověď na žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (není závazný právní výklad)

Datum: 24. 9. 2024

Čj.: 61/2024

Data k datu: 26. 7. 2024 (vyměřená daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob)

Odkaz: https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/fs-generalni-financni-reditelstvi/Informace_106_2024_061.docx

Aktuálnost ověřena: 10. 7. 2026

Poznámka: Údaje jsou statistickým přehledem z konkrétního data. Nejde o závazné posouzení daňové povinnosti; konkrétní případ konzultujte s daňovým poradcem nebo ověřte v platném znění ZDP.