Kontroly převodních cen 2018–2022: kolik doměřila Finanční správa (data GFŘ dle §106)

10. července 2026 · Redakce Doklad.ai · general

GFŘ v odpovědi dle §106/1999 zveřejnilo počty kontrolních úkonů a doměřenou daň u převodních cen za roky 2018–2022. Jen v roce 2022 proběhlo 614 ukončených kontrolních úkonů. Co z čísel plyne pro podnikatele se spřízněnými firmami?

1. Rychlá odpověď

Finanční správa ČR v oblasti převodních cen sleduje pouze celkový počet kontrolních úkonů (KÚ) — a ten se v letech 2018 až 2022 pohyboval od 249 (rok 2020) do 614 (rok 2022). Nejvyšší doměřená daň připadla na rok 2020 (1 361 957 662 Kč), nejvyšší zvýšení základu daně také na rok 2020 (7 009 851 203 Kč). Údaje pocházejí z odpovědi Generálního finančního ředitelství (GFŘ) poskytnuté dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, čj. 54/2023 ze dne 27. 9. 2023.

Upozornění hned na úvod: odpověď dle §106 není závazný právní výklad ani metodika. Je to statistické shrnutí toho, co úřad ve svých systémech eviduje k datu odpovědi. Nelze z ní dovozovat, jak bude posouzen konkrétní případ.

2. Na co se žadatel ptal

Žadatel požádal o statistické údaje k převodním cenám mezi spojenými osobami za roky 2018 až 2022. Konkrétně chtěl:

• počet ukončených postupů k odstranění pochybností,
• počet ukončených daňových kontrol,
• výši daňových nedoplatků,
• a jakékoli další dostupné statistiky (např. srovnání se zeměmi EU/OECD, počet zaměstnanců věnujících se problematice převodních cen).

Šlo tedy o snahu zmapovat, jak intenzivně stát řeší převodní ceny — tedy nastavování cen v obchodech mezi propojenými firmami (typicky matka–dcera, firmy jednoho vlastníka, firma a její jednatel).

3. Co odpověděla Finanční správa

GFŘ nejprve upřesnilo důležitou věc o metodice: na úseku kontroly převodních cen nesleduje zvlášť daňové kontroly a zvlášť postupy k odstranění pochybností. Eviduje pouze souhrnný ukazatel „Počet ukončených KÚ" (kontrolních úkonů), který v sobě zahrnuje jak daňové kontroly, tak postupy k odstranění pochybností a případně i další úkony. Vedle toho sleduje doměřenou daň a zvýšení základu daně či snížení daňové ztráty.

Reálná čísla z odpovědi (hodnoty v celých Kč):

K nedoplatkům GFŘ uvedlo, že informace o kumulovaných, vymáhaných a vymožených daňových nedoplatcích v oblasti převodních cen nejsou v Automatizovaném daňovém informačním systému (ADIS) k dispozici — tuto část dotazu tedy nebylo možné zodpovědět.

K personálnímu obsazení GFŘ sdělilo, že agendu má v působnosti Oddělení mezinárodního zdaňování – přímé daně, kde je zařazeno 9 zaměstnanců. Celkový počet lidí na územních pracovištích finančních úřadů, kteří provádějí v této oblasti např. kontrolní činnost, získat nelze; na jednotlivých finančních úřadech se agendě věnují obvykle 2 zaměstnanci, kteří ovšem vykonávají i jiné činnosti. Další statistiky pak odkázalo na sekci Mezinárodní zdaňování – přímé daně na webu Finanční správy.

4. Co z odpovědi vyplývá

Několik čitelných závěrů — striktně z uvedených čísel:

• Aktivita nekolísá lineárně. Počet ukončených KÚ šel z 360 (2018) přes 436 (2019), propadl na 249 (2020 — rok covidových opatření) a znovu vyrostl na 437 (2021) a 614 (2022). Rok 2022 je v pětiletce vrcholem co do počtu úkonů.
• Menší počet úkonů neznamená menší dopad. Rok 2020 měl nejméně KÚ (249), ale zároveň nejvyšší doměřenou daň i nejvyšší zvýšení základu daně v celém období. Jinými slovy: úřad v tomto roce provedl méně, ale „těžších" úkonů.
• Korekce se týká hlavně základu daně, ne jen výsledné daně. Zvýšení základu daně a snížení daňové ztráty jdou do miliard ročně. Zejména snížení daňové ztráty za rok 2018 činilo 12 692 002 401 Kč — přes 12,6 mld. Kč. Snížení ztráty přitom nemusí hned znamenat doměrek, ale zmenšuje polštář, o který si firma může snížit budoucí daň.

5. Co z odpovědi naopak nevyplývá

• Nevíme rozpad na daňové kontroly vs. postupy k odstranění pochybností. Úřad je nesleduje odděleně — číslo „KÚ" je souhrn. Nelze tedy tvrdit „proběhlo X klasických daňových kontrol".
• Nevíme nic o nedoplatcích u převodních cen. GFŘ výslovně uvedlo, že tato data v ADIS nejsou.
• Není to hodnocení úspěšnosti ani predikce. Čísla neříkají, kolik doměrků obstálo u soudu, ani jaká je pravděpodobnost kontroly u konkrétní firmy. Odpověď dle §106 není závazné stanovisko a neslouží jako výklad zákona.
• Nejde generalizovat na „vždy". Data popisují konkrétních pět let a stav evidence k 27. 9. 2023. Pozdější roky mohou vypadat jinak.

6. Aktuální právní stav

Pravidla převodních cen stojí na principu tržního odstupu (arm's length) — obchody mezi spojenými osobami mají být sjednány za ceny obvyklé jako mezi nezávislými subjekty. V českém právu je oporou zejména úprava v zákoně o daních z příjmů týkající se spojených osob a cen sjednaných mezi nimi, doplněná pokyny GFŘ a metodikou vycházející ze Směrnice OECD o převodních cenách.

Odpověď GFŘ ze dne 27. 9. 2023 popisuje stav evidence a výsledky za roky 2018–2022. Konkrétní paragrafové znění se v čase mění (novely ZDP, aktualizace pokynů řady D, vývoj metodiky OECD), a proto doporučujeme aktuální povinnosti vždy ověřit v platném znění zákona a v aktuálních pokynech Finanční správy, případně s daňovým poradcem. Tento článek shrnuje statistiku, nikoli platnou metodiku výpočtu.

7. Co to znamená pro podnikatele

Převodní ceny nejsou téma jen pro nadnárodní koncerny. Spojenou osobou může být i tuzemská struktura, se kterou se běžně setkává OSVČ nebo provozovatel e-shopu:

• OSVČ + vlastní s.r.o. — jednatel fakturuje „své" společnosti poradenství, pronájem auta nebo licenci na značku.
• E-shop + sesterská firma — jedna firma nakupuje zboží, druhá provozuje marketing a fakturuje si mezi sebou služby.
• Rodinné propojení — dodavatelský vztah mezi firmami manželů či sourozenců.

Ve všech těchto případech platí, že cena mezi propojenými subjekty má odpovídat ceně obvyklé. Praktický příklad: e-shop (s.r.o. „A") si nechává skladovat a balit zboží od sesterské firmy „B" za 200 Kč/objednávku, zatímco nezávislé fulfillment centrum by účtovalo 90 Kč. Rozdíl uměle přesouvá zisk z „A" do „B". Přesně takové nastavení míří pod ukazatel „zvýšení základu daně" ve statistice výše.

Jaké doklady si uchovávat (a mít po ruce):

• Smlouvy mezi spřízněnými subjekty s jasně popsaným plněním a cenou.
• Doklad o tržní ceně — nabídky nezávislých dodavatelů, ceníky, kalkulace, benchmark.
• Faktury a jejich věcná návaznost na skutečně poskytnuté plnění (ne „paušál za nic").
• Přehled toků mezi propojenými firmami — kdo komu co fakturuje a proč.

Právě tady pomáhá pořádek v dokladech. V doklad.ai vystavujete a párujete faktury tak, že u každé transakce zůstává dohledatelná stopa — komu bylo fakturováno, za co a v jaké výši. Pokud fakturujete mezi vlastními firmami, přehledná historie a jednotné číselné řady výrazně usnadní doložení věcné podstaty plnění, kdyby se na spřízněné obchody někdy zaměřil finanční úřad. Cílem není nic „schovat", ale mít kdykoli po ruce čistý audit trail, kterým doložíte, že ceny odpovídají realitě.

8. Zdroj

• Orgán: Generální finanční ředitelství (GFŘ)
• Typ dokumentu: odpověď na žádost dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (není závazný právní výklad)
• Téma: Kontroly převodních cen — doplnění (statistika 2018–2022)
• Datum: 27. 9. 2023
• Čj.: 54/2023
• Odkaz: https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/fs-generalni-financni-reditelstvi/Informace_106_2023_54.docx
• Aktuálnost ověřena: ano, k datu poskytnutí informace (27. 9. 2023); pozdější období nejsou v tomto dokumentu obsažena.
• Poznámka: Odpověď dle §106/1999 Sb. je informací o evidovaných datech, nikoli závazným posouzením konkrétního daňového případu. Pro nastavení převodních cen ověřte aktuální znění zákona a pokynů, případně konzultujte s daňovým poradcem.