Kolik stála EET? Finanční správa zveřejnila náklady i počty úředníků (odpověď dle §106)

10. července 2026 · Redakce Doklad.ai · general

Generální finanční ředitelství v odpovědi na žádost o informace vyčíslilo, kolik stálo zavedení elektronické evidence tržeb, jak se změnil počet úředníků a v čem byl fiskální přínos. Rozebíráme reálná čísla i jejich meze.

1. Rychlá odpověď

Vyčíslené náklady na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) byly podle Generálního finančního ředitelství 365 986 042,87 Kč, zatímco celkové náklady na pořízení a provoz hardwaru a softwaru činily 768 158 497 Kč. Na novou agendu bylo k 1. 1. 2016 orgánům Finanční správy ČR přiděleno 364 systemizovaných míst. Údaje pocházejí z odpovědi GFŘ podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ze dne 19. 10. 2023 (čj. 68/2023).

Tato čísla nejsou marketingový odhad ani novinový titulek — jde o autentická data, která úřad poskytl na základě žádosti o informace. Níže je rozebíráme, vysvětlujeme a doplňujeme o to, co z nich naopak vyvozovat nelze.

2. Na co se žadatel ptal

Žadatel požádal o tři okruhy údajů:

1. náklady týkající se zavedení elektronické evidence tržeb,
2. nárůst počtu zaměstnanců a jejich náplň práce po zrušení EET,
3. fiskální přínosy systému.

Šlo tedy o klasickou otázku „kolik to stálo a co to přineslo“, na kterou se u velkých státních projektů ptá řada podnikatelů i novinářů. Odpověď GFŘ je zajímavá právě tím, že místo obecných frází dává konkrétní čísla u nákladů a personálu — a naopak poctivě přiznává, kde přínos vyčíslit nelze.

3. Co odpověděla Finanční správa

GFŘ v odpovědi uvedlo následující konkrétní údaje:

K počtu zaměstnanců GFŘ vysvětlilo, že po pozastavení EET zajišťovala menší část zaměstnanců spravujících agendu tzv. nezbytné doběhové funkce — projekt byl totiž stále funkční, byť na bázi dobrovolnosti, a systém musel být udržován po dobu účinnosti zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Větší část zaměstnanců pak podle úřadu pomáhala zajišťovat nové agendy — zejména zpracování žádostí o kompenzační bonus v době pandemie COVID-19, dále paušální daň, podporu „online finančního úřadu“ a dočasně i trasování nemocných pro krajské hygienické stanice.

K fiskálnímu přínosu GFŘ uvedlo, že před zavedením evidence tržeb Finanční správa nedisponovala kontinuálním tokem informací o tržbách. Se zavedením systému získala podle svého vyjádření „dosud bezprecedentní úroveň přehledu“ o skutečnostech rozhodných pro správné stanovení daně, a to i přesto, že EET bylo spuštěno jen v polovičním rozsahu (3. a 4. vlna se nespustily). V konkrétní rovině mělo EET pozitivně zasáhnout zejména daň z přidané hodnoty, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob a pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

4. Co z odpovědi vyplývá

Z dat lze vyčíst několik věcí:

• Náklady mají dvě různá čísla. „Náklady na zavedení“ (necelých 366 mil. Kč) a „celkové náklady na pořízení a provoz HW a SW“ (768 mil. Kč) nejsou totéž — druhé číslo zahrnuje i provoz, tedy delší časový horizont. Při citování je nutné rozlišovat, o kterou položku jde.
• Personální stopa byla menší, než se často uvádí. Na rozjezd agendy šlo 364 míst. Ze 1 386 později zrušených míst bylo přímo ve vazbě na útlum EET jen 100 — zbytek personálních změn souvisel s jinými agendami a reorganizací.
• Systém i po pozastavení fungoval. Přes dobrovolnost dál posílalo data více než 40 % registrovaných subjektů, což je důvod, proč úřad musel infrastrukturu udržovat.
• Kontrola musela najít náhradu. Po útlumu EET bylo podle GFŘ nutné nahradit kontrolní činnost s podpůrným analytickým nástrojem (EET) jinou formou kontroly. Jinými slovy: data z tržeb sloužila hlavně jako analytický a kontrolní nástroj, ne jako samostatná daň.

5. Co z odpovědi naopak nevyplývá

Tady je potřeba být opatrný. GFŘ samo výslovně uvádí, že EET není samostatnou daní a nepřináší zvlášť žádné vlastní inkaso. Přímý vliv na inkaso lze prokazatelně doložit pouze v jednotlivých případech, kdy byla data použita jako jeden z důkazních prostředků při kontrole a stanovení daně, případně u pokut za porušení povinností. Hlavní deklarovaný přínos — snížení šedé ekonomiky — podle úřadu není přímo měřitelný.

Z odpovědi tedy nelze odvodit žádné konkrétní číslo typu „EET přineslo do rozpočtu X miliard“. Kdo takové číslo uvádí, nečerpá z tohoto dokumentu. Stejně tak jde o odpověď na konkrétní žádost o informace podle §106/1999 Sb. — není to závazný právní výklad ani metodický pokyn a nezakládá právní nárok. Popisuje stav a čísla platná k datu vyřízení žádosti.

6. Aktuální právní stav

EET upravoval zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Povinnost elektronicky evidovat tržby byla nejprve pozastavena a následně zrušena — odpověď GFŘ z října 2023 už mluví o EET jako o ukončované, respektive ukončené agendě a o „doběhových funkcích“. Pro dnešního podnikatele to znamená, že žádnou tržbu přes EET evidovat nemusí a pokladní zařízení k tomuto účelu neprovozuje.

Protože se ale legislativa vyvíjí, doporučujeme konkrétní aktuální povinnosti k vaší činnosti vždy ověřit u aktuálního znění předpisů, případně u daňového poradce. Tento článek popisuje obsah jednoho konkrétního informačního dokumentu, nikoli úplný a živě aktualizovaný výklad daňového práva.

7. Co to znamená pro podnikatele

I když EET skončilo, povinnost správně evidovat a doložit tržby nezmizela — jen se přesunula z online reportingu zpět do standardní evidence pro účely daně z příjmů a DPH. Finanční správa nadále staví kontrolní činnost na datech a analýze; jen už jimi nejsou věty z EET, ale vaše přiznání, účetnictví a doklady.

Příklad — OSVČ kadeřnice: dřív odesílala každou platbu do systému EET. Dnes tuto povinnost nemá, ale při kontrole musí umět doložit tržby jiným způsobem — přehlednou evidencí příjmů, vystavenými doklady a bankovními výpisy. Chybějící nebo nekonzistentní evidence je přesně to, co dělá subjekt „rizikovým“ pro cílenou kontrolu.

Příklad — e-shop: u online plateb data existují automaticky (platební brána, banka), ale musí sedět s vystavenými fakturami a s přiznáním k DPH. Nesoulad mezi tržbami na účtu a přiznanou daní je klasický spouštěč dotazu správce daně.

Praktické doporučení, které z dokumentu vyplývá:

• Uchovávejte doklady o všech tržbách (faktury, účtenky, výpisy) po zákonné lhůty — i bez EET je to vaše hlavní obrana při kontrole.
• Držte tržby konzistentní napříč bankou, fakturami a přiznáním.
• Automatizujte evidenci, ať nevznikají mezery, které přitáhnou pozornost.

Přesně na to je stavěný doklad.ai. Fakturaci vystavíte v pár kliknutích a každá tržba i náklad zůstávají evidované a dohledatelné na jednom místě — máte tak podklady připravené, kdyby se správce daně zeptal. K tomu využijete kalkulačku úroku z prodlení u opožděných plateb a kontrolu spolehlivosti plátce DPH podle §109, abyste minimalizovali riziko u dodavatelů. Místo ručního slepování výpisů a účtenek máte tržby průběžně srovnané — což je v éře „po EET“ ta nejlepší forma připravenosti na kontrolu.

8. Zdroj

Orgán: Generální finanční ředitelství (GFŘ)

Typ dokumentu: poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (nejde o závazný právní výklad)

Datum: 19. 10. 2023

Čj.: 68/2023

Téma: náklady, personál a fiskální přínos EET (data z EET)

Odkaz: https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/fs-generalni-financni-reditelstvi/Informace_106_2023_68.docx

Aktuálnost ověřena: 10. 7. 2026

Poznámka: Odpověď dle §106/1999 Sb. popisuje čísla a stav k datu vyřízení žádosti a nezakládá závazný výklad ani právní nárok. Pro konkrétní daňové povinnosti ověřte aktuální znění předpisů.