Rychlá odpověď: DPH při pořízení zboží z EU funguje na principu samovyměření (reverse charge). Pokud jste plátce DPH, sdělíte dodavateli své DIČ, nakoupíte bez zahraniční DPH a českou daň si sami přiznáte na výstupu a zároveň (zpravidla) uplatníte odpočet na vstupu — výsledek je často daňově neutrální. Pokud jste neplátce, nakupujete s místní DPH dané země až do okamžiku, kdy celková hodnota pořízeného zboží (bez daně) přesáhne 326 000 Kč za běžný kalendářní rok — pak se podle § 2a a § 6g zákona o DPH stáváte identifikovanou osobou a musíte českou DPH z nákupu odvést (bez nároku na odpočet). Údaje k datu červen 2026; nejde o závazné daňové poradenství.
Nákup zboží od dodavatele z Německa, Polska nebo Itálie je dnes pro českého podnikatele běžná věc. Daňově ale jde o jednu z nejčastěji chybně řešených oblastí — hlavně proto, že tu narazíte na pojmy jako reverse charge, samovyměření, identifikovaná osoba, VIES a limit 326 000 Kč najednou. Tento článek vás provede celým režimem krok za krokem, ať jste plátce, neplátce nebo paušalista.
Jde o opačný směr toku zboží než u prodeje do EU. Pokud řešíte prodej (nikoli nákup), podívejte se na článek DPH prodej do EU 2026: OSS režim a limit 10 000 EUR. Tady se věnujeme nákupu — tedy pořízení zboží z jiného členského státu.
Co je pořízení zboží z jiného členského státu
Pořízením zboží z jiného členského státu se podle § 16 zákona o DPH (235/2004 Sb.) rozumí nabytí práva nakládat se zbožím jako vlastník, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jednoho členského státu EU do druhého. Typicky tedy: objednáte zboží od firmy ve Slovensku a to vám přijede do České republiky.
Klíčové znaky, které musí být splněny:
Pokud zboží zůstane ve státě dodavatele (vyzvednete si ho a spotřebujete tam), nejde o pořízení zboží z EU v tomto smyslu — řeší se jako lokální nákup s tamní DPH. Stejně tak nákup od dodavatele mimo EU (Čína, USA) není pořízení zboží z EU, ale dovoz, který má vlastní pravidla a řeší se přes celní řízení.
Princip samovyměření (reverse charge)
Podstatou intrakomunitárního obchodu mezi podnikateli je přenesení daňové povinnosti na příjemce. Místo aby DPH odvedl prodávající ve své zemi, daň přiznává a odvádí kupující ve státě, kam zboží dorazilo. Tomu se říká samovyměření nebo reverse charge.
U plátce DPH probíhá samovyměření ve dvou krocích ve stejném přiznání:
U plně nárokujícího plátce se obě částky vyruší a transakce je z hlediska peněžního toku neutrální — DPH nikam fyzicky neplatíte, jen ji vykážete. Pozor ale na případy, kdy nemáte plný nárok na odpočet (osvobozená plnění, krátící koeficient) — tam vám reálná daňová zátěž vzniká.
Sazba a základ daně
DPH se samovyměřuje českou sazbou platnou pro daný druh zboží — k datu červen 2026 je to základní sazba 21 % nebo snížená sazba 12 % (od konsolidace s účinností od roku 2024 existuje jen jedna snížená sazba). Základem daně je cena zboží, kterou jste zaplatili, včetně případného dopravného a vedlejších nákladů účtovaných dodavatelem. Hodnotu v cizí měně přepočtete na koruny kurzem ke dni vzniku povinnosti přiznat daň.
Kdy nakupujete bez DPH a kdy s místní DPH
To, jestli dostanete fakturu bez DPH nebo s tamní daní, závisí především na tom, zda máte platné DIČ pro účely DPH a sdělíte ho dodavateli.
| Vaše postavení | Sdělíte DIČ? | Faktura od dodavatele | Kdo odvede DPH |
|---|---|---|---|
| Plátce DPH | Ano | Bez zahraniční DPH | Vy v ČR (samovyměření) |
| Identifikovaná osoba | Ano | Bez zahraniční DPH | Vy v ČR (bez odpočtu) |
| Neplátce pod limitem 326 000 Kč | Ne (nemáte DIČ) | S místní DPH dané země | Dodavatel ve své zemi |
Neplátce DPH, který nemá DIČ a nepřekročil limit, jednoduše nakoupí zboží včetně DPH dané země (např. německých 19 %) a v Česku už nic neřeší. DPH zaplacenou v zahraničí si nemůže nárokovat zpět — je to pro něj prostě součást nákladu.
Jakmile ale získáte české DIČ (jako plátce nebo identifikovaná osoba), je vaší povinností ho dodavateli sdělit a nakoupit bez zahraniční DPH. Dodavatel si vaše DIČ zpravidla ověří ve VIES (viz níže) a teprve pak vám vystaví fakturu v režimu osvobození s přenesením daňové povinnosti.
Limit 326 000 Kč a vznik identifikované osoby
Nejdůležitější číslo pro neplátce: 326 000 Kč. Podle § 2a odst. 2 zákona o DPH jde o celkovou hodnotu pořízeného zboží z EU (bez daně) v jednom kalendářním roce. Limit se sleduje za běžný i bezprostředně předcházející kalendářní rok.
Dokud jste pod tímto limitem, nákupy z EU vás z hlediska české DPH netrápí — platíte cizí DPH a hotovo. Jakmile ale hodnota pořízeného zboží v kalendářním roce limit 326 000 Kč překročí, stáváte se podle § 6g zákona o DPH identifikovanou osobou, a to konkrétním pořízením, kterým byl limit překročen.
Pozor — do limitu 326 000 Kč se nezapočítává pořízení nového dopravního prostředku a zboží, které je předmětem spotřební daně; ty mají vlastní zvláštní režim a vedou k povinnostem bez ohledu na limit (identifikovanou osobou se kvůli nim stáváte okamžitě).
Co dělat po překročení limitu
Jako čerstvá identifikovaná osoba máte tři navazující povinnosti:
To je zásadní rozdíl oproti plátci: zatímco plátci se DPH zpravidla vyruší, identifikovaná osoba českou DPH skutečně odvede a zpět ji nedostane. Detailní rozbor všech situací, kdy se identifikovanou osobou stáváte (nejen nákupem zboží, ale i přijetím či poskytnutím služby z/do EU), najdete v článku Identifikovaná osoba a DPH 2026.
Výhodou identifikované osoby je, že nezdaňuje DPH svoje tuzemská plnění — pro svoje české zákazníky zůstává fakticky neplátcem a fakturuje bez DPH. Registrace k DPH se týká jen přeshraničních transakcí. Pokud zvažujete, zda raději rovnou nepřejít na plné plátcovství, podívejte se na Kdy se stanu plátcem DPH 2026: limity obratu.
A co paušální daň?
Paušalista (OSVČ v paušálním režimu) může být zároveň identifikovanou osobou — jedno druhé nevylučuje. Plátcem DPH ale paušalista být nesmí; pokud by se jím stal, z paušálního režimu vypadává. Podrobnosti k tomu, co paušál umožňuje a co ne, najdete v textu Paušální daň 2026.
VIES a ověření DIČ dodavatele
VIES (VAT Information Exchange System) je oficiální evropský systém pro ověřování platnosti DIČ k DPH. Hraje při pořízení zboží z EU dvojí roli:
Ověření je zdarma na portálu Evropské komise a doporučujeme si ho uchovat (např. screenshot s datem) jako důkaz, že jste jednali v dobré víře. Nesprávně uvedené nebo neověřené DIČ je nejčastější příčina, proč dodavatel omylem doúčtuje zahraniční DPH a transakce se zkomplikuje.
VIES úzce souvisí se souhrnným hlášením. Pozor ale na časté nedorozumění: souhrnné hlášení (§ 102 zákona o DPH) se podává při dodání zboží nebo poskytnutí služby do EU — tedy u plnění, která poskytujete vy směrem ven. Při pouhém pořízení (nákupu) zboží z EU souhrnné hlášení nepodáváte. Identifikované osobě vzniká povinnost podat souhrnné hlášení jen tehdy, pokud poskytla službu s místem plnění podle § 9 odst. 1 osobě registrované k dani v jiném státě EU nebo byla prostřední osobou v třístranném obchodu. Praktické fungování VIES a souhrnného hlášení na straně prodeje rozebírá článek Jak fakturovat do EU a VIES.
Jak nákup vykázat v přiznání a kontrolním hlášení
Plátce DPH vykazuje pořízení zboží z EU takto:
| Doklad | Kam to patří |
|---|---|
| Daň na výstupu (samovyměření) | Řádek **3** (základní sazba) nebo **4** (snížená sazba) přiznání k DPH |
| Nárok na odpočet | Řádek **43** / **44** přiznání k DPH (podle sazby) |
| Kontrolní hlášení | Oddíl **A.2** (uvádí se jednotlivě, vč. DIČ dodavatele) |
| Souhrnné hlášení | **Nepodává se** za pořízení zboží |
Údaje na řádcích 3 a 4 přiznání odpovídají oddílu A.2 kontrolního hlášení. Plnění, která jdou do A.2, se neuvádějí v jiných oddílech a — jak už bylo řečeno — nepatří do souhrnného hlášení.
Identifikovaná osoba podává pouze přiznání k DPH (kontrolní hlášení neposkytuje), a to jen za měsíce, kdy jí nějaká povinnost vznikla. V měsíci bez přeshraničního plnění nic nepodává.
Kdy daň přiznat (DUZP)
Povinnost přiznat daň při pořízení zboží vzniká podle § 25 zákona o DPH k datu vystavení daňového dokladu dodavatelem, nejpozději však k 15. dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo zboží pořízeno. V praxi to znamená, že nemůžete čekat na fakturu donekonečna — pokud doklad nedorazí, samovyměříte k 15. dni následujícího měsíce z dostupných údajů.
Praktický příklad
OSVČ neplátce nakoupí v průběhu roku 2026 zboží z Polska postupně za 200 000 Kč, později za dalších 150 000 Kč. Druhým nákupem (celkem 350 000 Kč) překročí limit 326 000 Kč.
Spočítat dopady na vaše konkrétní čísla pomůže daňová kalkulačka OSVČ 2026 a další nástroje zdarma. Fakturaci, evidenci dokladů a podklady pro přiznání pak zvládnete v doklad.ai — můžete si ho vyzkoušet zdarma.
Disclaimer: Tento článek je informativní a popisuje stav k datu červen 2026. Sazby, limity a lhůty se mohou v čase měnit. Nejde o závazné daňové poradenství — u konkrétní transakce ověřte aktuální znění zákona o DPH (235/2004 Sb.) a případně konzultujte daňového poradce.
Časté otázky
Jak danit nákup zboží z jiného státu EU (samovyměření)?
Jako plátce DPH nebo identifikovaná osoba nakoupíte zboží bez zahraniční DPH (po sdělení svého DIČ) a českou DPH si sami vypočítáte a přiznáte na výstupu — to je samovyměření (reverse charge). Plátce zároveň zpravidla uplatní stejnou částku jako odpočet na vstupu, takže je transakce neutrální. Identifikovaná osoba odpočet nemá, takže DPH reálně odvede. Sazba je 21 % nebo 12 % podle druhu zboží (k datu červen 2026).
Kdy nakupuji z EU bez DPH a kdy s místní DPH?
Bez zahraniční DPH nakupujete, pokud máte platné DIČ k DPH a sdělíte ho dodavateli — tedy jako plátce nebo identifikovaná osoba; daň pak řešíte v ČR. S místní DPH dané země nakupujete jako neplátce, který DIČ nemá a je pod limitem 326 000 Kč; tu DPH platíte dodavateli a v Česku už nic nevykazujete ani ji nedostanete zpět.
Stanu se nákupem zboží z EU identifikovanou osobou?
Ano, ale až po překročení limitu. Dokud celková hodnota pořízeného zboží z EU nepřesáhne 326 000 Kč za kalendářní rok, identifikovanou osobou se kvůli nákupu zboží nestanete. Pozor: identifikovanou osobou se ovšem můžete stát i z jiných důvodů — typicky přijetím služby od dodavatele z EU s místem plnění v ČR — a tam žádný limit neplatí. Detaily najdete v článku Identifikovaná osoba a DPH 2026.
Co je limit 326 000 Kč pro pořízení zboží z EU?
Je to hranice celkové hodnoty zboží (bez daně) pořízeného z jiných členských států EU za kalendářní rok podle § 2a odst. 2 zákona o DPH (sleduje se běžný i předchozí rok). Do limitu se nepočítá nový dopravní prostředek a zboží podléhající spotřební dani. Překročením této hranice se neplátce stává podle § 6g identifikovanou osobou — konkrétně tím nákupem, kterým byl limit překročen — a musí se do 15 dnů registrovat (údaj k datu červen 2026).
Jak nákup z EU vykázat v přiznání a kontrolním hlášení?
Plátce uvede samovyměřenou daň na řádku 3 (21 %) nebo 4 (12 %) přiznání k DPH a odpovídající odpočet na řádku 43/44; v kontrolním hlášení jde plnění do oddílu A.2 jednotlivě, včetně DIČ dodavatele. Souhrnné hlášení se za pořízení zboží nepodává. Identifikovaná osoba podává jen přiznání k DPH (bez kontrolního hlášení) za měsíc, kdy povinnost vznikla, a to do 25. dne následujícího měsíce.
Musím dodavateli sdělit svoje DIČ a ověřit ho ve VIES?
Pokud máte DIČ (jako plátce nebo identifikovaná osoba), ano — sdělením DIČ umožníte dodavateli fakturovat bez zahraniční DPH a uplatnit režim reverse charge. Doporučuje se ověřit i DIČ dodavatele ve VIES a doklad o ověření si uschovat. Neplátce bez DIČ pod limitem žádné DIČ nemá, takže ho ani neposkytuje a nakupuje s místní DPH.