DPH a prodej do EU 2026: režim OSS a limit 10 000 EUR pro e-shopy a digitální služby

11. června 2026 · Bc. Filip Procházka, specialista na e-commerce · invoicing

Prodáváte zboží nebo digitální služby zákazníkům v EU? Vysvětlujeme režim OSS, společný limit 10 000 EUR, kdy odvádět cizí DPH a jak podat čtvrtletní přiznání.

DPH a prodej do EU 2026: režim OSS a limit 10 000 EUR pro e-shopy a digitální služby

Rychlá odpověď: Pokud prodáváte zboží na dálku nebo digitální služby koncovým zákazníkům (B2C) do jiných států EU, sledujete jeden společný limit 10 000 EUR za rok za celou EU dohromady (bez ČR). Dokud jste pod limitem, účtujete českou DPH. Jakmile ho překročíte, danit se musí v zemi spotřebitele — a místo registrace k DPH v každé zemi zvlášť to vyřešíte jedním přiznáním přes režim OSS (One Stop Shop). Přiznání podáváte čtvrtletně přes portál Finanční správy, daň odvádíte v eurech a evidenci uchováváte 10 let.

Tohle je téma, na které dříve nebo později narazí skoro každý rostoucí e-shop i tvůrce digitálního obsahu. Pravidla nejsou složitá, ale je v nich pár míst, kde se dá snadno chybovat — třeba mylná představa, že limit platí zvlášť pro každý stát. Pojďme si je projít prakticky a s čísly pro rok 2026.

Koho se OSS a prodej do EU vůbec týká

Režim OSS DPH a prodej do EU se vztahuje na dvě hlavní situace, obě v rovině B2C (prodáváte koncovému spotřebiteli, ne firmě s platným DIČ):

1. Prodej zboží na dálku do EU — typicky e-shop, který posílá balíky fyzickým osobám do Německa, Rakouska, na Slovensko, do Polska a podobně.
2. Digitální služby B2C do EU — tzv. TBE služby: telekomunikační služby, rozhlasové a televizní vysílání a elektronicky poskytované služby. Sem patří prodej e-booků, online kurzů, šablon, pluginů, předplatného SaaS, licencí ke stažení, hostingu nebo členských sekcí — pokud je kupujícím nepodnikající osoba v jiném státě EU.

Naopak B2B plnění (prodej plátci DPH s platným DIČ, ověřeným ve VIES) do OSS nepatří — tam se uplatňuje běžný režim přenesení daňové povinnosti nebo intrakomunitárního plnění. Jak na fakturaci pro firemní zákazníky v EU jsme rozebrali v článku Jak fakturovat do EU a ověřit DIČ ve VIES.

Důležité: OSS je dobrovolné zjednodušení, ne nová daň. Daňová povinnost v zemi spotřebitele vzniká ze zákona po překročení limitu tak jako tak. OSS jen umožňuje ji splnit přes jediné české kontaktní místo místo desítek zahraničních registrací.

Společný limit 10 000 EUR za celou EU

Klíčové číslo, které musíte hlídat, je 10 000 EUR (bez DPH) za kalendářní rok. A teď to nejdůležitější, kde nejčastěji vzniká omyl:

Limit 10 000 EUR je společný za všechny státy EU dohromady (mimo Českou republiku) a sčítá se přes prodej zboží na dálku i TBE služby. Není to limit na každou zemi zvlášť.

Do limitu se počítá souhrn vašeho přeshraničního B2C prodeje zboží na dálku a digitálních služeb do ostatních členských států. Finanční správa navíc uvádí, že se sleduje, zda prodeje nepřesáhnou limit v aktuálním a předcházejícím kalendářním roce — tedy stačí překročení v jednom z těchto dvou let.

Malý příklad: pošlete za rok zboží do Německa za 4 000 EUR, na Slovensko za 3 500 EUR a prodáte e-booky do Rakouska za 3 000 EUR. Jednotlivě to vypadá nevinně, ale součet je 10 500 EUR — limit je překročen a od plnění, kterým byl překročen, danit musíte v zemích zákazníků.

Praktická poznámka: limit je v eurech, ale vy zřejmě fakturujete v korunách. Pro posouzení překročení i pro samotné přiznání se hodnoty přepočítávají kurzem — k tomu se dostaneme níže. Hodí se mít účetní nebo fakturační nástroj, který přeshraniční prodeje sčítá průběžně, abyste překročení nezjistili až se zpožděním.

Co se děje pod limitem a jakmile ho překročíte

Pod limitem je situace jednoduchá. Plnění se považuje za uskutečněné v ČR:

• Pokud nejste plátce DPH ani identifikovaná osoba, prodáváte do EU bez DPH stejně jako v tuzemsku (do svých obratových limitů).
• Pokud jste plátce DPH, účtujete na faktuře českou DPH.

Po překročení limitu se místem zdanění stává stát spotřebitele a vzniká povinnost odvést tamní DPH v tamní sazbě. Sazby se liší stát od státu (například standardní sazby se v EU pohybují zhruba od 17 % do 27 %), takže nově musíte na každém plnění aplikovat sazbu cílové země. Konkrétní aktuální sazby najdete v databázi Evropské komise (TEDB) nebo na portálu Finanční správy.

Máte dvě cesty, jak cizí DPH odvést:

1. Registrace k DPH v každé jednotlivé zemi, kam prodáváte — administrativně náročné, platíte za zahraniční zástupce, podáváte přiznání v cizích jazycích.
2. Režim OSS — jediná registrace v ČR, jediné čtvrtletní přiznání, jediná platba v eurech. Pro drtivou většinu malých e-shopů a tvůrců je OSS jednoznačně výhodnější.

Důležitý detail pro neplátce: abyste mohli OSS využít, musíte být registrováni k DPH alespoň jako identifikovaná osoba. To není totéž jako být plný plátce — identifikovaná osoba neodvádí DPH z tuzemských plnění a nemá nárok na odpočet, řeší jen přeshraniční transakce. Registrace do OSS je možná až poté, co dostanete rozhodnutí o registraci k DPH (jako plátce nebo identifikovaná osoba).

OSS, nebo registrace v jednotlivé zemi?

V praxi se rozhodujete podle těchto kritérií:

• Prodáváte jen na dálku z ČR a nemáte sklad v cizině? OSS je ideální. Pokryje veškerý B2C prodej zboží na dálku i digitální služby napříč EU jedním přiznáním.
• Máte fyzický sklad v jiném státě (např. fulfillment Amazonu v Německu, odkud expedujete)? Pak vám může vzniknout povinnost lokální registrace v dané zemi — přesun zboží do skladu a prodej z něj nemusí spadat pod OSS. Tohle je klasická past pro prodejce na marketplace; konzultujte s daňovým poradcem.
• Děláte převážně B2B? OSS neřeší — B2B jde mimo něj.

OSS tedy řeší prodej na dálku koncovým spotřebitelům. Jakmile do hry vstoupí zahraniční sklad nebo komisní sklad, samotný OSS už nestačí.

A co zásilky ze zemí mimo EU? (IOSS a novinka 2026)

Když zboží dovážíte ze třetích zemí (mimo EU) a posíláte ho koncovým zákazníkům v EU, používá se příbuzný dovozní režim IOSS (Import One Stop Shop) — ten je určen pro zásilky o vlastní hodnotě do 150 EUR. OSS pro unijní prodej a IOSS pro dovoz jsou dva odlišné režimy; nezaměňujte je.

Pro rok 2026 je tu navíc důležitá změna: podle připravovaných celních pravidel se od 1. července 2026 u malých dovážených zásilek do 150 EUR zavádí přechodné paušální clo ve výši 3 EUR za položku v zásilce (přechodně do roku 2028), které nahradí dosavadní osvobození a individuální vyměřování cla. Pokud dovážíte zboží ze zemí mimo EU, sledujte k tomuto bodu aktuální informace Celní správy a Finanční správy — detaily implementace se mohou upřesňovat.

Registrace do OSS krok za krokem

1. Ověřte si status k DPH. Buď jste plátce, nebo se registrujte jako identifikovaná osoba. Bez toho OSS nepoužijete.
2. Podejte přihlášku do režimu EU OSS elektronicky přes daňový portál Finanční správy (portál MOJE daně / EPO).
3. Hlídejte lhůtu. Obecně registrace nabývá účinnosti od prvního dne čtvrtletí následujícího po podání přihlášky. Pokud ale překročíte limit uprostřed čtvrtletí a chcete OSS použít hned na to plnění, kterým jste limit překročili, je nutné podat přihlášku nejpozději do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém k tomu plnění došlo. Stihnete-li to, vyhnete se povinnosti registrovat se v cílové zemi.
4. Po registraci začnete podávat čtvrtletní přiznání OSS a vést předepsanou evidenci.

Praktický příklad lhůty: prodáte zboží 15. 7., čímž překročíte limit. Pokud podáte přihlášku do OSS do 10. 8., režim pokryje i toto červencové plnění a nemusíte se registrovat k DPH v zemi zákazníka.

Jak a v jaké měně se odvádí DPH a jak často

Tohle jsou pravidla, která Finanční správa stanovuje jednoznačně:

• Zdaňovací období je kalendářní čtvrtletí. Přiznání OSS se tedy podává čtvrtletně.
• Lhůta: přiznání musí být podáno nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení čtvrtletí. Lhůta platí i tehdy, když připadne na víkend nebo svátek (neposouvá se na další pracovní den jako u běžných daní).
• Měna: euro. Daň se vyčíslí v eurech a platí se na zvláštní účet Finanční správy vedený v eurech.
• Přepočet kurzu: plnění v jiné měně (např. v korunách) se přepočítává směnným kurzem Evropské centrální banky z posledního dne zdaňovacího období (čtvrtletí), případně z nejbližšího následujícího dne, pokud kurz na poslední den není k dispozici.
• I nulové přiznání se podává. Pokud jste v daném čtvrtletí žádné plnění do OSS neměli, podáte přiznání s nulovými hodnotami.

Lhůty pro podání a platbu v roce 2026 vypadají takto:

V přiznání uvádíte za každý stát spotřeby zvlášť: celkovou hodnotu plnění bez DPH, typ plnění (zboží/služby), uplatněnou sazbu daného státu a výši DPH. Finanční správa pak částky rozešle příslušným zemím.

Doporučení: protože se odvádí v eurech, mějte na to vyhrazené prostředky a počítejte s kurzovým pohybem mezi okamžikem prodeje (kdy inkasujete koruny) a koncem čtvrtletí (kdy se počítá DPH). Faktury vystavované do zahraničí je dobré připravovat v nástroji, který umí měny, sazby cílových zemí i přehled přeshraničních tržeb — viz Fakturace pro e-shopy. Doklad.ai s evidencí přeshraničních prodejů a podklady pro OSS pomůže — vyzkoušet zdarma.

Jak dlouho vést evidenci

Pro účely OSS musíte vést detailní evidenci o všech plněních spadajících do režimu a uchovávat ji po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo plnění uskutečněno. Na žádost správce daně (českého i zahraničního) ji musíte poskytnout elektronicky.

Evidence by měla u každého plnění obsahovat zejména:

• členský stát spotřeby,
• druh plnění (zboží na dálku / TBE služba),
• datum uskutečnění plnění,
• základ daně a použitou měnu,
• uplatněnou sazbu DPH a výši daně,
• údaje umožňující určení místa zákazníka (např. fakturační a doručovací adresa, IP, bankovní údaje — minimálně dva nezávislé důkazy u digitálních služeb).

Deset let je dlouhá doba, takže si data archivujte tak, aby byla po celé období čitelná a dohledatelná. Tady se vyplatí mít transakce v účetním/fakturačním systému, ne jen v e-shopové administraci, kterou jednou vyměníte.

Časté chyby, kterým se vyhnout

• Myslet si, že limit 10 000 EUR platí na každou zemi zvlášť. Je společný za celou EU.
• Zapomenout do limitu započítat digitální služby. Zboží i TBE služby se sčítají dohromady.
• Účtovat B2B přes OSS. Plnění firmám s platným DIČ patří mimo OSS.
• Nehlídat sklad v zahraničí. Fulfillment v jiné zemi může znamenat lokální registraci nezávisle na OSS.
• Podat OSS přiznání po lhůtě. Lhůta se na rozdíl od běžných daní neposouvá z víkendu na pracovní den.
• Nevést dostatečné důkazy o místě zákazníka u digitálních služeb — vyžadují se zpravidla dva nezávislé důkazy.

Časté otázky

Prodávám zákazníkům do EU — od kdy musím řešit OSS a od jakého obratu?

Rozhodující je překročení společného limitu 10 000 EUR za rok za veškerý B2C prodej zboží na dálku a digitálních služeb do ostatních států EU dohromady (bez ČR). Dokud jste pod limitem, daníte v ČR a OSS řešit nemusíte. Jakmile limit překročíte, vzniká povinnost danit v zemi spotřebitele a OSS je nejjednodušší způsob, jak to splnit. Limit se navíc posuzuje za aktuální i předcházející kalendářní rok.

Co znamená limit 10 000 EUR za celou EU?

Znamená to, že nesčítáte limit pro každý stát zvlášť, ale jeden společný součet za všechny členské státy mimo ČR. Do něj patří prodej zboží na dálku i TBE (digitální) služby koncovým spotřebitelům. Příklad: 4 000 EUR do Německa + 3 500 EUR na Slovensko + 3 000 EUR e-booky do Rakouska = 10 500 EUR, tedy limit překročen.

Kdy OSS a kdy registrace v jednotlivé zemi?

OSS zvolte, pokud prodáváte na dálku z ČR koncovým spotřebitelům — pokryje celou EU jedním přiznáním. Registrace přímo v dané zemi je nutná zejména tehdy, když tam máte fyzický sklad a prodáváte z něj (typicky fulfillment na marketplace), protože takové plnění nemusí spadat pod OSS. B2B prodej řešíte mimo OSS úplně. Při skladu v cizině doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem.

Jak a v jaké měně odvádím DPH a jak často podávám přiznání?

Přiznání OSS podáváte čtvrtletně, vždy do konce měsíce následujícího po skončení čtvrtletí (např. za Q1 do 30. 4.). Daň se vyčíslí a platí v eurech na zvláštní účet Finanční správy. Plnění v jiné měně se přepočítá kurzem ECB z posledního dne čtvrtletí. Podává se i nulové přiznání, pokud jste v daném období žádné plnění neměli.

Jak dlouho musím vést evidenci?

Evidenci o plněních v režimu OSS musíte uchovávat 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo plnění uskutečněno, a na vyžádání ji poskytnout správci daně elektronicky. Měla by obsahovat stát spotřeby, druh a datum plnění, základ daně, sazbu, výši DPH a údaje o místě zákazníka.

Musím být plátce DPH, abych mohl OSS používat?

Ne nutně plný plátce, ale musíte být registrováni k DPH alespoň jako identifikovaná osoba. Ta řeší jen přeshraniční transakce, neodvádí DPH z tuzemských prodejů a nemá nárok na odpočet. Registrace do OSS je možná až po obdržení rozhodnutí o registraci k DPH od správce daně.