Kdy se stanu plátcem DPH 2026: limity 2 mil. vs. 2,536 mil. a hlídání obratu
· Ing. Tomáš Novotný, daňový poradce · general
Od 2025 platí dva limity obratu pro DPH. Při 2 mil. Kč se stáváte plátcem od ledna, při 2 536 500 Kč hned. Jak hlídat obrat a do kdy se registrovat v roce 2026.
Kdy se stanu plátcem DPH 2026: limity 2 mil. vs. 2,536 mil. a hlídání obratu
Rychlá odpověď: Plátcem DPH se v roce 2026 stanete povinně, pokud váš obrat za kalendářní rok (od 1. ledna) překročí 2 000 000 Kč — pak se stáváte plátcem od 1. ledna následujícího roku (nebo dobrovolně hned). Pokud ve stejném roce překročíte i 2 536 500 Kč, stáváte se plátcem ze zákona okamžitě, a to od dne následujícího po překročení. Přihlášku k registraci musíte v obou případech podat do 10 pracovních dnů od překročení limitu. Otázka „kdy se stanu plátcem DPH" má tedy od roku 2025 dvě různé odpovědi podle toho, kterou hranici překročíte.
Tento dvouúrovňový systém zavedla novela zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.) účinná od 1. ledna 2025 a v roce 2026 platí beze změny. Níže najdete přesné limity, definici obratu, praktické příklady i to, co hrozí při pozdní registraci.
Dva limity obratu pro DPH v roce 2026
Do konce roku 2024 platilo jednoduché pravidlo: jakmile váš obrat za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhl 2 000 000 Kč, stali jste se plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po překročení. Od roku 2025 se ale počítání obratu i okamžik vzniku plátcovství zásadně změnily.
Nově se sledují dvě hranice obratu, obě počítané za kalendářní rok (tedy od 1. ledna do 31. prosince):
| Limit obratu (kalendářní rok) | Co se stane | Odkdy jste plátcem |
|---|---|---|
| 2 000 000 Kč | Vzniká povinnost registrace; můžete si zvolit, zda se stanete plátcem hned, nebo až od nového roku | Od 1. ledna následujícího roku (nebo dobrovolně dnem po překročení) |
| 2 536 500 Kč | Plátcovství vzniká ze zákona automaticky, volba zde není | Den následující po překročení tohoto limitu |
Hranice 2 536 500 Kč není náhodná — odpovídá ekvivalentu 100 000 EUR podle pravidel EU pro malé podniky. Mezi oběma limity je „nárazníkové pásmo": pokud za rok uděláte obrat například 2,2 mil. Kč a víc už nestihnete, plátcem se stanete teprve od 1. ledna příštího roku. Máte tak několik měsíců na přípravu.
Toto je nejdůležitější změna oproti minulosti a zároveň nejčastější zdroj omylů. Mnoho podnikatelů si stále myslí, že „překročení dvou milionů" znamená okamžité plátcovství. To už neplatí — okamžité plátcovství spouští až ta vyšší hranice 2 536 500 Kč.
Jak se počítá obrat pro DPH (klouzavý vs. kalendářní rok)
Obrat je úhrn úplat za uskutečněná zdanitelná plnění (dodání zboží a poskytnutí služeb) s místem plnění v tuzemsku. Definuje ho § 4a zákona o DPH. Klíčové je slovo uskutečněná — rozhoduje den, kdy bylo plnění poskytnuto, nikoli den, kdy vám zákazník zaplatil.
Co se do obratu počítá
- Úplaty za dodání zboží a poskytnutí služeb s místem plnění v ČR — i když odběratel ještě nezaplatil nebo zaplatí později
- U obchodu s použitým zbožím celá úplata (ne jen přirážka)
- Provize ze zprostředkování
- Vybraná osvobozená plnění s nárokem na odpočet (např. dodání do EU)
Co se do obratu nepočítá
- Přijaté zálohy — nejde o úplatu za uskutečněné plnění (do obratu vstoupí až samotné plnění)
- Prodej dlouhodobého majetku (např. firemní auto), není-li jeho prodej běžnou součástí ekonomické činnosti
- Většina osvobozených plnění bez nároku na odpočet (nájem nemovitostí, finanční a pojišťovací činnosti, zdravotní a sociální služby)
- Plnění s místem plnění mimo tuzemsko (např. služba poskytnutá zahraničnímu plátci, kde se daň řeší v jeho zemi)
Pozor na pojem „klouzavý obrat za 12 měsíců"
Do konce roku 2024 byl rozhodující právě klouzavý obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců. Od roku 2025 je primárním kritériem obrat za kalendářní rok. Klouzavé sledování ale úplně nezmizelo — v některých přechodných a zvláštních situacích (a u zahraničních osob) se s ním stále pracuje. Pro běžnou českou OSVČ či malou firmu však platí jednoduché pravidlo: sčítejte tržby od 1. ledna a každý nový rok začínáte od nuly.
Praktický důsledek: kdo se v předchozích letech těsně vešel pod limit díky tomu, že mu „klouzaly" měsíce ven, musí si dát pozor — kalendářní rok se nuluje až k 1. lednu, takže silný závěr roku se může sečíst s rozjezdem dalšího jen v rámci jednoho roku.
Příklady: kdy přesně se stanu plátcem
Příklad 1 — překročení jen prvního limitu. Grafička fakturuje a v září 2026 jí celoroční obrat vyskočí na 2 050 000 Kč. Vyšší limit (2 536 500 Kč) do konce roku nepřekročí. Do 10 pracovních dnů od překročení podá přihlášku k registraci. Na přihlášce zvolí, že nechce být plátcem dřív, než musí — plátcem se stává až od 1. ledna 2027. Do té doby fakturuje bez DPH.
Příklad 2 — dobrovolné dřívější plátcovství. Stejná grafička ale ví, že její klienti jsou plátci a chce si odečítat DPH z nákupu nové techniky. Na přihlášce proto označí, že chce být plátcem hned ode dne následujícího po překročení 2 mil. Kč. Plátcem se stává okamžitě, byť limit 2 536 500 Kč nepřekročila.
Příklad 3 — překročení vyššího limitu. E-shop roste rychle a 14. října 2026 jeho celoroční obrat přesáhne 2 536 500 Kč. Tady už není na výběr: plátcem se stává ze zákona od 15. října 2026 (den následující po překročení). Přihlášku musí podat do 10 pracovních dnů, ale plátcem je bez ohledu na to, kdy úřad registraci formálně zapíše. Od 15. října musí na faktury uvádět DPH.
Detailnější návod na samotný registrační proces a formulář najdete v článku Registrace k DPH: kdy a jak.
Dobrovolná registrace k DPH
Plátcem se můžete stát i dobrovolně, ještě než překročíte jakýkoli limit. Dává to smysl hlavně tehdy, pokud:
- vaši odběratelé jsou plátci (DPH na vašich fakturách jim nevadí, protože si ji odečtou),
- máte vysoké vstupy s DPH (nakupujete zboží, materiál, techniku) a chcete si nárokovat odpočet,
- chystáte se na investici a chcete vrátit DPH z pořízení.
Naopak pokud prodáváte hlavně koncovým zákazníkům-neplátcům (B2C), dobrovolné plátcovství vás zdraží nebo sníží marži, protože DPH buď přenesete do ceny, nebo ji ukousnete ze své marže. U dobrovolné registrace také počítejte s tím, že vám správce daně může registraci posuzovat přísněji.
Plátce DPH vs. identifikovaná osoba
Velmi častý zmatek: „když nakoupím reklamu na Googlu nebo Facebooku, stávám se plátcem DPH?" Ne — stáváte se nejspíš identifikovanou osobou, což je něco úplně jiného.
| Plátce DPH | Identifikovaná osoba | |
|---|---|---|
| Co spouští | Překročení obratu (2 mil. / 2 536 500 Kč) nebo dobrovolná registrace | Přeshraniční plnění v rámci EU (např. přijetí služby od Googlu, Mety) |
| DPH na tuzemských fakturách | Ano, účtujete DPH | Ne — vůči českým zákazníkům jste pořád jako neplátce |
| Nárok na odpočet | Ano | Ne |
| Přiznání | Pravidelně (měsíčně/čtvrtletně) | Jen za období, kdy nastalo přeshraniční plnění |
Identifikovanou osobou se nejčastěji stáváte dnem, kdy přijmete službu s místem plnění v ČR od osoby neusazené v tuzemsku (typicky online reklama, software, cloud z EU), nebo dnem, kdy sami poskytnete službu plátci v jiném státě EU. Přihlášku k registraci identifikované osoby je třeba podat do 15 dnů. Stručně: identifikovaná osoba odvede DPH jen z přeshraničních transakcí, ale doma zůstává „neplátcem".
Kompletní rozbor i s příklady reklamy z EU najdete v průvodci Identifikovaná osoba k DPH.
Co hrozí při pozdní registraci
Přehlédnutý obrat patří mezi nejdražší chyby v podnikání. Pokud jste se měli stát plátcem (zejména při překročení vyššího limitu, kde plátcovství vzniká automaticky) a registraci nepodáte, plátcem jste i tak ze zákona — jen o tom nevíte. Důsledky:
- Zpětný odvod DPH. Za všechna plnění od data, kdy jste se stali plátcem, dlužíte státu DPH — i když jste ji od zákazníků nikdy nevybrali. U B2C zákazníků (neplátců) ji už zpětně většinou nedoženete, takže ji platíte z vlastní kapsy.
- Zpětná přiznání a kontrolní hlášení za všechny měsíce od vzniku plátcovství.
- Pokuta za opožděné tvrzení daně podle daňového řádu: 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, až do zákonného stropu.
- Úrok z prodlení z dlužné daně.
Právě proto je hlídání obratu po celý rok zásadní. V Doklad.ai vidíte aktuální obrat průběžně a systém vás na blížící se hranici upozorní, takže registraci stihnete včas. Vyzkoušet zdarma a mít obrat pod kontrolou je rozhodně levnější než řešit zpětné doměrky.
Praktický checklist pro rok 2026
- Sledujte obrat od 1. ledna — sčítejte úplaty za uskutečněná (nikoli zaplacená) plnění s místem plnění v ČR.
- První kontrolní bod: 2 000 000 Kč — při překročení podejte přihlášku do 10 pracovních dnů a rozhodněte se, zda chcete být plátcem hned, nebo od ledna.
- Druhý kontrolní bod: 2 536 500 Kč — pokud ho překročíte, jste plátcem automaticky den nato; volba odpadá.
- Pozor na služby z EU — i bez překročení obratu se můžete stát identifikovanou osobou.
- Mějte data po ruce — fakturační software, který obrat počítá za vás, je nejlepší pojistka proti pozdní registraci.
Časté otázky
Kdy se ze mě povinně stává plátcem DPH a do kdy se musím registrovat?
Povinně se plátcem stáváte při překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok — pak jste plátcem od 1. ledna následujícího roku (případně dobrovolně dnem po překročení, pokud to na přihlášce zvolíte). Při překročení 2 536 500 Kč jste plátcem automaticky ode dne následujícího po překročení. Přihlášku k registraci musíte v obou případech podat do 10 pracovních dnů od překročení limitu.
Platí limit 2 miliony, nebo se mám hlídat 2 536 500 Kč a od kterého dne jsem plátce?
Hlídejte si obě hranice. Limit 2 000 000 Kč spouští registraci s plátcovstvím zpravidla až od 1. ledna příštího roku (máte čas na přípravu). Limit 2 536 500 Kč je „tvrdý" — jeho překročení znamená plátcovství ze zákona ode dne následujícího po dni překročení, bez možnosti odkladu. Pokud tedy v jednom roce přeskočíte rovnou přes vyšší hranici, stáváte se plátcem hned.
Jak se počítá klouzavý obrat za 12 měsíců a co se do něj počítá?
Od roku 2025 je pro běžnou registraci rozhodující obrat za kalendářní rok (od 1. ledna), nikoli klouzavých 12 měsíců jako dříve. Do obratu se počítají úplaty za uskutečněná zdanitelná plnění s místem plnění v ČR (rozhoduje den uskutečnění, ne den platby). Nepočítají se přijaté zálohy, prodej dlouhodobého majetku ani většina osvobozených plnění bez nároku na odpočet (např. nájem). Klouzavé sledování zůstává jen pro některé zvláštní situace.
Jaký je rozdíl mezi plátcem a identifikovanou osobou?
Plátce DPH účtuje daň na všech tuzemských fakturách, má nárok na odpočet a podává pravidelná přiznání. Identifikovaná osoba je „neplátce s výjimkou pro EU": vůči českým zákazníkům účtuje bez DPH a nemá nárok na odpočet, ale z přeshraničních plnění v rámci EU (typicky reklama z Googlu/Mety nebo služby poskytnuté plátci v jiné zemi EU) musí DPH odvést. Identifikovanou osobou se stáváte i bez překročení obratového limitu.
Co hrozí při pozdní registraci?
Plátcem jste ze zákona i tehdy, když registraci zapomenete podat. Stát po vás bude chtít zpětně DPH ze všech plnění od data vzniku plátcovství (i když jste ji od zákazníků nevybrali), zpětná přiznání a kontrolní hlášení, pokutu za opožděné tvrzení daně a úrok z prodlení. U prodeje neplátcům si DPH zpětně už většinou nevyberete, takže ji doplácíte z vlastního. Proto se vyplatí obrat hlídat průběžně.
Musím se registrovat, když fakturuji jen do zahraničí?
Záleží komu a co. Služby poskytnuté plátci v jiném státě EU vás zpravidla učiní identifikovanou osobou (ne plnohodnotným plátcem) a do tuzemského obratu se taková plnění nepočítají. Pokud máte pochybnost o místě plnění nebo režimu, je vhodné situaci konzultovat s daňovým poradcem a vždy si ověřit aktuální znění zákona na webu Finanční správy.