DAC6: oznamování přeshraničních uspořádání (hallmarky, lhůty, pokuty)

19. června 2026 · JUDr. Martin Černý, specialista na právo IT a GDPR · general

Komu vzniká oznamovací povinnost podle DAC6, co jsou hallmarky a test hlavního přínosu, jaká je lhůta 30 dnů a pokuta až 500 000 Kč. Rozhodovací strom rolí a praktické příklady pro OSVČ, firmy i účetní.

DAC6: oznamování přeshraničních uspořádání (hallmarky, lhůty, pokuty)

Rychlá odpověď: DAC6 přeshraniční uspořádání je režim povinného oznamování daňově citlivých přeshraničních schémat, který do českého práva zavedla novela zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní (transpozice směrnice Rady (EU) 2018/822). Oznámení podává primárně zprostředkovatel (typicky daňový poradce, advokát, banka); je-li vázán profesní mlčenlivostí, povinnost přechází na uživatele (daňový subjekt). Oznamuje se uspořádání naplňující alespoň jeden charakteristický znak (hallmark) z přílohy č. 3 zákona, a to do 30 dnů od jeho zpřístupnění, připravenosti k zavedení nebo prvního kroku zavedení. U vybraných hallmarků se navíc musí splnit test hlavního přínosu (daňová výhoda je hlavním nebo jedním z hlavních očekávaných přínosů). Za nesplnění hrozí pořádková pokuta až 500 000 Kč. DAC6 není návod, jak "optimalizovat" — je to transparentní reporting, který daňovou povinnost neruší. Toto není závazné daňové poradenství; aktualizováno 2026.

Pokud řešíte mezinárodní fakturaci, holdingové struktury nebo přeshraniční platby, tento článek vám pomůže rozpoznat, kdy se vás DAC6 vůbec týká a jakou v něm hrajete roli.

Co je DAC6 a odkud se vzal

DAC6 je šestá novela evropské směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (Directive on Administrative Cooperation). Navazuje na předchozí kola výměny informací — viz přehled celé série DAC a specificky DAC3 o výměně daňových rozhodnutí a APA. Cílem DAC6 je dát finančním správám členských států EU včasný přehled o přeshraničních uspořádáních, která vykazují prvky agresivního daňového plánování nebo rizika obcházení daní.

Důležité: DAC6 nezakazuje žádné struktury a sám o sobě neříká, že oznámené uspořádání je nezákonné. Jde čistě o oznamovací (transparenční) povinnost. Oznámení neznamená přiznání viny — ale jeho nepodání je samo o sobě sankcionovatelné.

Co je "přeshraniční uspořádání"

Uspořádáním se rozumí dostatečně určitý a popsatelný postup, transakce, schéma či série kroků. Přeshraniční je tehdy, když se týká více než jednoho členského státu EU nebo členského státu a třetí země a zároveň je splněna alespoň jedna z podmínek mezinárodního prvku (účastníci jsou daňovými rezidenty v různých jurisdikcích, jeden účastník působí v jiné jurisdikci přes stálou provozovnu, dopad na automatickou výměnu informací apod.). Aby uspořádání podléhalo oznámení, musí navíc naplnit alespoň jeden charakteristický znak (hallmark).

Hallmarky: pět kategorií charakteristických znaků

Charakteristické znaky jsou uvedeny v příloze č. 3 zákona č. 164/2013 Sb. (transpozice přílohy IV směrnice). Dělí se do pěti kategorií A–E. Klíčové je rozlišení, zda se u dané kategorie navíc vyžaduje test hlavního přínosu (MBT), nebo zda je znak oznamovací "sám o sobě".

U kategorií A, B a části C platí, že znak "aktivuje" oznamovací povinnost jen tehdy, pokud současně projde testem hlavního přínosu. Naproti tomu kategorie D a E (a vybrané body kategorie C, např. platby příjemci v jurisdikci bez daně z příjmů) jsou oznamovací bez ohledu na test hlavního přínosu — stačí naplnění samotného znaku.

České příklady hallmarků

• A — mlčenlivost a odměna podle výsledku: poradce nabídne strukturu s podmínkou, že klient nesmí prozradit její fungování dalším poradcům, a účtuje si success fee odvozené od ušetřené daně.
• B — přeměna charakteru příjmu: schéma, které mění zdanitelný provozní příjem na osvobozený kapitálový výnos prostřednictvím přeshraničních kroků.
• C — odpočitatelná platba do nízkodaňové jurisdikce: česká s.r.o. platí licenční poplatek spřízněné společnosti v zemi s nulovou nebo symbolickou sazbou daně z příjmů.
• D — zastření skutečného vlastníka: vícevrstvá offshore struktura, jejímž efektem je obejití automatické výměny informací o finančních účtech.
• E — převod nehmotného aktiva: přesun těžko ocenitelné značky či technologie do zahraniční sesterské společnosti.

Test hlavního přínosu (main benefit test)

Test hlavního přínosu je splněn, pokud lze s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti přiměřeně očekávat, že hlavním přínosem nebo jedním z hlavních přínosů uspořádání je získání daňové výhody (viz příloha č. 3 oddíl I zákona č. 164/2013 Sb.). Hledá se příčinná souvislost mezi charakteristickým znakem a očekávanou daňovou výhodou.

Praktický dopad: u kategorií A, B a vybraných bodů C nestačí, že je znak formálně naplněn — musí ještě obstát test. Pokud má transakce jasné a převažující obchodní (nedaňové) důvody a daňový efekt je vedlejší, povinnost u těchto znaků zpravidla nevzniká. Pozor: u kategorií D a E a u vyjmenovaných bodů C se test neuplatní — tam vzniká povinnost i tehdy, je-li daňová úspora vedlejší nebo nulová. Proto je nutné posuzovat každý znak zvlášť.

Kdo oznamuje: rozhodovací strom rolí

DAC6 pracuje se dvěma rolemi — zprostředkovatel a uživatel. Pořadí odpovědnosti je následující:

1. Primárně oznamuje zprostředkovatel. Zprostředkovatelem je ten, kdo uspořádání navrhuje, nabízí na trhu, organizuje, zpřístupňuje k zavedení nebo řídí jeho zavedení — typicky daňový poradce, advokát, banka, auditor či jiný profesionál. Zprostředkovatelem může být i ten, kdo pouze poskytuje pomoc či poradenství a mohl rozumně vědět, že jde o oznamované uspořádání (tzv. vedlejší zprostředkovatel).
2. Profesní mlčenlivost → povinnost přechází. Je-li zprostředkovatel (typicky advokát nebo daňový poradce) vázán zákonnou profesní mlčenlivostí, sám oznámení nepodává, ale musí o vzniku povinnosti informovat klienta (případně jiného zprostředkovatele). Povinnost tím přechází na uživatele.
3. Více zprostředkovatelů. Pokud se na uspořádání podílí více zprostředkovatelů, povinnost má v zásadě každý z nich; lze se jí zprostit prokázáním, že totéž uspořádání už oznámil jiný zprostředkovatel.
4. Žádný zprostředkovatel / zprostředkovatel mimo EU. Když uspořádání připravil sám daňový subjekt (in-house) nebo je zprostředkovatel mimo EU, oznamuje uživatel sám.

Zjednodušený rozhodovací strom:

• Naplňuje uspořádání hallmark (a případně test hlavního přínosu)? → Ne: neoznamuje se. → Ano: pokračuj.
• Je zde zprostředkovatel v EU? → Ne: oznamuje uživatel. → Ano: pokračuj.
• Je zprostředkovatel vázán mlčenlivostí? → Ano: informuje klienta, oznamuje uživatel. → Ne: oznamuje zprostředkovatel.

Lhůty a způsob podání

Základní lhůta pro podání oznámení je 30 dnů. Běží ode dne, který nastane nejdříve z těchto okamžiků:

• uspořádání je zpřístupněno uživateli k zavedení,
• uspořádání je připraveno k zavedení, nebo
• byl učiněn první krok jeho zavedení.

U zprostředkovatelů poskytujících jen pomoc/poradenství (vedlejší zprostředkovatel) běží stejná 30denní lhůta od okamžiku, kdy pomoc či poradenství poskytli. Typizovaná (marketovatelná) uspořádání podléhají navíc periodickému kvartálnímu hlášení o nových uživatelích.

Oznámení se v ČR podává Specializovanému finančnímu úřadu elektronicky (datovou zprávou ve stanoveném formátu). Každé uspořádání dostává jedinečné referenční číslo, které pak používají všichni zúčastnění.

Pokuty za nesplnění

Za porušení povinností při oznamování přeshraničních uspořádání může správce daně uložit pořádkovou pokutu až do výše 500 000 Kč. Sankce může dopadnout nejen na samotné neoznámení, ale i na další pochybení — například na neinformování klienta nebo jiného zprostředkovatele v případě mlčenlivosti, na pozdní podání nebo na neúplné údaje. Pokuta se může uplatnit opakovaně za jednotlivá porušení.

Kromě finanční sankce je riziková i reputační stránka a zvýšená pozornost správce daně k dalším transakcím subjektu. Proto se vyplatí mít interní proces, který přeshraniční transakce průběžně prověřuje proti seznamu hallmarků.

Čím se DAC6 liší od DAC7 (a od DAC8/DAC9)

DAC6 si lidé často pletou s DAC7. Jde ale o zcela jiné povinnosti:

DAC6 je tedy o schématech, DAC7 o platformových příjmech. Pokud podnikáte přes online tržiště, řeší vás spíš DAC7, nikoli DAC6.

DAC8 a DAC9 — k datu (červen 2026): DAC8 (směrnice (EU) 2023/2226, oznamování o kryptoaktivech, navazuje na OECD CARF) se v EU uplatňuje od 1. 1. 2026, s lhůtou pro vnitrostátní transpozici do konce roku 2025. ČR byla s vnitrostátní transpozicí v prodlení — implementační zákon procházel legislativním procesem v průběhu roku 2026. DAC9 (směrnice (EU) 2025/872) se týká výměny informací a centralizovaného podání tzv. GIR (Top-up Tax Information Return) k minimálnímu efektivnímu zdanění (Pilíř 2), rovněž s implementací směřující k roku 2026. Konkrétní termíny, datum účinnosti v ČR a finální znění ověřte k aktuálnímu datu u oficiálních zdrojů (Finanční správa, Ministerstvo financí), protože se v průběhu roku 2026 mohou měnit. Nejde o závazné daňové poradenství.

Kdy se DAC6 dotkne i běžné firmy nebo OSVČ

DAC6 míří hlavně na poradce a větší struktury, ale dopadnout může i na menší subjekt, pokud se účastní přeshraničního uspořádání s některým hallmarkem. Typické situace, na které si dát pozor:

• přeshraniční licenční nebo úrokové platby spřízněné osobě v nízkodaňové jurisdikci (kategorie C),
• holdingové či restrukturalizační kroky přes zahraniční sesterskou společnost,
• přesun nehmotného aktiva (značka, software) do zahraničí (kategorie E),
• struktury, které mají vedlejší efekt na automatickou výměnu informací (kategorie D).

Běžná tuzemská fakturace, normální obchod se zahraničním odběratelem nebo standardní zaměstnávání pod DAC6 nespadají. Pokud si u konkrétní transakce nejste jistí, konzultujte daňového poradce — a do té doby si držte přehled o tom, komu a kam platíte. Pořádek ve fakturaci a evidenci přeshraničních plateb si můžete zdarma vyzkoušet v doklad.ai: vyzkoušet zdarma nebo prozkoumat nástroje zdarma.

Compliance, ne obcházení

Na závěr důležitý disclaimer k častým dotazům typu "jak se DAC6 vyhnout", "co když struktura vede přes zemi mimo EU" nebo "když poradce mlčí, tak se nic neoznámí". DAC6 je transparenční nástroj: jeho cílem není umožnit obcházení a oznamovací povinnost neruší žádnou daňovou povinnost. Použití zprostředkovatele mimo EU nebo profesní mlčenlivost povinnost nezruší — pouze ji přesunou na uživatele (daňový subjekt). Snaha vyhnout se oznámení je sama o sobě sankcionovatelná a může signalizovat agresivní plánování. Tento článek proto neposkytuje a nemůže poskytovat žádný návod, jak povinnost obejít — pouze jak ji správně splnit.

Časté otázky

Kdo musí podat oznámení podle DAC6 — zprostředkovatel, nebo daňový subjekt?

Primárně zprostředkovatel (poradce, advokát, banka, auditor), který uspořádání navrhuje, nabízí, organizuje nebo řídí jeho zavedení. Je-li zprostředkovatel vázán zákonnou profesní mlčenlivostí, sám neoznamuje, ale musí o povinnosti informovat klienta — povinnost pak přechází na uživatele (daňový subjekt). Uživatel oznamuje také tehdy, když žádný zprostředkovatel není (in-house struktura) nebo je zprostředkovatel mimo EU.

Co je test hlavního přínosu a kdy musím uspořádání oznámit i bez něj?

Test hlavního přínosu je splněn, pokud lze rozumně očekávat, že hlavním nebo jedním z hlavních přínosů uspořádání je daňová výhoda. Uplatní se u kategorií hallmarků A, B a u části C — tam bez splnění testu povinnost nevzniká. Naopak u kategorií D (obcházení výměny informací, zastření vlastnictví) a E (převodní ceny) a u vyjmenovaných bodů C se test neuplatní a uspořádání se oznamuje, i kdyby daňová úspora byla vedlejší nebo nulová.

Jaké jsou hallmarky přeshraničního uspořádání?

Jde o pět kategorií charakteristických znaků z přílohy č. 3 zákona č. 164/2013 Sb.: A obecné znaky (mlčenlivost, odměna podle daňové výhody, standardizovaná dokumentace), B zvláštní znaky (využití ztráty, přeměna charakteru příjmu, kruhové transakce), C přeshraniční platby (odpočitatelné platby do nízkodaňových jurisdikcí, vícenásobné odpisy a osvobození), D obcházení automatické výměny informací a zastření skutečného vlastnictví a E převodní ceny (bezpečné přístavy, těžko ocenitelná aktiva, přesun funkcí).

Kdy se do DAC6 dostane i běžná firma nebo OSVČ?

Když se účastní přeshraničního uspořádání naplňujícího některý hallmark — typicky přeshraniční licenční či úrokové platby spřízněné osobě v nízkodaňové zemi, holdingové restrukturalizace přes zahraniční sesterskou firmu, přesun nehmotného aktiva do zahraničí nebo struktury dopadající na výměnu informací. Běžná tuzemská fakturace, standardní obchod se zahraničním odběratelem ani normální zaměstnávání pod DAC6 nespadají.

Jaká je lhůta a pokuta za nesplnění DAC6?

Lhůta je 30 dnů a běží od nejdřívějšího z okamžiků: zpřístupnění uspořádání k zavedení, jeho připravenosti k zavedení, nebo prvního kroku zavedení. Za porušení povinností (neoznámení, pozdní či neúplné oznámení, neinformování klienta při mlčenlivosti) hrozí pořádková pokuta až 500 000 Kč, a to i opakovaně za jednotlivá pochybení.

Podléhá běžné vnitroskupinové plánování DAC6?

Ne automaticky. Samotná existence skupiny ani běžné vnitroskupinové transakce povinnost nezakládají. Rozhodující je, zda konkrétní přeshraniční krok naplní některý hallmark (a u kategorií A, B a části C zároveň test hlavního přínosu). Pozor ale na typické vnitroskupinové situace, které hallmark naplnit mohou — odpočitatelné platby do nízkodaňových jurisdikcí, převody nehmotných aktiv nebo přesuny funkcí a rizik mezi zeměmi. Každou strukturu je proto vhodné posoudit individuálně, ideálně s daňovým poradcem.