DAC3: výměna daňových rozhodnutí a předběžných cenových dohod (APA) v EU
· Ing. Jan Kořínek, auditor a finanční poradce · general
Co je DAC3, jaká přeshraniční daňová rozhodnutí a APA si finanční správy v EU vyměňují, jak často a koho se to týká. Přehled pro firmy s převodními cenami.
DAC3: výměna daňových rozhodnutí a předběžných cenových dohod (APA) v EU
Rychlá odpověď: DAC3 daňová rozhodnutí APA je lidové označení pro automatickou výměnu informací o předem vydaných přeshraničních daňových rozhodnutích (advance cross-border rulings) a o předběžných posouzeních převodních cen (APA – advance pricing arrangements) mezi finančními správami členských států EU. Zavedla ji směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015 a v Česku ji do zákona č. 164/2013 Sb. promítla novela č. 92/2017 Sb. účinná od 1. dubna 2017. Informace se sdílejí přes centrální rejstřík EU; stát, který rozhodnutí vydal, je do něj zapisuje do 3 měsíců po skončení pololetí, takže výměna probíhá fakticky dvakrát ročně. Týká se to hlavně skupin a firem, které mají vydané závazné posouzení nebo APA s přeshraničním prvkem – ne běžné OSVČ a ne výhradně fyzické osoby. Aktivně sami nic nehlásíte: výměnu provádí přímo finanční správa.
Tento článek je obecný informační přehled k datu červen 2026, nejde o závazné daňové poradenství. U konkrétní situace (zejména převodní ceny) konzultujte daňového poradce a ověřte aktuální znění předpisů u oficiálního zdroje.
Co je DAC3 a kam zapadá
DAC je řada novel směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (Directive on Administrative Cooperation). Každá „číslovaná" novela přidává nový typ automaticky vyměňovaných údajů: DAC2 finanční účty, DAC3 daňová rozhodnutí, DAC4 zprávy podle zemí (CbCR), DAC6 přeshraniční uspořádání, DAC7 digitální platformy a tak dále. Souhrnný přehled celé řady najdete v článku Co je DAC směrnice EU: přehled.
DAC3 konkrétně řeší automatickou výměnu informací o:
- předem vydaných přeshraničních daňových rozhodnutích (advance cross-border rulings) – tedy závazných stanoviscích či ujištěních, která finanční správa dává poplatníkovi předem k tomu, jak bude daňově posouzena určitá transakce nebo uspořádání s přeshraničním dopadem, a
- předběžných posouzeních (dohodách) o převodních cenách – APA, advance pricing arrangement – kde se předem stanoví kritéria pro určení převodních cen mezi spojenými osobami nebo pro přiřazení zisku stálé provozovně.
Důvod vzniku je politický i praktický. DAC3 přišla jako přímá reakce na kauzu LuxLeaks z roku 2014, kdy vyšlo najevo, že některé státy poskytovaly nadnárodním skupinám výhodná tajná daňová rozhodnutí, o nichž ostatní státy nevěděly. Cílem DAC3 je proto transparentnost: aby finanční správa jednoho státu věděla, jaké rulings a APA s přeshraničním dopadem vydal jiný stát, a mohla posoudit riziko agresivního daňového plánování a škodlivé daňové soutěže.
Právní základ a česká transpozice
| Úroveň | Předpis | Klíčové datum |
|---|---|---|
| EU | Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. 12. 2015 (novela 2011/16/EU) | Aplikace od 1. 1. 2017; výměna rozhodnutí/APA vydaných, změněných nebo obnovených po 31. 12. 2016 |
| EU | Jednorázová zpětná (retrospektivní) výměna | Rozhodnutí a APA vydané, změněné nebo obnovené mezi 1. 1. 2012 a 31. 12. 2016 (za podmínek platnosti), nejpozději do 1. 1. 2018 |
| ČR | Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní | Rámec automatické výměny |
| ČR | Novela č. 92/2017 Sb. (transpozice DAC3) | Účinnost 1. 4. 2017 |
Česká republika promítla DAC3 do zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní, novelou č. 92/2017 Sb. Ta zavedla nový typ automatické výměny – výměnu informací o přeshraničních předběžných daňových rozhodnutích a předběžných posouzeních převodních cen. Vedle pravidelné výměny proběhla i jednorázová (retrospektivní) výměna rozhodnutí a APA vydaných, změněných nebo obnovených v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2016 (za podmínek platnosti podle směrnice), takže záběr zasáhl i zpětně.
Správcem daně, který v ČR úkony při této automatické výměně provádí, je Specializovaný finanční úřad (SFÚ). To je důležité: výměnu organizuje stát, ne poplatník.
Co se přesně vyměňuje
Do centrálního rejstříku EU se ke každému rozhodnutí nebo APA zapisuje strukturovaný „balíček" základních údajů. Nejde o celé znění rozhodnutí pro všechny státy, ale o klíčová identifikační a věcná data, podle kterých se ostatní správci daně rozhodnou, zda chtějí požádat o detaily:
- identifikace osoby (a případně skupiny), které se rozhodnutí týká,
- shrnutí obsahu rozhodnutí nebo APA,
- datum vydání, doba platnosti, druh rozhodnutí,
- výše transakce nebo souboru transakcí, pokud je uvedena,
- okruh dotčených členských států a osob, kterých se rozhodnutí pravděpodobně dotkne.
Důležité je, že DAC3 se neomezuje jen na čistě „vnitrounijní" situace – pokrývá přeshraniční rozhodnutí a APA obecně. Výjimkou jsou typicky bilaterální a multilaterální APA uzavřené se státy mimo EU tam, kde to brání příslušná mezinárodní smlouva; ty se za určitých podmínek z výměny vyjímají. Z výměny jsou rovněž vyloučena rozhodnutí a APA týkající se výhradně fyzických osob. Detaily takových výjimek je vždy nutné ověřit u konkrétního případu.
Jak často a kam se informace předávají
Výměna probíhá přes centrální rejstřík (Central Directory) provozovaný Evropskou komisí, k němuž mají přístup finanční správy všech členských států. Místo dvoustranného posílání dokumentů se údaje nahrají do jedné společné databáze.
Rytmus výměny je zhruba dvakrát ročně, navázaný na pololetí kalendářního roku. Členský stát, který rozhodnutí nebo APA vydal, musí příslušné údaje do rejstříku zapsat do 3 měsíců po skončení pololetí, v němž bylo rozhodnutí vydáno (dohoda podepsána). Tím vzniká pravidelný, předvídatelný tok dat napříč EU.
Koho se DAC3 reálně týká
Tohle je nejčastější praktická otázka. Stručně:
- Týká se firem a nadnárodních skupin, které mají vydané přeshraniční daňové rozhodnutí (závazné posouzení s mezinárodním prvkem) nebo APA k převodním cenám. V Česku se APA realizuje formou závazného posouzení způsobu tvorby ceny mezi spojenými osobami podle § 38nc zákona o daních z příjmů.
- Netýká se v praxi běžných OSVČ, malých živnostníků a firem bez přeshraničních spojených transakcí a bez vydaného rulingu/APA; výměna navíc nezahrnuje rozhodnutí týkající se výhradně fyzických osob. Pokud jste si nikdy o žádné předběžné posouzení nepožádali a nemáte přeshraniční transakce se spojenými osobami, DAC3 vás přímo nezasáhne.
DAC3 je tedy především nástroj pro svět převodních cen a strukturovaného daňového plánování velkých skupin. Tématicky souvisí s oznamováním přeshraničních uspořádání podle DAC6, které ale funguje jinak – tam reportovací povinnost dopadá i na zprostředkovatele (poradce, advokáty, banky) a samotné poplatníky, kdežto u DAC3 informace předává stát.
Spravujete běžné fakturace a evidenci nákladů a chcete mít doklady v pořádku bez ohledu na to, jestli se vás přeshraniční reporting týká? Základní agendu zvládnete v doklad.ai – můžete si ji vyzkoušet zdarma, případně využít nástroje zdarma pro rychlé výpočty.
Musíte kvůli DAC3 něco aktivně dělat?
U samotné DAC3 ne – samotná výměna je povinnost finanční správy, ne poplatníka. Vy si o závazné posouzení / APA žádáte standardním postupem; pokud rozhodnutí splní znaky přeshraničního rozhodnutí, finanční správa ho do rejstříku EU vloží sama. Nepodáváte žádné zvláštní „DAC3 hlášení".
Praktické dopady pro firmu jsou spíš nepřímé:
- Konzistence napříč státy. Co tvrdíte v jednom státě, uvidí druhý. Argumentace k převodním cenám musí dávat smysl jako celek, ne jen lokálně.
- Riziko dotazu nebo kontroly. Druhý stát může po seznámení se shrnutím požádat o detaily a téma otevřít při kontrole.
- Dokumentace převodních cen. I když DAC3 sama nezakládá novou reportovací povinnost, posiluje tlak na kvalitní dokumentaci.
Compliance poznámka: vyhýbat se nelze
Občas zazní otázka, zda jde výměně „uniknout" – například přesunem entity mimo EU, použitím prostředníka nebo nezveřejněním rozhodnutí. Tady je odpověď jednoznačná: DAC3 ani související povinnosti nelze legálně obejít a tento článek k tomu nedává návod. Záběr DAC3 míří i na přeshraniční rozhodnutí ve vztahu k třetím zemím a celá řada DAC se postupně rozšiřuje. Snaha o zastírání struktur spadá do oblasti agresivního daňového plánování, na které cílí i DAC6, a může vést k sankcím a doměrkům. Správná cesta je transparentní nastavení převodních cen, řádná dokumentace a v případě nejistoty žádost o závazné posouzení.
DAC3 v kontextu dalších novel (k datu červen 2026)
DAC3 je dnes jen jeden článek delšího řetězce. Pro orientaci, jak na sebe novely navazují (data prosím berte jako orientační „k datu červen 2026" a u konkrétní povinnosti ověřte u oficiálního zdroje):
| Novela | Předmět | Stav / účinnost (k 06/2026) |
|---|---|---|
| DAC3 (2015/2376) | Přeshraniční rozhodnutí a APA | Účinné, výměna 2× ročně (zápis do 3 měsíců po pololetí) |
| DAC6 (2018/822) | Přeshraniční uspořádání (reporting zprostředkovatelů) | Účinné |
| DAC7 (2021/514) | Digitální platformy | Účinné |
| DAC8 (2023/2226) | Kryptoaktiva | Pravidla od 1. 1. 2026; transpozice státy do konce 2025; první reporting za rok 2026 v období 1. 1.–30. 9. 2027 |
| DAC9 (2025/872) | Výměna informací k Pilíři 2 (Pillar Two) | Výměna nezahájena dříve než k datu uvedenému ve směrnici; ověřte u oficiálního zdroje |
U DAC8, DAC9 a veřejného CbCR se konkrétní lhůty ve zdrojích různí a některé státy je transponovaly se zpožděním (Evropská komise v roce 2026 zahájila i řízení pro porušení u DAC8/DAC9). Proto u nich uvádíme data opatrně a doporučujeme vždy ověřit aktuální stav na stránkách Evropské komise k DAC a u Ministerstva financí ČR.
Časté otázky
Co je DAC3 a jaká daňová rozhodnutí (rulings, APA) si EU finanční správy vyměňují?
DAC3 je novela směrnice o správní spolupráci (směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. 12. 2015), která zavedla automatickou výměnu informací o předem vydaných přeshraničních daňových rozhodnutích a o předběžných posouzeních převodních cen (APA). Vyměňují se shrnující údaje – kdo, jaké rozhodnutí, na jakou transakci, na jak dlouho a kterých států se týká. Cílem je transparentnost a omezení agresivního daňového plánování po kauze LuxLeaks.
Sdílí finanční správa do zahraničí mé závazné posouzení nebo APA?
Pokud jde o přeshraniční rozhodnutí nebo APA (typicky závazné posouzení převodních cen mezi spojenými osobami podle § 38nc zákona o daních z příjmů s mezinárodním prvkem), pak ano – základní údaje o něm zapíše Specializovaný finanční úřad do centrálního rejstříku EU a zpřístupní je dotčeným členským státům. Čistě vnitrostátní posouzení bez přeshraničního dopadu a rozhodnutí týkající se výhradně fyzických osob do tohoto režimu nespadají. Vždy záleží na konkrétních znacích rozhodnutí.
Jak často a kam se informace podle DAC3 předávají?
Údaje se ukládají do centrálního rejstříku EU spravovaného Evropskou komisí, k němuž mají přístup finanční správy všech členských států. Stát, který rozhodnutí vydal, musí údaje zapsat do 3 měsíců po skončení pololetí, v němž bylo vydáno. Výměna tak prakticky probíhá zhruba dvakrát ročně.
Týká se DAC3 i malé firmy, nebo jen velkých skupin s převodními cenami?
V drtivé většině jen těch, kdo mají vydané přeshraniční daňové rozhodnutí nebo APA – tedy hlavně nadnárodní skupiny a firmy řešící převodní ceny mezi spojenými osobami. Běžná OSVČ ani malá firma bez přeshraničních spojených transakcí a bez vydaného rulingu/APA do režimu DAC3 prakticky nespadá; rozhodnutí týkající se výhradně fyzických osob jsou z výměny vyloučena.
Musím kvůli DAC3 něco aktivně hlásit?
Ne. Na rozdíl od DAC6 (kde reportuje zprostředkovatel nebo poplatník) u DAC3 výměnu provádí přímo finanční správa. Vy si o závazné posouzení či APA žádáte běžným způsobem; pokud splní znaky přeshraničního rozhodnutí, stát ho do rejstříku vloží sám. Žádné samostatné „DAC3 podání" neexistuje. Dbejte ale na konzistentní argumentaci a kvalitní dokumentaci převodních cen napříč státy.