Co je DAC? Přehled směrnic DAC1–DAC9 (výměna informací mezi finančními úřady EU)

20. června 2026 · Ing. Tomáš Novotný, daňový poradce · general

DAC je směrnice EU 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní, kterou si finanční úřady automaticky vyměňují informace o příjmech, účtech, platformách i kryptu. Přehledná tabulka DAC1 až DAC9, termíny a sankce pro rok 2026.

Co je DAC? Přehled směrnic DAC1–DAC9 (výměna informací mezi finančními úřady EU)

Rychlá odpověď: DAC (z anglického Directive on Administrative Cooperation) je směrnice Rady EU 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní, díky které si finanční úřady členských států EU automaticky vyměňují informace o příjmech, finančních účtech, online platformách i kryptoaktivech svých daňových rezidentů. Od roku 2011 byla osmkrát novelizována (DAC2 až DAC9), takže dnes pod „DAC“ rozumíme celý systém pravidel pokrývajících mzdy, bankovní účty, daňové rulingy, nadnárodní skupiny, skutečné majitele, agresivní přeshraniční schémata, digitální platformy, krypto a globální minimální daň. V Česku je DAC zavedena zákonem č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní. Pro OSVČ a malé firmy je nejdůležitější, že úřad se o vašich zahraničních příjmech a prodejích na platformách typicky dozví sám – a vy je proto musíte přiznat. Aktualizováno 2026.

Tento článek je rozcestník (hub) k celé rodině DAC směrnic. Najdete tu kompletní tabulku DAC1–DAC9, vysvětlení, koho se která část týká, termíny oznámení a sankce, a odkazy na podrobnější texty. Na konci jsou časté dotazy.

Upozornění: Text je informativní přehled k datu červen 2026, nejde o závazné daňové ani právní poradenství. U novějších částí (DAC8, DAC9) se konkrétní lhůty v jednotlivých zdrojích liší a transpozice do českého zákona č. 164/2013 Sb. stále probíhá – vždy si ověřte aktuální stav na Finanční správě nebo se obraťte na daňového poradce.

Co je DAC a jak funguje výměna informací mezi finančními úřady EU

Do roku 2011 fungovala výměna daňových informací mezi státy hlavně „na vyžádání“ – úřad musel o konkrétní informaci požádat. To bylo pomalé a snadno se to obcházelo. Směrnice 2011/16/EU to změnila: zavedla rámec pro tři druhy spolupráce:

• Automatická výměna informací (AEOI) – státy si pravidelně a bez vyžádání posílají balíky dat (např. seznam účtů nerezidentů). Tohle je jádro celého systému.
• Výměna na žádost – stát si vyžádá konkrétní údaj k danému poplatníkovi.
• Spontánní výměna – stát pošle informaci, o které se domnívá, že může druhý stát zajímat.

Každá další novela (DAC2, DAC3, …) rozšiřuje okruh dat, která se automaticky vyměňují. Princip je vždy stejný: tuzemský plátce, banka, platforma nebo úřad nasbírá údaje, předá je národní finanční správě, a ta je přes zabezpečené kanály EU rozešle do států, kde jsou dotčené osoby daňovými rezidenty. Cílem je omezit daňové úniky a zajistit, aby se příjem zdanil tam, kde má.

Pro běžného podnikatele to znamená jediné: utajit zahraniční příjem před českým úřadem je dnes prakticky nemožné. Pokud máte účet v zahraniční bance, prodáváte přes Vinted nebo Amazon, nebo obchodujete s kryptem na evropské burze, data o vás se k Finanční správě s vysokou pravděpodobností dostanou automaticky.

Přehledná tabulka: DAC1 až DAC9

Pozn.: Roky označují přijetí/vyhlášení směrnice, nikoli účinnost v ČR. Číslování „DAC1.5“ se někdy používá pro DAC2.

Detail jednotlivých směrnic

DAC1 – základ a první příjmy

Původní směrnice 2011/16/EU nahradila starou 77/799/EHS. Zavedla automatickou výměnu vybraných kategorií příjmů: příjmy ze zaměstnání, odměny členů orgánů (jednatelé, členové dozorčích rad), penze, příjmy z nemovitostí a produkty životního pojištění. Data putují mezi úřady, sám poplatník nic nehlásí navíc – ale musí počítat s tím, že o těchto příjmech druhý stát ví.

DAC2 – bankovní účty a CRS

Nejznámější rozšíření. Zavedlo do EU Common Reporting Standard (CRS) podle OECD. Banky zjišťují daňovou rezidenci klientů a každoročně hlásí účty nerezidentů: zůstatky, připsané úroky, dividendy, výnosy z prodeje. Pokud má český rezident účet v Rakousku či na Slovensku, česká Finanční správa o něm dostane informaci. Více v článku DAC2: účet v zahraničí a výměna informací.

DAC3 – daňové rulingy a APA

Míří na velké korporace. Státy si vyměňují informace o předběžných daňových stanoviscích (rulings) a předběžných cenových dohodách (APA), aby se zabránilo skrytým daňovým výhodám. Běžné OSVČ se netýká.

DAC4 – Country-by-Country Reporting (CbCR)

Nadnárodní skupiny s konsolidovaným obratem nad 750 mil. EUR podávají zprávu po jednotlivých zemích: kde mají tržby, zisk, zaměstnance a kolik platí na daních. Vedle této neveřejné výměny mezi úřady přibyl v EU i tzv. veřejný CbCR. K datu (červen 2026) se konkrétní termíny prvního zveřejnění mohou v jednotlivých státech lišit – ověřujte u zdroje.

DAC5 – skuteční majitelé

Neřeší nové oznamování, ale dává správcům daně přístup k údajům získaným podle pravidel proti praní špinavých peněz (AML) – tedy k informacím o skutečných majitelích firem a svěřenských fondů. Propojuje daňový a AML svět.

DAC6 – agresivní přeshraniční uspořádání

Zavádí povinnost oznamovat přeshraniční daňová schémata, která nesou znaky možného daňového úniku či vyhýbání se dani (tzv. charakteristické znaky / hallmarks). Hlavní tíha leží na zprostředkovatelích (daňoví poradci, advokáti, banky); pokud jsou vázáni mlčenlivostí nebo zprostředkovatel chybí, přechází povinnost na poplatníka. Klíčová je lhůta 30 dnů od okamžiku, kdy je uspořádání zpřístupněno, připraveno k zavedení nebo je učiněn jeho první krok. ČR zvolila mírnější variantu – oznamují se jen daňově úsporná přeshraniční uspořádání.

DAC7 – digitální platformy

Provozovatelé platforem (e-shopy, tržiště, pronájmy, doprava, služby) musí sbírat a hlásit údaje o prodejcích a jejich příjmech. Týká se to i českých uživatelů Vinted, Aukro, Airbnb, Booking, Etsy či Bolt. Oznámení se podává jednou ročně do 31. ledna za předchozí kalendářní rok.

Důležitý je práh tzv. vyloučeného (malého) prodejce zboží: oznamovací povinnost se v ČR nevztahuje na prodejce, kteří za kalendářní rok uskuteční méně než 30 prodejů zboží a zároveň za méně než 2 000 EUR. Pozor – tato výjimka platí jen pro prodej zboží; na pronájmy nemovitostí, dopravu a osobní služby se nevztahuje. A i když platforma váš prodej nehlásí, daňová povinnost tím nezaniká – příjem nad zákonný limit je nutné přiznat. Více v textech DAC7: co hlásí platformy a DAC7 a Vinted/Aukro – kdy se prodej zdaňuje.

DAC8 – kryptoaktiva

Nejnovější praktická novinka pro fyzické osoby. Směrnice 2023/2226 přejímá globální rámec CARF a zavádí oznamovací povinnost pro poskytovatele služeb spojených s kryptoaktivy (CASP) – burzy, směnárny, peněženkové služby. Zároveň rozšiřuje CRS. K datu (červen 2026) platí podle Finanční správy tento harmonogram: účinnost od 1. 1. 2026, sběr dat poprvé za rok 2026, první oznámení krypto subjektů Specializovanému finančnímu úřadu do 30. 4. 2027 a následná výměna mezi státy (do 9 měsíců po konci roku). Transpozice do zákona č. 164/2013 Sb. se kvůli legislativnímu procesu zpozdila, ale MF ČR usiluje o dodržení harmonogramu sběru. Berte tyto lhůty jako orientační k datu červen 2026 a ověřujte je u zdroje. Podrobnosti pro uživatele v článku DAC8: daně z kryptoměn 2026.

DAC9 – globální minimální daň (Pillar Two)

Směrnice 2025/872 zjednodušuje plnění povinností u globální minimální daně 15 % (Pillar Two). Umožňuje velkým skupinám podat informační přehled GloBE Information Return (GIR) centrálně v jednom státě místo v každém zvlášť. K datu (červen 2026) se očekává podání prvního GIR zhruba do 30. 6. 2026 (za první vykazované období 2024) a výměna mezi úřady do konce roku 2026; přesné lhůty potvrzuje národní úprava. Běžných OSVČ a malých firem se DAC9 netýká – dopadá na nadnárodní/vnitrostátní skupiny s obratem nad 750 mil. EUR.

Termíny a sankce v kostce

Nejčastěji se OSVČ a malé firmy setkají s DAC7 (pokud prodávají přes platformy) a nově s DAC8 (krypto). Klíčové termíny:

• DAC6: oznámení do 30 dnů.
• DAC7: oznámení provozovatele platformy do 31. 1. následujícího roku.
• DAC8: účinnost 1. 1. 2026, sběr dat 2026, oznámení 2027 (krypto subjekty Specializovanému finančnímu úřadu do 30. 4. 2027).
• DAC9: první GIR cca 30. 6. 2026 (ověřit dle finální transpozice).

Sankce v ČR vycházejí ze zákona č. 164/2013 Sb. U DAC7 může správce daně uložit provozovateli platformy pokutu až 1 500 000 Kč a nespolupracující platformu zařadit na zvláštní seznam. U dalších oblastí hrozí pořádkové pokuty. Pro vás jako prodejce/poplatníka je ale praktičtější riziko jiné: data z platforem a bank dorazí úřadu automaticky, a pokud je v přiznání nezohledníte, vystavujete se doměření daně, penále a úroku z prodlení.

Ať přiznání zvládnete bez chyb, hodí se mít příjmy přehledně. Fakturaci, evidenci a podklady k dani si můžete vyzkoušet zdarma, případně využít naše nástroje zdarma pro výpočty a kontroly.

Implementace v ČR: zákon č. 164/2013 Sb.

Všechny části DAC jsou do českého práva přeneseny zákonem č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní. Každá novela DAC = novela tohoto zákona (např. DAC7 přinesla zákon č. 373/2022 Sb.). Gestorem je Ministerstvo financí a výkon zajišťuje Finanční správa, u krypta a platforem zejména Specializovaný finanční úřad. U DAC8/DAC9 byla transpozice zpožděna kvůli legislativnímu procesu – proto sledujte oficiální informace Finanční správy k aktuálnímu stavu.

Časté otázky

Co je vlastně směrnice DAC a jak spolu finanční úřady v EU sdílejí informace o daních?

DAC je směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní. Vytváří systém, ve kterém si daňové správy EU automaticky (bez vyžádání) předávají údaje o příjmech, účtech, prodejích na platformách či kryptu svých rezidentů, plus výměnu na žádost a spontánní výměnu. Tuzemská banka či platforma nasbírá data, předá je národní finanční správě a ta je rozešle státům, kde jsou dotčené osoby rezidenty.

Co znamenají zkratky DAC1 až DAC9 a koho se která týká?

Jde o postupné novely téže směrnice. DAC1 = příjmy (mzdy, penze, nemovitosti…), DAC2 = bankovní účty (CRS), DAC3 = daňové rulingy, DAC4 = reporting nadnárodních skupin (CbCR), DAC5 = přístup k údajům o skutečných majitelích, DAC6 = agresivní přeshraniční schémata, DAC7 = digitální platformy, DAC8 = kryptoaktiva, DAC9 = globální minimální daň. OSVČ a malé firmy nejvíc zajímá DAC2 (účty), DAC7 (platformy) a DAC8 (krypto); DAC3, DAC4 a DAC9 dopadají hlavně na velké korporace.

Jaký je rozdíl mezi DAC6 a DAC7?

DAC6 se týká přeshraničních daňových uspořádání s rizikovými znaky (potenciální daňové úniky) a hlásí je hlavně daňoví poradci a zprostředkovatelé do 30 dnů. DAC7 se týká digitálních platforem (Vinted, Airbnb, Bolt, e-shopy) a hlásí ji provozovatelé platforem jednou ročně do 31. ledna za předchozí rok. DAC6 míří na poradenská schémata, DAC7 na běžné prodejce a pronajímatele v online ekonomice.

Od kolika prodejů na platformě se mě DAC7 týká?

V ČR existuje výjimka pro tzv. vyloučeného (malého) prodejce zboží: platforma nehlásí prodejce, který za kalendářní rok uskuteční méně než 30 prodejů zboží a zároveň za méně než 2 000 EUR. Jakmile překročíte byť jen jednu z těchto hranic, platforma vás nahlásí. Výjimka platí jen pro prodej zboží – na pronájem nemovitostí, dopravu a osobní služby se nevztahuje. Pozor: i pod tímto prahem trvá vaše povinnost zdanit zdanitelný příjem, výjimka se týká jen reportingu platformy, ne vaší daně.

Jaké jsou termíny a sankce u jednotlivých DAC oznámení?

DAC6 – do 30 dnů; DAC7 – do 31. 1.; DAC8 – účinnost 1. 1. 2026, sběr 2026, oznámení 2027 (krypto subjekty do 30. 4. 2027); DAC9 – první GIR cca 30. 6. 2026 (ověřit dle transpozice). Sankce vycházejí ze zákona č. 164/2013 Sb.; u DAC7 hrozí provozovateli platformy pokuta až 1 500 000 Kč. Pro poplatníka je hlavní riziko doměření daně, penále a úroku, pokud nepřizná příjmy, které úřad zná z automatické výměny. Lhůty u DAC8/DAC9 berte jako orientační k datu červen 2026.

Jak danit příjmy ze zahraničí, když jsem český daňový rezident?

Český daňový rezident zdaňuje v ČR své celosvětové příjmy – tedy i příjmy z ciziny (zahraniční účty, dividendy, prodeje na platformách, krypto). Dvojímu zdanění se obvykle předejde podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění (metodou vynětí nebo zápočtu). Díky DAC se navíc o vašich zahraničních příjmech Finanční správa typicky dozví automaticky, takže je nutné je v přiznání uvést. Konkrétní postup závisí na typu příjmu a zemi – u složitějších případů konzultujte daňového poradce. Tento text není závazné daňové poradenství.

Ruší pravidla DAC moje daňové povinnosti, když použiju burzu mimo EU nebo hardwarovou peněženku?

Ne. DAC upravuje, jak si úřady vyměňují informace, ale nijak nemění vaši povinnost přiznat a zdanit příjem. I když obchodujete na burze mimo EU nebo držíte krypto v hardwarové peněžence, povinnost zdanit zdanitelný příjem (např. při prodeji nad zákonný limit) trvá. Snaha „uniknout“ výměně informací nemění daňovou povinnost a může vést k doměření daně, penále a v krajním případě k trestněprávní odpovědnosti. Tento článek neposkytuje a nesmí být chápán jako návod k obcházení daní.