DAC2 a CRS: vidí český finanční úřad můj účet v zahraničí?

21. června 2026 · Ing. Tomáš Novotný, daňový poradce · general

Ano, díky směrnici DAC2 a globálnímu standardu CRS si více než 100 zemí automaticky vyměňuje informace o bankovních účtech. Vysvětlujeme, co přesně se hlásí, jak je na tom Revolut a Wise, co s USA (FATCA) a proč se vyplatí příjmy přiznat dobrovolně.

DAC2 a CRS: vidí český finanční úřad můj účet v zahraničí?

Rychlá odpověď: Ano, s velkou pravděpodobností o vašem zahraničním účtu český finanční úřad ví, nebo se to může kdykoli dozvědět. Díky evropské směrnici DAC2 a globálnímu standardu CRS (Common Reporting Standard) si více než 100 zemí každoročně automaticky vyměňuje informace o finančních účtech. Banka v zahraničí nahlásí váš účet svému finančnímu úřadu, ten data pošle do České republiky a tady je dostane Specializovaný finanční úřad. CRS výměna informací o bankovních účtech přitom nezakládá novou daň — pouze zviditelňuje to, co už dnes máte přiznat: jako český daňový rezident daníte celosvětové příjmy včetně úroků a výnosů ze zahraničních účtů. Pokud jste něco opomněli, nejlevnější cestou je dobrovolné doznání, ne čekání, až vás úřad osloví sám.

Tento článek je informační přehled, nikoli závazné daňové poradenství. U konkrétní situace (zejména u vyšších částek nebo starších let) se obraťte na daňového poradce.

Co je DAC2 a co je CRS

Oba pojmy popisují v zásadě jednu věc z různých úhlů.

CRS (Common Reporting Standard) je globální standard Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro automatickou výměnu informací o finančních účtech. Vznikl po finanční krizi jako nástroj proti daňovým únikům a dnes se k němu hlásí zhruba sto zemí a jurisdikcí po celém světě.

DAC2 je označení pro evropskou verzi téhož pravidla — konkrétně směrnici Rady 2014/107/EU, která rozšířila původní směrnici o správní spolupráci v oblasti daní 2011/16/EU (DAC). DAC2 přenesla standard CRS do závazného práva EU, takže si členské státy vyměňují data povinně mezi sebou.

V českém právu je celá agenda zakotvena v zákoně č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní. Česká republika patřila mezi tzv. early adopters — státy, které již v roce 2014 podepsaly Mnohostrannou dohodu příslušných orgánů (MCAA). Automatická výměna informací o finančních účtech podle CRS proto v ČR běží od 1. ledna 2016, přičemž první data se reálně vyměnila v roce 2017 (za rok 2016).

Jednoduše řečeno: CRS je „pravidlo OECD", DAC2 je „jak to vymáhá EU" a zákon 164/2013 Sb. je „jak to dělá Česko".

Souvislosti a další články směrnice najdete v našem přehledu Co je DAC směrnice EU.

Jak výměna informací prakticky funguje

Celý systém je postavený na řetězci, který funguje automaticky a každý rok:

1. Banka (finanční instituce) prověří klienta. Při založení účtu i průběžně banka zjišťuje vaši daňovou rezidenci — proto vás žádá o čestné prohlášení a daňové identifikační číslo. Tomuto kroku se říká „due diligence".
2. Banka nahlásí oznamované účty svému správci daně. Pokud jste rezidentem jiné země, než je banka, jde o tzv. oznamovaný účet.
3. Daňová správa dané země pošle data do země vaší rezidence. Členské státy EU a smluvní jurisdikce si je předávají zabezpečeným kanálem.
4. V Česku data přijímá Specializovaný finanční úřad (SFÚ) a distribuuje je dál příslušným finančním úřadům, které je mohou porovnat s vaším daňovým přiznáním.

Důležité je, že výměna funguje oběma směry. Český finanční úřad dostává informace o účtech českých rezidentů v zahraničí, a zároveň české banky hlásí účty cizích rezidentů, které pak putují do jejich domovských zemí.

Jaké informace se v rámci CRS vyměňují

Balík dat, který o účtu odchází, je překvapivě podrobný. Zahrnuje identifikaci majitele i finanční ukazatele účtu.

CRS se navíc netýká jen běžných bankovních účtů. Zahrnuje i investiční účty, podíly ve fondech, držbu akcií a jiných finančních instrumentů, některé pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou a penzijní produkty. Finanční úřad tak nevidí jen kolik máte na účtu, ale i kolik vám za rok přiteklo na úrocích a výnosech — což je přesně to, co potřebuje k posouzení vašeho přiznání.

Revolut, Wise a další fintechy: hlásí se taky?

Toto je nejčastější dotaz a odpověď zní: ano, ve většině případů.

Klíč je v tom, kde má daný poskytovatel licenci a sídlo:

• Revolut Bank UAB je banka licencovaná v Litvě. I když dostanete IBAN, který může začínat na CZ, váš účet právně spravuje litevská instituce. Litva je členem EU, takže Revolut spadá pod DAC2/CRS a údaje o českém rezidentovi putují přes litevskou daňovou správu do ČR.
• Wise (dříve TransferWise) působí přes entity v EU (mj. v Belgii) a v dalších zemích a rovněž podléhá pravidlům CRS/FATCA v jurisdikcích, kde drží klientské prostředky.

Fakt, že jde o „appku" a ne o klasickou kamennou banku, na povinnostech nic nemění. Z pohledu CRS je rozhodující, že jde o finanční instituci, která vede účet rezidentovi jiného státu. Pokud tedy přes Revolut nebo Wise inkasujete úroky, výnosy z investic nebo provozujete účet s vyšším zůstatkem, počítejte s tím, že se informace k českému finančnímu úřadu dostane.

Praktická poznámka pro podnikatele: pokud přes zahraniční fintech přijímáte tržby z podnikání, nejde o „neviditelný" příjem. Naopak — je dohledatelný a patří do daňového přiznání. Vystavovat a evidovat faktury můžete přehledně třeba ve fakturačním nástroji, který jde vyzkoušet zdarma, takže máte podklady k přiznání pohromadě.

Co s USA? FATCA místo CRS

Spojené státy jsou velká výjimka: USA se globálního standardu CRS neúčastní. Místo toho mají vlastní, starší a jednostranně prosazený systém FATCA (Foreign Account Tax Compliance Act).

Výměna informací s USA proto funguje bilaterálně na základě mezivládní dohody mezi Českou republikou a USA, která byla podepsána 4. srpna 2014 a vstoupila v platnost 18. prosince 2014 (vyhlášena jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí pod č. 72/2014 Sb. m. s., tj. ve Sbírce mezinárodních smluv). Provázení dohody zajišťoval zákon č. 330/2014 Sb., který byl později zrušen a celá agenda se začlenila do zákona 164/2013 Sb.

V praxi to znamená:

• České banky hlásí účty amerických daňových osob (občanů a rezidentů USA) americkému IRS přes český SFÚ.
• USA recipročně předávají ČR informace o účtech českých rezidentů v amerických institucích — rozsah je ale historicky užší než u CRS.

Závěr je stejný jako u CRS: ani účet v USA není mimo dosah výměny informací.

Zahraniční úroky a výnosy: kam je přiznat

Tady je jádro celé věci. Český daňový rezident zdaňuje své celosvětové příjmy — tedy i ty, které mu přitečou na zahraniční účet.

Úroky z účtu na Slovensku, v Litvě, Belgii nebo kdekoli jinde patří do českého daňového přiznání (typicky jako příjem z kapitálového majetku, případně jako ostatní příjem podle charakteru). Pokud byla v zahraničí sražena daň, řeší se případné dvojí zdanění podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění — buď metodou zápočtu, nebo vynětí. To, že vám banka v zahraničí už něco strhla, vás tedy automaticky nezbavuje povinnosti příjem v ČR uvést.

Drobné kurzové zůstatky a běžné platby se obvykle nedaní, daní se příjem (úrok, dividenda, výnos). Pokud si nejste jistí kategorií příjmu nebo přepočtem kurzu, využijte bezplatné nástroje nebo se poraďte s účetním.

Co hrozí, když příjem nepřiznáte

Protože finanční úřad data z CRS porovnává s přiznáními, nesoulad se odhalí relativně snadno. Rizika nepřiznaného příjmu ze zahraničního účtu jsou citelná:

• Doměření daně a penále — finanční správa může daň doměřit a uplatnit penále; sankce mohou v krajních případech dosáhnout řádu desítek procent doměřené částky.
• Úrok z prodlení za dobu, po kterou nebyla daň zaplacena.
• Prodloužení lhůt pro stanovení daně — standardní tříletá lhůta se může za určitých okolností výrazně protáhnout.
• Trestněprávní rovina — u vyšších částek může jít o trestný čin zkrácení daně.

Výrazně levnější a klidnější cesta je dobrovolné doznání: podání dodatečného daňového přiznání dříve, než vás úřad sám vyzve. Tím zpravidla výrazně snížíte sankční dopady. Toto není návod, jak cokoli „obejít" — naopak, je to standardní a doporučovaný postup, jak narovnat minulost.

Kam to celé směřuje: DAC8 a krypto

Výměna informací se stále rozšiřuje. Od roku 2016 přibyly další „vrstvy" směrnice DAC (například výměna o příjmech ze zaměstnání, o přeshraničních daňových schématech či o příjmech z digitálních platforem v rámci DAC7).

Nejnovějším krokem je DAC8 (směrnice 2023/2226/EU), která rozšiřuje automatickou výměnu na kryptoaktiva. Vychází z rámce OECD CARF (Crypto-Asset Reporting Framework). Členské státy měly povinnost transponovat pravidla DAC8 do národního práva do 31. prosince 2025 a uplatňovat je od 1. ledna 2026. Poskytovatelé služeb v oblasti kryptoaktiv proto sbírají data za rok 2026 a první hlášení správci daně se očekává do 30. září 2027 (zpravidla do 9 měsíců po konci prvního vykazovaného roku). Pozor: přesný text českého implementačního zákona se ke dni psaní článku (k datu, červen 2026) ještě dolaďoval (transpozice do zákona 164/2013 Sb. se zdržela), proto si konkrétní termíny ověřte na oficiálních zdrojích Finanční správy. Toto není závazné daňové poradenství.

Podrobně se kryptu věnujeme v článku DAC8 a daně z kryptoměn 2026. Hlavní vzkaz je ale stejný napříč všemi rozšířeními: éra „neviditelných" zahraničních účtů a peněženek skončila. Burza mimo EU ani hardwarová peněženka vaši daňovou povinnost neruší — pouze mění to, kdy a jak se na příjem přijde.

Shrnutí

• DAC2 = CRS v právu EU (směrnice 2014/107/EU); v ČR jde o zákon 164/2013 Sb., výměna běží od roku 2016.
• Řetězec: banka → zahraniční finanční úřad → Specializovaný finanční úřad v ČR → příslušný finanční úřad.
• Vyměňuje se identifikace majitele, číslo a zůstatek účtu, úroky, dividendy a výnosy z prodeje.
• Revolut (Litva) i Wise (mj. Belgie) pod výměnu spadají; USA funguje bilaterálně přes FATCA (dohoda z roku 2014, č. 72/2014 Sb. m. s.).
• Český rezident daní celosvětové příjmy — úroky ze zahraničí patří do českého přiznání.
• Při opomenutí je nejlepší cestou dobrovolné dodatečné přiznání, ne čekání na výzvu.

Časté otázky

Vidí český finanční úřad můj bankovní účet v zahraničí?

Ve většině případů ano, respektive se to může kdykoli dozvědět. Pokud máte účet v zemi zapojené do CRS (téměř celá EU a zhruba sto dalších jurisdikcí), tamní banka nahlásí váš účet jako účet českého rezidenta své daňové správě a ta předá data do České republiky Specializovanému finančnímu úřadu. Úřad tak vidí, kde účet máte, jaký je jeho zůstatek na konci roku a jaké úroky či výnosy vám na něj přitekly.

Hlásí Revolut nebo Wise můj účet českému finančnímu úřadu?

Fakticky ano, prostřednictvím své domovské jurisdikce. Revolut Bank je licencován v Litvě, Wise působí přes entity v EU (mj. v Belgii) a obě jsou finančními institucemi podléhajícími CRS/FATCA. Údaje o vašem účtu proto putují přes daňovou správu příslušné země do ČR. To, že jde o mobilní aplikaci a ne o kamennou banku, na povinnosti nahlásit účet nic nemění.

Musím přiznat úroky z účtu na Slovensku v českém přiznání?

Ano. Jako český daňový rezident zdaňujete celosvětové příjmy, takže úroky z účtu na Slovensku (i kdekoli jinde) patří do českého daňového přiznání. Pokud vám na Slovensku z úroku něco strhli, případné dvojí zdanění se řeší podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění — to vás ale nezbavuje povinnosti příjem v ČR uvést. Konkrétní zařazení a přepočet kurzem konzultujte s účetním.

Jaké informace o účtu banka v rámci CRS odesílá?

Banka odesílá identifikační údaje majitele (jméno, adresu, daňové identifikační číslo, datum a místo narození), identifikaci účtu a finanční instituce, dále zůstatek či hodnotu účtu ke konci kalendářního roku a hrubé příjmy připsané na účet — úroky, dividendy a u investičních účtů i hrubé výnosy z prodeje finančních aktiv. Nejde tedy jen o zůstatek, ale i o roční výnosy, které úřad porovnává s vaším přiznáním.

Co se stane, když jsem nepřiznal příjmy ze zahraničního účtu a úřad to zjistí přes CRS?

Finanční správa může daň doměřit, vyměřit penále a úrok z prodlení a za určitých okolností prodloužit lhůty pro stanovení daně; u vyšších částek hrozí i trestněprávní postih za zkrácení daně. Výrazně výhodnější je podat dodatečné daňové přiznání dobrovolně, tedy dříve, než vás úřad vyzve — tím sankční dopady obvykle zásadně snížíte. Doporučujeme to řešit s daňovým poradcem. (Toto není závazné daňové poradenství.)

Vyměňují si informace o účtech i USA (FATCA)?

Ano, ale jiným kanálem. USA se globálního standardu CRS neúčastní a místo toho používají vlastní systém FATCA. Výměna mezi ČR a USA proto probíhá bilaterálně na základě mezivládní dohody z roku 2014 (podepsána 4. srpna 2014, v platnosti od 18. prosince 2014, vyhlášena jako sdělení MZV č. 72/2014 Sb. m. s.). České banky hlásí účty amerických daňových osob přes Specializovaný finanční úřad americkému IRS a USA recipročně předávají ČR informace o účtech českých rezidentů, byť v užším rozsahu než u CRS. I účet v USA tak spadá pod výměnu informací.

Aktualizováno 2026. Článek má informační charakter a nepředstavuje závazné daňové poradenství; u konkrétní situace se obraťte na daňového poradce nebo Finanční správu ČR.