Příležitostný příjem a limity pro přiznání 2026: kdy musíte danit přivýdělek

15. června 2026 · Ing. Petra Dvořáková, daňová poradkyně · general

Příležitostný příjem limit 2026 je 50 000 Kč ročně. Poradíme, kdy je přivýdělek osvobozený, kdy musíte podat přiznání a kdy už jde o podnikání.

Příležitostný příjem a limity pro přiznání 2026: kdy musíte danit přivýdělek

Rychlá odpověď: Příležitostný příjem limit 2026 je 50 000 Kč za kalendářní rok – do této částky je příjem z příležitostné činnosti podle § 10 zákona o daních z příjmů osvobozený a nemusíte ho danit ani uvádět v přiznání. Jakmile úhrn takových příjmů 50 000 Kč překročí, zdaňuje se celá částka, ne jen přebytek. Pozor: pokud činnost vykonáváte soustavně a za účelem zisku, nejde o příležitostný příjem, ale o podnikání – to už pod § 10 schovat nelze a potřebujete živnostenské oprávnění.

Tenhle článek vám pomůže rozhodnout, jestli váš přivýdělek řešit musíte, nebo ne. Projdeme limit pro osvobození, limity pro povinnost podat daňové přiznání (zvlášť pro zaměstnance s vedlejším příjmem), praktické příklady s částkami pro rok 2026 a hranici, za kterou se z nevinného přivýdělku stává neoprávněné podnikání. Tématu daní se vyplatí věnovat pozornost – chyba se může prodražit na úrocích z prodlení i pokutách, takže k číslům přistupujeme opatrně a odkazujeme na oficiální zdroje.

Co je příležitostný příjem podle § 10

Příležitostný příjem je jedním z tzv. ostatních příjmů, které upravuje § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Spadají sem podle § 10 odst. 1 písm. a) zejména:

• příjmy z příležitostných činností (jednorázová výpomoc, sečení trávy sousedovi, příležitostné doučování, jednorázová montáž apod.),
• příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí (půjčíte jednou za čas přívěs, vrtačku, lyže),
• příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, pokud je neprovozuje podnikatel.

Klíčové slovo je „příležitostný". Musí jít o činnost nahodilou, nepravidelnou, neorganizovanou – ne o něco, co děláte opakovaně, plánovitě a s cílem si tím trvale přivydělávat. Jakmile činnost získá znaky soustavnosti, přestává být příležitostným příjmem a stává se z ní podnikání (k tomu se vrátíme v sekci o neoprávněném podnikání).

Proto si hned na začátku položte poctivou otázku: děláte to jednou, dvakrát do roka náhodně – nebo to nabízíte veřejně, opakovaně a počítáte s tím jako se zdrojem příjmu? Odpověď rozhoduje o tom, do jaké „škatulky" váš přivýdělek patří.

Příležitostný příjem limit 2026: osvobození do 50 000 Kč

Nejdůležitější číslo pro rok 2026: příjmy z příležitostných činností jsou osvobozené od daně z příjmů, pokud jejich úhrn za kalendářní rok nepřesáhne 50 000 Kč. Tato hranice platí od roku 2024 (do roku 2023 byl limit 30 000 Kč) a pro rok 2026 zůstává beze změny.

Co to znamená v praxi:

• Pokud za celý rok 2026 vyděláte na příležitostných činnostech 50 000 Kč nebo méně, příjem je osvobozený. Nedaníte ho a neuvádíte ho ani do daňového přiznání (osvobozené příjmy se do přiznání nepíšou).
• Limit se posuzuje jako součet všech příležitostných příjmů podle § 10 odst. 1 písm. a) za rok dohromady – ne na každou jednotlivou činnost zvlášť.

Co se stane po překročení 50 000 Kč

Tohle je nejčastější omyl. Hranice 50 000 Kč není nezdanitelná část, kterou si vždy odečtete. Funguje jako přepínač: dokud ji nepřekročíte, je celý příjem osvobozený; jakmile ji překročíte, zdaňuje se celá částka od první koruny, ne jen ta nad 50 000 Kč.

U zemědělské výroby provozované nepodnikatelem platí podle pokynů Finanční správy odlišný režim – nelze ji bez dalšího schovat pod stejný 50tisícový limit příležitostných činností a je vhodné si pravidla ověřit konkrétně pro váš případ na financnisprava.gov.cz.

Jak se počítá daň, když limit překročíte

Základem daně u ostatních příjmů je podle § 10 příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. U příležitostné činnosti tedy můžete odečíst doložitelné náklady (materiál, pohonné hmoty apod.). Pozor na dvě omezení:

• Nelze vykázat ztrátu. Jsou-li výdaje vyšší než příjem, k rozdílu se podle § 10 nepřihlíží – základ daně bude nula, ale do mínusu se nedostanete.
• Pokud je část příjmu osvobozená, výdaje krátíte poměrně.

Výsledný základ daně se zdaní 15 % (případně 23 % u nadlimitní části u velmi vysokých příjmů). U příležitostných příjmů zpravidla neplatíte sociální ani zdravotní pojištění – to je zásadní rozdíl oproti podnikání, kde odvody tvoří velkou část nákladů.

Limity pro povinnost podat daňové přiznání 2026

Druhá rovina, kterou je potřeba oddělit od osvobození, je povinnost podat daňové přiznání. Tady jsou dvě různé hranice podle toho, jestli máte zaměstnání, nebo ne.

Obecný limit: příjmy nad 50 000 Kč

Podle § 38g zákona o daních z příjmů vzniká povinnost podat přiznání každému, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč (tato hranice platí od roku 2023). Do limitu se nepočítají příjmy osvobozené od daně ani příjmy zdaněné srážkovou daní. Daňovou ztrátu musíte přiznat vždy, i pod limitem.

Pozor na shodu čísel: limit pro osvobození příležitostného příjmu (50 000 Kč) a obecný limit pro povinnost podat přiznání (50 000 Kč) jsou stejné, ale jde o dvě různá pravidla pro dva různé typy příjmů. Nepleťte si je.

Vedlejší příjem zaměstnance: hranice 20 000 Kč

Máte hlavní zaměstnání a k tomu přivýdělek? Pak pro vás platí přísnější pravidlo. Zaměstnanec, který má vedle příjmů ze závislé činnosti ostatní (vedlejší) zdanitelné příjmy vyšší než 20 000 Kč za rok, musí podat daňové přiznání sám a nemůže požádat zaměstnavatele o roční zúčtování.

Do těchto 20 000 Kč se počítají např. příjmy z podnikání, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní příjmy podle § 10 (které nejsou osvobozené). Příležitostný příjem osvobozený do 50 000 Kč se sem nezapočítává – osvobozené příjmy do limitu nevstupují.

Více zaměstnavatelů souběžně

Daňové přiznání si musíte podat také tehdy, pokud jste měli souběžně více zaměstnavatelů, u nichž se daň srážela zálohově. To je samostatný důvod nezávislý na výši přivýdělku.

Termíny pro rok 2026

Přiznání za rok 2025 se podává:

• do 1. dubna 2026 při papírovém podání,
• do 4. května 2026 při elektronickém podání (datová schránka, online),
• do 1. července 2026, pokud ho zpracovává daňový poradce.

Pokud máte zřízenou datovou schránku ze zákona (typicky OSVČ), musíte podávat elektronicky.

Praktické příklady pro rok 2026

Příklad 1 – malý nahodilý přivýdělek. Pan Novák je zaměstnanec. Třikrát za rok někomu opravil počítač a vydělal dohromady 9 000 Kč. Jde o příležitostný příjem hluboko pod 50 000 Kč → osvobozeno, nedaní, nic nepodává.

Příklad 2 – těsně pod limitem. Paní Dvořáková přes léto příležitostně hlídala děti a vydělala 48 000 Kč. Stále pod 50 000 Kč → celé osvobozeno, do přiznání nepíše nic. Kdyby vydělala 51 000 Kč, danila by celých 51 000 Kč.

Příklad 3 – zaměstnanec s vedlejším příjmem z nájmu. Pan Horák je zaměstnanec a navíc pronajímá byt, z čehož má 60 000 Kč ročně. Příjem z nájmu (§ 9) není příležitostný příjem a překračuje hranici 20 000 Kč → musí podat přiznání sám a nemůže o roční zúčtování požádat zaměstnavatele.

Příklad 4 – přivýdělek roste. Paní Krásná začala péct dorty na objednávku. První rok 30 000 Kč nahodile, pak ale začala nabízet na sociálních sítích pravidelně a vydělala 120 000 Kč. Tady už nejde o příležitostný příjem – činnost je soustavná a měla by být na živnostenský list (viz dále).

DPP, DPČ a přivýdělek na dohodu vs. na fakturu

Mnoho lidí volí mezi přivýdělkem na fakturu (jako OSVČ / na živnostenský list) a na dohodu (DPP nebo DPČ u zaměstnavatele). Nejde o totéž co příležitostný příjem podle § 10 – dohoda je závislá činnost, faktura je podnikání.

• DPP (dohoda o provedení práce): pro rok 2026 se zvýšil měsíční limit pro srážkovou daň a odvody. Do tohoto limitu (v roce 2026 řádově kolem 12 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele bez podepsaného prohlášení) se uplatní 15% srážková daň; přesnou aktuální výši si ověřte u zaměstnavatele nebo na Finanční správě, protože hranice je navázána na průměrnou mzdu.
• DPČ (dohoda o pracovní činnosti): limit pro účast na nemocenském pojištění a pro srážkovou daň zůstává v roce 2026 na 4 500 Kč měsíčně.

Co je výhodnější? Zjednoduchá pomůcka:

U velmi malého a opravdu nahodilého přivýdělku může stačit režim příležitostného příjmu bez dohody i bez živnosti. U pravidelné spolupráce je čistší dohoda nebo živnost. Pokud uvažujete o vlastním podnikání, projděte si návod Živnostenský list: jak ho získat a článek o souběhu podnikání a zaměstnání.

Kdy se z přivýdělku stává neoprávněné podnikání

Nejcitlivější bod celého tématu. Příležitostný příjem nelze používat jako zástěrku pro skryté podnikání. Podnikání je podle živnostenského zákona a § 420 občanského zákoníku soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku.

Typické znaky, podle kterých úřad pozná, že už nejde o příležitostnou činnost:

• děláte to opakovaně a pravidelně, ne nahodile,
• činnost veřejně nabízíte (web, sociální sítě, e-shop, inzeráty, doporučení zákazníků),
• směřuje to k zisku a počítáte s tím jako se zdrojem příjmu,
• máte opakované zákazníky a organizovaný postup.

Když tyto znaky naplníte a podnikáte bez příslušného oprávnění, jde o neoprávněné podnikání – přestupek podle živnostenského zákona. Pokuty mohou dosáhnout statisíců korun (u volných živností až do 500 000 Kč, u řemeslných a vázaných až do 750 000 Kč) a při větším rozsahu může jít dokonce o trestný čin. K tomu hrozí doměření daně i pojistného a úroky z prodlení.

Proto neplatí, že „dokud jsem pod 50 000 Kč, můžu cokoli". Limit 50 000 Kč řeší daňové osvobození, ne otázku, zda potřebujete živnost. I drobná, ale soustavná činnost vyžaduje oprávnění – bez ohledu na výši příjmu.

Dobrá zpráva: jakmile přivýdělek přeroste v podnikání, vyřízení živnosti je rychlé a faktury i přehledy zvládnete snadno. Náš nástroj vám fakturaci usnadní – můžete si ho vyzkoušet zdarma.

Shrnutí: tři čísla, která si zapamatujte

1. 50 000 Kč/rok – do této částky je příležitostný příjem podle § 10 osvobozený a neuvádíte ho v přiznání. Po překročení daníte celou částku.
2. 20 000 Kč/rok – pokud jste zaměstnanec a máte vedlejší zdanitelný příjem nad tuto hranici, podáváte přiznání sami.
3. Soustavnost = podnikání – příjem nad/pod limitem neřeší, zda potřebujete živnost. Opakovaná, veřejně nabízená výdělečná činnost je podnikání, ne příležitostný příjem.

Jste-li na pochybách, raději si pravidla ověřte přímo na Finanční správě nebo se poraďte s daňovým poradcem. U daní se opatrnost vyplatí víc než dodatečné úroky z prodlení.

Časté otázky

Do jaké částky je příležitostný příjem osvobozený a kdy už musím podat přiznání?

Příležitostný příjem podle § 10 je v roce 2026 osvobozený do úhrnu 50 000 Kč za kalendářní rok – do této výše ho nedaníte ani neuvádíte v přiznání. Jakmile součet všech příležitostných příjmů 50 000 Kč překročí, zdaňuje se celá částka (ne jen přebytek) a uvádíte ji v daňovém přiznání v § 10.

Mám zaměstnání a přivýdělek – od jaké částky musím podat přiznání?

Jako zaměstnanec musíte podat přiznání sami, pokud máte vedle mzdy další zdanitelné (nepočítaje osvobozené a srážkově zdaněné) příjmy vyšší než 20 000 Kč za rok – třeba z nájmu, podnikání nebo neosvobozených ostatních příjmů. Osvobozený příležitostný příjem do 50 000 Kč se do těchto 20 000 Kč nezapočítává.

Beru malý vedlejší příjem cca 15 tisíc – musím podávat přiznání?

Pokud jde o příležitostný příjem podle § 10, je 15 000 Kč hluboko pod limitem 50 000 Kč, takže je osvobozený a nemusíte ho danit ani přiznávat. I jako zaměstnanec jste pod hranicí 20 000 Kč pro vedlejší příjmy, takže přiznání kvůli němu podávat nemusíte – pozor ale na to, jestli nejde o soustavnou činnost, která by spadala pod podnikání.

Je lepší přivýdělek na fakturu, nebo na dohodu?

Záleží na situaci. Pro občasnou práci pro jednoho plátce bývá jednodušší dohoda (DPP/DPČ) – administrativu i odvody nad limit řeší zaměstnavatel. Pokud máte více klientů a činnost je soustavná, je čistší podnikat na živnost a fakturovat, i když si pak sami platíte sociální a zdravotní pojištění a podáváte přiznání i přehledy.

Kdy se z přivýdělku stává neoprávněné podnikání?

Ve chvíli, kdy činnost vykonáváte soustavně, samostatně, vlastním jménem, za účelem zisku a veřejně ji nabízíte (web, sociální sítě, opakovaní zákazníci), jde o podnikání – a bez živnostenského oprávnění o neoprávněné podnikání. To je přestupek s pokutami až do statisíců korun, při větším rozsahu i trestný čin. Limit 50 000 Kč řeší jen daňové osvobození, nikoli povinnost mít živnost.