Kryptoměny pod lupou finančáku: 56 kontrol odhalilo 194 milionů nepřiznaných příjmů (data GFŘ 2019–2020)
· Redakce Doklad.ai · general
Finanční správa provedla analýzu vybraných subjektů obchodujících s kryptoměnami za roky 2019 a 2020. U 56 z nich našla nedostatky a detekovala nepřiznané příjmy za 194 milionů korun. Rozebíráme přesná čísla z odpovědi GFŘ i to, co z nich pro podnikatele plyne.
Rychlá odpověď
Finanční správa při analýze vybraných subjektů obchodujících s kryptoměnami za roky 2019 a 2020 zjistila nedostatky u 56 daňových subjektů (49 fyzických a 7 právnických osob) a detekovala u nich nepřiznané příjmy ve výši 194 mil. Kč. Údaj pochází z odpovědi Generálního finančního ředitelství (GFŘ) dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ze dne 27. 9. 2023 (čj. 59/2023). Jde o agregovaná data, na která navazovala tisková zpráva Finanční správy ze dne 11. 7. 2022.
Z rozpadu čísel plyne, že největší objem připadl na právnické osoby
— u 7 firem šlo o 135 206 207,83 Kč nepřiznaných příjmů, zatímco u 49 fyzických osob o 58 587 870,29 Kč.
Na co se žadatel ptal
Žadatel požádal o poskytnutí agregovaných dat u skupiny daňových subjektů realizujících obchody s kryptoměnami za zdaňovací období kalendářních roků 2019 a 2020 — tedy o čísla, která Finanční správa zmínila ve své tiskové zprávě z 11. 7. 2022. Nešlo tedy o jména konkrétních subjektů, ale o souhrnné statistiky výsledků analýzy.
Co odpověděla Finanční správa
GFŘ v odpovědi uvedlo, že analýza dostupných dat byla provedena u skupiny vybraných daňových subjektů obchodujících s kryptoměnami a že nedostatky byly zjištěny u 56 subjektů (49 fyzických a 7 právnických osob) s detekovanými nepřiznanými příjmy ve výši 194 mil. Kč. Detailní rozpad podle typu pochybení vypadá takto:
| Typ subjektu | Počet | Popis zjištění | Rozpětí nepřiznaných příjmů |
|---|---|---|---|
| PO | 5 | Vyšší příjmy z kryptotransakcí (dle analýzy bankovních účtů), než vykazují v obratu v DAP k DPPO | — |
| PO | 2 | Nepodaly DAP k DPPO za období, v němž měly příjmy z kryptoměn | 1 mil. – 16 mil. Kč |
| FO | 12 | Nepodaly DAP k DPFO za období, v němž měly příjmy z kryptoměn | 100 tis. – 3 mil. Kč |
| FO | 32 | V DAP k DPFO uvedly příjmy dle § 8 i § 10 ZDP ve výši 0,00 Kč, přestože příjmy z kryptoměn existovaly | 100 tis. – 15 mil. Kč |
| FO | 3 | Přiznaly příjmy dle § 8 nebo § 10 ZDP v nižší částce, než ukázala analýza bankovních účtů | rozdíl 540 tis. – 16,3 mil. Kč |
| FO | 2 | Přiznaly příjmy dle § 8 ZDP, ale v DAP je evidován jen základ daně — nelze ověřit správnost | — |
Souhrnné tabulky podle jednotlivých finančních úřadů (v dokumentu anonymizovaných jako x1–x12) uvádějí:
| Kategorie | Počet subjektů | Nepřiznané příjmy |
|---|---|---|
| Právnické osoby (PO) | 7 | 135 206 207,83 Kč |
| Fyzické osoby (FO) | 49 | 58 587 870,29 Kč |
Pro fyzické osoby byl objem rozprostřen napříč dvanácti úřady — od 12 630 375,67 Kč u nejzatíženějšího po 203 346,00 Kč u nejmenšího. U právnických osob se veškerý objem koncentroval do jednoho úřadu.
Co z odpovědi vyplývá
Z dat je patrné několik věcí. Zaprvé — Finanční správa neřeší kryptoměny plošně u každého, ale cíleně u vybrané skupiny subjektů, u nichž má indicie. Zadruhé — klíčovým nástrojem odhalení byla analýza bankovních účtů. Právě porovnání příchozích plateb (typicky výběry z kryptoburz na bankovní účet) s tím, co subjekt uvedl v daňovém přiznání, odhalilo většinu nesrovnalostí.
Zatřetí — pochybení mají několik podob a nejsou to jen „zapomenutá" přiznání. Nejčastější kategorií bylo 32 fyzických osob, které daňové přiznání sice podaly, ale příjmy z kryptoměn v něm vykázaly nulou (0,00 Kč), přestože reálně dosahovaly příjmů až 15 mil. Kč. To ukazuje, že správce daně dokáže rozpor odhalit i tehdy, když přiznání „na první pohled" existuje.
Začtvrté — objemově dominují právnické osoby: sedm firem stojí za více než 135 mil. Kč z celkových zhruba 194 mil. Kč, tedy zdaleka největší část, ačkoli početně jde o menšinu kontrolovaných subjektů.
Co z odpovědi naopak nevyplývá
Je férové říct, co z těchto čísel vyčíst nelze. Odpověď dle zákona č. 106/1999 Sb. není závazný právní výklad ani metodický pokyn — je to poskytnutí konkrétních dat na dotaz. Nelze z ní dovozovat obecné pravidlo typu „každý obchod s kryptem povede ke kontrole".
Data se týkají pouze zdaňovacích období 2019 a 2020 a pouze vybrané skupiny subjektů — nejde o vyčíslení celého trhu s kryptoměnami v ČR, ani o všechny roky. Číslo 194 mil. Kč jsou detekované nepřiznané příjmy, nikoli doměřená daň — daň se počítá až ze základu daně po uplatnění výdajů a činí jen zlomek této částky. A anonymizované označení úřadů (x1–x12) znamená, že z veřejného dokumentu nelze určit regionální rozložení.
Aktuální právní stav
V období, kterého se data týkají (2019–2020), i v době odpovědi (2023) se příjmy fyzických osob z prodeje kryptoměn danily podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. GFŘ v dokumentu odkazuje konkrétně na § 8 (příjmy z kapitálového majetku) a § 10 (ostatní příjmy) — u kryptoměn se u fyzické osoby zpravidla uplatní ostatní příjem dle § 10, pokud nejde o příjem ze samostatné činnosti dle § 7. U právnických osob spadá zisk z kryptotransakcí do obecného základu daně z příjmů právnických osob.
Od té doby se legislativa vyvíjí — mimo jiné byl zaveden časový a hodnotový test pro osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob a na úrovni EU nabíhá reportovací rámec DAC8. Konkrétní zdanění vaší situace vždy ověřte podle aktuálního znění zákona nebo s daňovým poradcem — tento článek popisuje historická data z jedné odpovědi Finanční správy, nikoli aktuální daňový návod.
Co to znamená pro podnikatele
Nejdůležitější praktické ponaučení: správce daně vidí pohyby na vašich bankovních účtech a umí je porovnat s daňovým přiznáním. Právě rozpor mezi přijatými platbami a přiznanými příjmy byl spouštěčem u většiny 56 zjištěných případů.
Příklad OSVČ / e-shopu: Provozujete e-shop jako OSVČ a část plateb od zákazníků přijímáte v kryptoměně, kterou pak směníte na koruny a pošlete na běžný účet. I když peníze „prošly kryptem", jde pořád o zdanitelný příjem. Když na účet přijde 400 000 Kč z burzy a v přiznání máte u odpovídajícího řádku nulu, jste přesně v situaci oněch 32 fyzických osob z dat GFŘ — přiznání podané, ale příjem nevykázaný. Analýza účtu takový rozpor odhalí.
Jaké doklady si uchovávat:
- výpisy z kryptoburz a peněženek — historie nákupů, prodejů a směn (datum, množství, kurz),
- bankovní výpisy dokládající příchozí platby z burz a jejich souvislost s příjmem,
- evidence pořizovací ceny kryptoměny (proti příjmu lze uplatnit prokazatelný výdaj — bez dokladu o nákupu ho ale neobhájíte),
- vazbu na fakturaci — pokud přijímáte krypto jako úhradu za zboží nebo služby, mějte ke každé platbě doklad.
Tady pomáhá doklad.ai: díky provázané evidenci vydaných dokladů a přehledu příjmů dokážete ke každé příchozí platbě dohledat, z čeho vznikla a jaký doklad ji kryje. To je přesně to, co při dotazu správce daně (opřeném o analýzu bankovních účtů) potřebujete doložit — a co u 56 subjektů z dat GFŘ chybělo. Průběžná, dohledatelná evidence je levnější než dodatečné doměření daně, penále a úrok z prodlení.
Zdroj
Orgán: Generální finanční ředitelství (GFŘ)
Typ dokumentu: odpověď dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Datum: 27. 9. 2023
Č. j.: 59/2023
Téma: Kontroly příjmů z kryptoměn — agregovaná data za zdaňovací období 2019–2020
Odkaz: Informace_106_2023_59.docx
Aktuálnost ověřena: 10. 7. 2026
Poznámka: Odpověď dle §106/1999 Sb. poskytuje konkrétní data na dotaz a není závazným právním výkladem zdanění kryptoměn. Uvedená čísla jsou detekované nepřiznané příjmy za vymezené období u vybrané skupiny subjektů, nikoli výše doměřené daně ani statistika celého trhu. Vlastní daňovou situaci ověřte podle aktuálního znění zákona nebo s daňovým poradcem.