DAC4 a Country-by-Country Reporting (CbCR): koho se týká a jaké jsou lhůty

18. června 2026 · Ing. Jan Kořínek, auditor a finanční poradce · general

Country by country reporting CbCR se týká nadnárodních skupin s konsolidovaným obratem nad 750 mil. EUR. Vysvětlujeme rozdíl mezi Ohlášením a Zprávou podle zemí, lhůty a sankce dle zákona 164/2013 Sb. i nový veřejný CbCR se zveřejněním od roku 2026.

DAC4 a Country-by-Country Reporting (CbCR): koho se týká a jaké jsou lhůty

Rychlá odpověď: Country by country reporting CbCR je povinné vykazování daňových a finančních údajů velkých nadnárodních skupin v členění podle jednotlivých zemí. Klasický (neveřejný) CbCR podle směrnice DAC4 se týká skupin s konsolidovaným obratem ≥ 750 mil. EUR a v ČR ho upravuje zákon č. 164/2013 Sb. Pozor na dvě odlišné povinnosti: Ohlášení (oznámení role české entity, podává se nejpozději do konce vykazovaného účetního období) a vlastní Zprávu podle zemí (podává se až do 12 měsíců po konci období). Od roku 2026 navíc přibývá samostatný veřejný CbCR (směrnice 2021/2101, v ČR transponováno novelou zákona o účetnictví v rámci konsolidačního balíčku) – ten se zveřejňuje veřejně a první zveřejnění připadá zhruba na 30. 6. 2026. Tento článek není závazným daňovým poradenstvím; u konkrétní skupiny vždy ověřte stav u poradce a v aktuálním znění zákona.

Jde o agendu pro velké skupiny a jejich finanční oddělení, ne pro běžné OSVČ. Pokud podnikáte jako živnostník nebo malá s.r.o. bez nadnárodní struktury, CbCR se vás zpravidla netýká vůbec. Přesto je dobré rozumět tomu, kde leží hranice – zejména pokud jste součástí mezinárodní skupiny nebo pro takovou skupinu vedete účetnictví.

Co je DAC4 a co je CbCR

CbCR (Country-by-Country Reporting), česky Zpráva podle zemí, je nástroj daňové transparentnosti zavedený v rámci projektu OECD BEPS (Akce 13). Cílem je dát daňovým správám přehled o tom, jak nadnárodní skupina rozkládá svůj zisk, daně, tržby, zaměstnance a aktiva napříč zeměmi – a odhalit tak agresivní přesouvání zisků do nízkodaňových jurisdikcí.

DAC4 je čtvrtá novela evropské směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC, Directive on Administrative Cooperation). Konkrétně jde o směrnici Rady (EU) 2016/881, která do unijního práva přenesla OECD standard CbCR a zavedla automatickou výměnu těchto zpráv mezi členskými státy. Pokud chcete širší kontext celé řady DAC, máme samostatný přehled DAC směrnic EU.

Do českého práva byl DAC4 transponován novelou zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní, účinnou od roku 2017. Tento zákon je dnes hlavním právním rámcem pro klasický (neveřejný) CbCR v Česku.

Komu se zpráva podle zemí předkládá

Klasický CbCR je neveřejný – zprávu obdrží pouze daňové správy a mezi sebou si ji automaticky vyměňují. V ČR je věcně i místně příslušným správcem daně Specializovaný finanční úřad (SFÚ) a podání se činí výhradně elektronicky přes aplikaci EPO daňového portálu Finanční správy (podání datovou schránkou se pro tuto agendu nepřijímá).

Koho se CbCR týká: práh 750 mil. EUR

Povinnost vzniká nadnárodní skupině podniků, jejíž celkový konsolidovaný obrat (výnosy) za předcházející účetní období dosáhl alespoň 750 milionů EUR a která působí ve více než jedné jurisdikci. Klíčové parametry:

Práh 750 mil. EUR se posuzuje na úrovni celé skupiny, nikoli jednotlivé české entity. I relativně malá česká dceřiná společnost se proto může ocitnout v režimu CbCR, pokud patří do dostatečně velké globální skupiny.

Ohlášení vs. Zpráva podle zemí: dvě různé povinnosti

Nejčastější zdroj omylů. Pro českou entitu ve skupině existují dvě samostatné povinnosti s odlišnými lhůtami:

1) Ohlášení (oznámení role české entity)

Každá česká členská entita nadnárodní skupiny musí Specializovanému finančnímu úřadu oznámit svou roli – tedy zda sama bude podávat Zprávu podle zemí, nebo zda zprávu za skupinu podává jiný subjekt (typicky nejvyšší mateřská společnost v jiné zemi), a který to je.

• Lhůta: Ohlášení se podává nejpozději do konce prvního vykazovaného účetního období, v němž se účetní jednotka stala českou členskou entitou skupiny. U kalendářního roku tedy zpravidla do 31. 12. daného roku.
• Změny: Pokud se údaje (např. která entita zprávu podává) změní, podává se nové ohlášení.

2) Zpráva podle zemí (vlastní CbCR / Oznámení)

Samotná zpráva s daty o tržbách, zisku, zaplacené dani, počtu zaměstnanců a aktivech v členění podle zemí.

• Lhůta: Zpráva se podává do 12 měsíců od konce vykazovaného účetního období skupiny.
• Kdo ji typicky podává: Nejvyšší mateřská entita skupiny. Česká dceřiná společnost ji podává jen ve specifických případech (tzv. sekundární mechanismus, např. když mateřská entita zprávu nepodá a neexistuje funkční výměna).

Lhůty a sankce v Česku

Sankce za nesplnění povinností u klasického CbCR stanoví zákon č. 164/2013 Sb. (k datu červen 2026):

• Nesplnění ohlašovací povinnosti (Ohlášení): pokuta až 500 000 Kč.
• Nepodání nebo nesprávné podání Zprávy podle zemí: pokuta až 1 500 000 Kč (sankční ustanovení v § 13ze zákona č. 164/2013 Sb.).

Konkrétní výši a podmínky vždy ověřte v aktuálním znění zákona – sankční rámec se může vyvíjet. Pro orientaci v daňových termínech obecně se hodí naše nástroje zdarma.

Veřejný CbCR: nová povinnost od roku 2026

Tady pozor na záměnu. Veřejný CbCR (public CbCR, pCbCR) je samostatná, novější povinnost, která s neveřejným DAC4 sdílí logiku i práh, ale je upravena jiným předpisem a má zcela jiný cíl: veřejné zpřístupnění údajů, nikoli jen sdílení mezi daňovými správami.

Právní základ a transpozice

• Směrnice (EU) 2021/2101, která novelizuje účetní směrnici 2013/34/EU. Zavádí povinnost sestavit a zveřejnit "zprávu o daních z příjmů" v členění podle zemí.
• V ČR je transponována novelou zákona o účetnictví (zákon č. 441/2023 Sb. v rámci konsolidačního balíčku). Povinnost dopadá na účetní období započatá po 22. červnu 2024 – u kalendářního roku tedy prakticky poprvé na rok 2025.

Koho se veřejný CbCR týká

• Nejvyšší mateřské (konsolidující) účetní jednotky v EU s přeshraničním prvkem skupiny,
• české dceřiné společnosti a pobočky skupin se sídlem mimo EU,
• samostatné účetní jednotky se zahraniční stálou provozovnou či pobočkou,

pokud konsolidované výnosy přesáhnou práh ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích. Práh je nastaven jako konsolidované výnosy nad 750 mil. EUR (v české úpravě vyjádřeno odpovídající částkou v Kč; konkrétní hodnotu ověřte v aktuálním znění předpisu). Pro dceřiné/pobočkové subjekty platí ještě doplňková velikostní kritéria.

Kde a do kdy se zveřejňuje

• Lhůta: zpráva se zveřejní do 12 měsíců od rozvahového dne.
• Kde: ukládá se do sbírky listin veřejného (obchodního) rejstříku a současně se zpřístupní bezplatně na webových stránkách (nejvyšší mateřské) společnosti ve strojově čitelném formátu, obvykle po dobu několika let.
• První zveřejnění: podle odborných zdrojů (k datu červen 2026) připadá první zveřejnění zhruba na 30. 6. 2026 – typicky pro skupiny s účetním obdobím končícím v polovině roku 2025. U kalendářního roku 2025 pak ke zveřejnění dojde v průběhu roku 2026 (nejpozději do 31. 12. 2026).

Protože se v jednotlivých zdrojích konkrétní data podle typu účetního období mírně liší, berte termíny k datu (červen 2026) a u konkrétní skupiny si je nechte potvrdit poradcem.

Sankce u veřejného CbCR

Nesplnění povinnosti sestavit a zveřejnit zprávu o daních z příjmů je správním deliktem podle zákona o účetnictví. Sankce mohou být citelné (podle některých výkladů až v řádu procent z hodnoty konsolidovaných aktiv) – konkrétní výši a podmínky ověřte v aktuálním znění zákona o účetnictví a u poradce (k datu červen 2026), nejde o závazné daňové poradenství.

Klasický vs. veřejný CbCR: srovnání

Oba režimy stojí na stejném prahu 750 mil. EUR, ale nejde o tutéž povinnost – jedna skupina může mít obě najednou: neveřejně reportovat daňové správě (DAC4) i veřejně publikovat zprávu o daních z příjmů (pCbCR).

Souvislost s Pillar Two a dorovnávací daní

CbCR data se stále častěji propojují s dalšími iniciativami v oblasti mezinárodního zdanění. Zejména Pillar Two (globální minimální daň) využívá CbCR jako vstup pro tzv. safe harbour testy. Pokud vaše skupina spadá pod CbCR, je velmi pravděpodobné, že se jí týká i agenda dorovnávací daně – více v článku DAC9 a Pillar Two: globální minimální daň.

Compliance, ne obcházení

Občas zazní dotazy ve stylu „jak se prahu vyhnout", „co když část aktivit přesuneme mimo EU" nebo „pomůže držet zisky jinde". Jasná odpověď: CbCR ani veřejný CbCR nelze legálně obejít účelovým strukturováním a žádné takové návody zde neposkytujeme. Práh se posuzuje na úrovni konsolidované skupiny, povinnost vzniká ze zákona a daňové povinnosti se přesunem aktiv neruší – naopak, smyslem celé agendy je právě odhalit umělé přesouvání zisků. Účelové vyhýbání může vést k doměrkům, sankcím i reputačnímu riziku. Správná cesta je včasná identifikace povinnosti, korektní sestavení zprávy a konzultace s daňovým poradcem.

Pro běžné podnikatele, kteří pod prahy nespadají, je dobrá zpráva, že se jich tato administrativa netýká. Pokud řešíte spíš každodenní fakturaci a daňovou evidenci, můžete si vyzkoušet zdarma náš fakturační systém a soustředit se na svoje běžné povinnosti.

Časté otázky

Koho se v ČR týká CbCR a od jakého obratu?

Klasický CbCR (DAC4) se týká nadnárodních skupin podniků, jejichž celkový konsolidovaný obrat za předchozí účetní období dosáhl alespoň 750 mil. EUR a které působí ve více zemích. Práh se posuzuje na úrovni celé skupiny, takže i menší česká dceřiná společnost může spadat do režimu CbCR, pokud patří do dostatečně velké globální skupiny. Běžných OSVČ a malých firem bez nadnárodní struktury se netýká.

Jaký je rozdíl mezi Ohlášením a Zprávou podle zemí?

Ohlášení je oznámení role české entity – tedy informace pro Specializovaný finanční úřad o tom, zda zprávu podává sama, nebo který subjekt skupiny ji podává. Podává se do konce vykazovaného účetního období. Zpráva podle zemí je vlastní výkaz s daty (tržby, zisk, daň, zaměstnanci, aktiva) v členění podle zemí a podává se do 12 měsíců po konci vykazovaného období. Jde tedy o dvě samostatné povinnosti s odlišnými lhůtami.

Jaké jsou lhůty a sankce u CbCR v Česku?

Ohlášení se podává do konce vykazovaného období, Zpráva podle zemí do 12 měsíců po jeho skončení. Podání probíhá elektronicky přes EPO u Specializovaného finančního úřadu. Sankce podle zákona č. 164/2013 Sb. činí (k datu červen 2026) až 500 000 Kč za nesplnění ohlašovací povinnosti a až 1 500 000 Kč za nepodání či nesprávné podání zprávy (§ 13ze). Konkrétní výši ověřte v aktuálním znění zákona; nejde o závazné daňové poradenství.

Co je veřejný CbCR a čím se liší od klasického?

Veřejný CbCR (pCbCR) je novější, samostatná povinnost podle směrnice 2021/2101, v ČR transponovaná novelou zákona o účetnictví (zákon č. 441/2023 Sb.). Na rozdíl od klasického DAC4, kdy data dostávají jen daňové správy, se zde zpráva o daních z příjmů zveřejňuje veřejně – ukládá se do sbírky listin a zpřístupňuje na webu společnosti. Jedna skupina může mít obě povinnosti zároveň.

Koho se týká zveřejnění veřejného CbCR od 2026 a do kdy?

Veřejný CbCR dopadá na nejvyšší mateřské účetní jednotky v EU, na české dceřiné společnosti a pobočky skupin mimo EU a na samostatné účetní jednotky se zahraničním prvkem, pokud překročí práh ve dvou po sobě jdoucích obdobích. Povinnost platí pro účetní období započatá po 22. 6. 2024. Zveřejnění proběhne do 12 měsíců od rozvahového dne; první zveřejnění připadá zhruba na 30. 6. 2026 (k datu červen 2026). Termíny berte orientačně podle typu účetního období.

Platí práh 750 mil. EUR pro CbCR i veřejný CbCR stejně?

Ano, oba režimy vycházejí z prahu konsolidovaných výnosů 750 mil. EUR. Liší se ale detaily: u veřejného CbCR se práh posuzuje ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích a doplňují ho velikostní kritéria pro dceřiné společnosti a pobočky. Společný práh ovšem neznamená, že jde o jednu povinnost – DAC4 reportuje neveřejně daňové správě, pCbCR publikuje veřejně.

Aktualizováno 2026. Tento text má informativní charakter a nepředstavuje závazné daňové ani právní poradenství. U konkrétní skupiny ověřte stav v aktuálním znění zákona č. 164/2013 Sb., zákona o účetnictví a u daňového poradce.