DAC1: automatická výměna informací o příjmech v EU (mzdy, penze, nemovitosti)

16. června 2026 · Ing. Petra Dvořáková, daňová poradkyně · general

Co je DAC1, jaké druhy příjmů (mzdy, penze, nemovitosti, odměny jednatelů, licenční poplatky) si finanční úřady v EU automaticky vyměňují, od kdy to platí a proč jako jednotlivec nic hlásit nemusíte.

DAC1: automatická výměna informací o příjmech v EU (mzdy, penze, nemovitosti)

Rychlá odpověď: DAC1 je první režim automatické výměny informací podle směrnice EU 2011/16/EU (DAC). Od roku 2015 (za zdaňovací období 2014) si daňové správy členských států EU mezi sebou jednou ročně automaticky vyměňují údaje o vybraných druzích příjmů: příjmy ze zaměstnání, odměny členů statutárních orgánů (např. jednatelů), penze (důchody), příjmy z nemovitostí a jejich vlastnictví a plnění ze životního pojištění. Novelou DAC7 přibyly mezi vyměňované kategorie i licenční poplatky (royalties) — výměna probíhá za zdaňovací období počínaje rokem 2024 (poprvé v roce 2025). Jako fyzická osoba kvůli DAC1 nic zvlášť nehlásíte — data poskytuje plátce příjmu a finanční správa, výměna probíhá automaticky mezi úřady. DAC1 výměna informací příjmy se týká přímých daní (zejména daně z příjmů), nikoli DPH, cel ani pojistného.

Tento článek vysvětluje, co DAC1 přesně pokrývá, jak se liší od DAC2/CRS (účty v zahraničí) a co z toho plyne pro OSVČ, zaměstnance s příjmem z ciziny a malé firmy. Je to faktografický přehled, nikoli závazné daňové poradenství — u konkrétní situace se obraťte na svého daňového poradce nebo finanční úřad.

Pro širší kontext celého „abecedního“ balíku směrnic doporučujeme náš přehled Co je směrnice DAC — kompletní přehled DAC1 až DAC9.

Co je DAC1 a kde má základ v legislativě

Zkratka DAC znamená Directive on Administrative Cooperation — směrnice o správní spolupráci v oblasti daní. Základní právní normou je směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011. Tato směrnice nahradila starší úpravu vzájemné pomoci a zavedla tři formy výměny informací mezi daňovými správami EU:

• automatická výměna (AEOI) — pravidelné, systematické předávání předem stanovených údajů bez předchozí žádosti,
• výměna na žádost (EOIR) — úřad jednoho státu si vyžádá konkrétní informaci,
• výměna z vlastního podnětu (SEOI) — úřad sám předá informaci, kterou považuje za užitečnou pro jiný stát.

„DAC1“ se v praxi používá jako označení pro první (původní) režim automatické výměny podle článku 8 této směrnice — tedy výměnu informací o vybraných kategoriích příjmů a kapitálu.

V českém právu je směrnice DAC provedena zákonem č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní. Druhy příjmů a majetku pro účely automatické výměny vymezuje tento zákon a navazující prováděcí předpisy. Ústředním kontaktním orgánem pro mezinárodní spolupráci je Generální finanční ředitelství (kontaktní místo podle zákona č. 164/2013 Sb.).

Jaké druhy příjmů DAC1 pokrývá

Původní DAC1 zavedl automatickou výměnu u pěti kategorií příjmů a kapitálu, pokud má daňová správa příslušné informace k dispozici. Novelami se výčet postupně rozšiřoval.

Novelou DAC7 (směrnice EU 2021/514, v ČR provedena zákonem č. 373/2022 Sb. s účinností od 1. 1. 2023) byly mezi kategorie automaticky vyměňovaných příjmů doplněny licenční poplatky, a to za zdaňovací období počínaje rokem 2024 (první výměna proběhla v roce 2025). (DAC7 zároveň zavedla samostatnou oznamovací povinnost provozovatelů digitálních platforem — to je ale jiný režim než klasická DAC1 výměna.)

Seznam kategorií dále rozšiřuje DAC8 (směrnice EU 2023/2226), která mimo jiné doplňuje výměnu u dividend nevyplácených přes schovatelské (custodial) účty (tzv. non-custodial dividends). Tato kategorie nabíhá pro údaje od zdaňovacího období 2025 (s první výměnou v roce 2026). K datu vydání tohoto článku (červen 2026) se příslušné části DAC8 v EU používají od 1. ledna 2026 s tím, že některé její části (zejména pravidla pro kryptoaktiva / CARF) nabíhají později. Podrobnosti a aktuální harmonogram sledujte na oficiálních stránkách Finanční správy ČR (sekce DAC8/CARF); konkrétní lhůty se v sekundárních zdrojích rozcházejí, proto je uvádíme opatrně a s odkazem na primární zdroj.

Na co se DAC1 naopak nevztahuje

Výměna podle DAC se týká přímých daní — typicky daně z příjmů fyzických a právnických osob (a souvisejících majetkových daní). Nevztahuje se na:

• daň z přidané hodnoty (DPH má vlastní systémy správní spolupráce),
• spotřební daně a cla,
• pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Od kdy DAC1 platí

Automatická výměna podle DAC1 byla zahájena od roku 2015, poprvé za zdaňovací období 2014. Členské státy si od té doby každoročně vyměňují dostupné informace o uvedených kategoriích. Směrnice přitom stanoví minimální počet kategorií, které musí stát vyměňovat, a tento minimální rozsah se novelami postupně zpřísňoval (rozšíření o licenční poplatky od období 2024 díky DAC7 a o non-custodial dividendy od období 2025 díky DAC8).

Klíčové je slovní spojení „má-li je k dispozici“: stát vyměňuje ty informace, které jeho daňová správa reálně eviduje. Proto se rozsah skutečně předávaných dat může mezi státy lišit podle toho, jak podrobné údaje plátci hlásí.

Kdo informace hlásí — vy, nebo plátce a finanční správa?

Toto je nejčastější obava poplatníků, a odpověď je uklidňující: DAC1 nezakládá pro fyzickou osobu žádnou novou ohlašovací povinnost. Mechanismus funguje takto:

1. Plátce příjmu (zaměstnavatel, plátce penze, nájemce u nemovitosti apod.) vykáže příjem ve standardních hlášeních své národní daňové správě.
2. Daňová správa státu zdroje příjmu shromáždí tyto údaje a jednou ročně je automaticky předá daňové správě státu, kde je příjemce daňovým rezidentem.
3. Domovská daňová správa příjemce tak získá informaci o jeho zahraničním příjmu — a může ji porovnat s podaným daňovým přiznáním.

Vaše povinnost tedy zůstává stejná jako vždy: přiznat své celosvětové příjmy tam, kde jste daňovým rezidentem, a to bez ohledu na DAC1. DAC1 jen znamená, že finanční úřad si váš zahraniční příjem může snadno ověřit. Pokud příjem ze zahraničí v přiznání zapomenete (nebo úmyslně vynecháte), je dnes výrazně vyšší pravděpodobnost, že na to úřad přijde.

Pro evidenci a fakturaci příjmů z více zemí se hodí pořádek v dokladech od začátku. S vystavováním faktur, evidencí a přehledy vám pomohou nástroje zdarma, nebo si můžete celou aplikaci vyzkoušet zdarma.

DAC1 vs. DAC2 (CRS): v čem je rozdíl

DAC1 a DAC2 se často pletou, protože obě jsou automatickou výměnou. Liší se ale předmětem:

Jednoduše řečeno: DAC1 sleduje toky příjmů, DAC2/CRS sleduje finanční účty. Pokud máte účet, podílový fond nebo investiční účet v jiné zemi, spadá pod DAC2/CRS, ne pod DAC1. Detailně to rozebíráme v článku DAC2 / CRS: účet v zahraničí a co o něm ví finanční úřad.

Praktické dopady pro OSVČ a malé firmy

I když DAC1 nezakládá novou povinnost pro jednotlivce, má praktické důsledky:

• Zaměstnanci a přeshraniční pracovníci: pokud pracujete (i krátkodobě) v jiném státě EU, váš zahraniční zaměstnavatel může příjem nahlásit místní správě, která ho předá do ČR. Příjem patří do přiznání i tehdy, byl-li už zdaněn v zahraničí (uplatní se metoda zamezení dvojího zdanění podle příslušné smlouvy).
• Příjem z nemovitosti v zahraničí: nájem bytu nebo domu v jiné zemi EU spadá do kategorie nemovitostí; informace se mohou dostat k českému správci daně.
• Jednatelé a členové orgánů: odměny ze zahraniční společnosti spadají do kategorie odměn členů statutárních orgánů.
• Licenční poplatky: od zdaňovacího období 2024 patří mezi vyměňované kategorie — relevantní pro autory, vývojáře a firmy s IP příjmy ze zahraničí.

Důležité upozornění ke „kreativním“ řešením

Občas se objevují dotazy typu „co když příjem nechám na účtu mimo EU“, „použiju burzu mimo EU“ nebo „přesunu krypto do hardwarové peněženky“. Je třeba být jednoznačný: žádné z těchto řešení neruší vaši daňovou povinnost. Daňový rezident ČR má povinnost přiznat své celosvětové příjmy bez ohledu na to, kde jsou peníze fyzicky uloženy nebo přes jakou platformu protekly. Síť automatické výměny se navíc rozšiřuje i mimo EU (CRS má desítky smluvních států, kryptoaktiva pokrývá CARF/DAC8). Cílem těchto pravidel je transparentnost — tento článek neposkytuje a nemůže poskytnout návod na obcházení daní. Pokud si nejste jistí svými povinnostmi, řešením je konzultace s daňovým poradcem, nikoli skrývání příjmů.

Shrnutí

DAC1 je páteř automatické výměny informací o příjmech v EU: od roku 2015 si daňové správy členských států sdílejí údaje o mzdách, odměnách členů statutárních orgánů, penzích, příjmech z nemovitostí a životním pojištění, od období 2024 i o licenčních poplatcích. Pro vás jako poplatníka to znamená jediné — přiznejte poctivě své zahraniční příjmy, protože úřad je dnes vidí. Žádný zvláštní formulář kvůli DAC1 nevyplňujete; výměnu zajišťují plátci a finanční správa automaticky.

Aktualizováno 2026. Informace mají informativní charakter a nejsou závazným daňovým poradenstvím; u konkrétní situace a aktuálních lhůt (zejména DAC8/CARF) ověřte stav na webu Finanční správy ČR nebo s daňovým poradcem.

Časté otázky

Co je DAC1 a jaké druhy příjmů si finanční úřady v EU automaticky vyměňují?

DAC1 je první režim automatické výměny informací podle směrnice EU 2011/16/EU. Daňové správy členských států si jednou ročně automaticky předávají údaje o těchto kategoriích: příjmy ze zaměstnání (mzdy), odměny členů statutárních orgánů (např. jednatelů), penze, příjmy z nemovitostí a jejich vlastnictví, plnění ze životního pojištění a — od zdaňovacího období 2024 — licenční poplatky. Výměna se týká přímých daní, nikoli DPH, cel ani pojistného.

Vztahuje se DAC1 i na mzdy a důchody ze zahraničí?

Ano. Mzdy ze závislé činnosti (příjmy ze zaměstnání) i penze patří mezi původní kategorie DAC1 už od první výměny v roce 2015. Pokud pobíráte mzdu nebo důchod z jiného státu EU, místní daňová správa může tento příjem předat českému finančnímu úřadu. Příjem proto patří do vašeho českého daňového přiznání (s případným uplatněním metody zamezení dvojího zdanění podle příslušné smlouvy).

Jaký je rozdíl mezi DAC1 a DAC2 (CRS)?

DAC1 (směrnice 2011/16/EU) vyměňuje informace o druzích příjmů — mzdy, penze, nemovitosti, odměny jednatelů, životní pojištění, licenční poplatky — a data pocházejí z hlášení plátců. DAC2 (směrnice 2014/107/EU) vyměňuje informace o finančních účtech podle standardu OECD CRS — zůstatky, úroky, dividendy, výnosy z prodeje aktiv — a data sbírají finanční instituce (banky, brokeři, pojišťovny). Zjednodušeně: DAC1 = toky příjmů, DAC2 = účty a investice.

Od kdy DAC1 platí a které příjmy pokrývá?

Automatická výměna podle DAC1 běží od roku 2015, poprvé za zdaňovací období 2014. Pokrývá příjmy ze zaměstnání, odměny členů statutárních orgánů, penze, příjmy z nemovitostí a životní pojištění; novelou DAC7 přibyly za období od roku 2024 licenční poplatky a novelou DAC8 od období 2025 dividendy nevyplácené přes schovatelské účty. Stát vyměňuje ty informace, které má jeho daňová správa k dispozici, takže rozsah se může mezi státy mírně lišit.

Musím kvůli DAC1 něco hlásit já, nebo to dělá plátce a finanční správa?

Jako fyzická osoba kvůli DAC1 nevyplňujete žádný zvláštní formulář. Údaje vykazuje plátce příjmu (zaměstnavatel, plátce penze, nájemce apod.) své národní daňové správě a ta je automaticky předá do státu, kde jste rezidentem. Vaše povinnost zůstává nezměněná: přiznat své celosvětové příjmy tam, kde jste daňovým rezidentem. DAC1 jen znamená, že si finanční úřad váš zahraniční příjem může snadno ověřit.

Týká se DAC1 i kryptoměn a digitálních platforem?

Klasická DAC1 výměna se kryptoaktiv ani příjmů z platforem přímo netýká — ty řeší novější režimy. Příjmy přes digitální platformy spadají pod oznamovací povinnost DAC7, kryptoaktiva pod DAC8/CARF (příslušné části DAC8 se v EU používají od 1. 1. 2026, první výměny u kryptoaktiv většinou od roku 2027 — aktuální harmonogram ověřte na webu Finanční správy ČR). Žádný z těchto režimů ale neruší povinnost přiznat příjmy; naopak transparentnost dál posiluje.