Trestní odpovědnost firem: za co jsou stíhány a jaké tresty jim hrozí (zpráva NSZ k TOPO)

Rychlá odpověď

Firmy v Česku lze trestně stíhat od 1. ledna 2012 a hrozí jim tresty od peněžitého trestu přes zákaz činnosti až po zrušení právnické osoby. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) ve zvláštní zprávě z 7. května 2019 popisuje, za jaké trestné činy jsou firmy stíhány a jaké sankce soudy ukládají.

Kontext

Od roku 2012 platí v Česku zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (zkráceně „zákon o TOPO"). Znamená to, že za trestný čin nemusí odpovídat jen konkrétní člověk (jednatel, účetní, řidič), ale i firma jako taková. Trestní odpovědnost firmy se přitom odvozuje od jednání fyzické osoby, které je firmě přičitatelné podle § 8 zákona o TOPO.

Zásadní zlom přinesla novela č. 183/2016 Sb. účinná od 1. 12. 2016. Ta nahradila taxativní seznam trestných činů tzv. negativním výčtem — nově platí, že firma odpovídá za (skoro) všechny trestné činy s výjimkou těch, které jsou v § 7 výslovně vyloučeny. Zpráva NSZ k tomu uvádí, že „preventivně-represivní funkce trestního práva dopadá nyní na mnohem širší spektrum protiprávních jednání právnických osob než kdykoli předtím" (s. 4).

Souběžně novela zavedla institut vyvinění (exkulpace) podle § 8 odst. 5: firma se trestní odpovědnosti zprostí, pokud „vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat", aby spáchání činu zabránila. V praxi jde typicky o tzv. compliance programy. Právě k tomu, jak soudy tuto podmínku posuzují, se zpráva NSZ podrobně vyjadřuje.

Tento článek shrnuje z veřejné zprávy NSZ dvě věci, které zajímají každého podnikatele: za co jsou firmy stíhány a jaké tresty jim hrozí. Nejde o rozbor konkrétních kauz — statistika ani příklady sankcí nejsou důkazem viny žádné jmenované firmy a platí presumpce neviny.

Co zpráva uvádí (tabulky)

Trestné činy, za které jsou firmy podle zprávy stíhány

Zpráva NSZ pojmenovává řadu skutkových podstat, u nichž byla trestní odpovědnost firem v praxi uplatněna nebo zvažována. Následující přehled uvádí paragrafy a názvy trestných činů tak, jak jsou ve zprávě zmíněny.

Zdroj: NSZ, zvláštní zpráva, s. 4 a násl. (jednotlivé případy z praxe krajských a okresních státních zastupitelství).

Tabulková příloha zprávy dále eviduje stíhané, podezřelé, obžalované a obviněné právnické osoby podle paragrafů trestního zákoníku za roky 2016, 2017 a 2018; mezi sledovanými paragrafy jsou např. § 175, § 209, § 210, § 211, § 212, § 214, § 216 a § 240 (příloha „Přehled o stíhaných… podle paragrafů"). Poznámka redakce: samotné číselné hodnoty v tabulkové příloze jsou ve zdrojovém dokumentu strojově přepsané a nejsou v tomto článku přebírány, aby nedošlo ke zkreslení; údaje výše vycházejí z textové části zprávy.

Nápadné je, že vedle „klasické" hospodářské a daňové kriminality (zkrácení daně, dotační podvod, zpronevěra, podvod) se objevují i nedbalostní činy z běžného provozu — usmrcení z nedbalosti a obecné ohrožení z nedbalosti. Zpráva zmiňuje například vyšetřování firmy v souvislosti s dopravní či provozní nehodou. Tyto případy by podle zprávy před 1. 12. 2016 vůbec nemohly vést k trestnímu stíhání firmy.

Tresty pro firmy a příklady jejich výše

Druhy trestů, které lze právnické osobě uložit, upravuje § 15 až 23 zákona o TOPO. Zpráva pracuje zejména s těmito:

Zdroj: NSZ, zvláštní zpráva, s. 18–20; částky pocházejí z jednotlivých anonymizovaných rozhodnutí popsaných ve zprávě.

K jednotlivým příkladům zpráva doplňuje důležitý kontext. Peněžitý trest 500 000 Kč Nejvyšší soud zrušil, protože firma byla v insolvenci a trest byl nedobytný. Peněžitý trest 1 500 000 Kč byl uložen spolu se zákazem přijímání dotací a subvencí na 5 roků (rozhodnutí nebylo pravomocné). Peněžitý trest 60 000 Kč padl za legalizaci výnosů z trestné činnosti v rozsahu cca 335 tisíc korun. U zákazu činnosti na 4 roky zpráva kriticky upozorňuje, že soud dostatečně nevymezil, jakou činnost firmě zakazuje.

U nejpřísnějšího trestu — zrušení firmy podle § 16 — zpráva odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu: rozhodující není předmět činnosti zapsaný v rejstříku, ale skutečná činnost firmy; k uložení nestačí, byla-li trestná činnost „jen ojedinělým vybočením z legálního působení". Zrušení tak míří především na tzv. prázdné schránky (firmy bez majetku, zaměstnanců a reálné činnosti), u nichž jiný trest postrádá smysl.

Co z toho vyplývá

Ze zprávy plyne několik praktických závěrů. Za prvé, okruh rizik se po roce 2016 rozšířil — firma dnes může čelit trestnímu stíhání nejen za daňové a dotační delikty, ale i za nedbalostní následky běžného provozu (pracovní úraz, nehoda, ohrožení). Za druhé, skladba trestů je odstupňovaná: od peněžitého trestu, přes cílené zákazy (činnosti, přijímání dotací a subvencí) až po zrušení firmy jako krajní řešení. Za třetí, majetková a insolvenční situace firmy hraje roli — u firmy v insolvenci je peněžitý trest pro nedobytnost prakticky vyloučen a naopak zrušení dopadá hlavně na nefunkční „prázdné schránky".

Klíčové je téma vyvinění podle § 8 odst. 5. Zpráva popisuje, že velké prosperující společnosti si nechávají zpracovávat rozsáhlé compliance dokumenty, které ale „do každodenní praxe nepřevedou", a soudu pak předkládají „stohy listin". NSZ zdůrazňuje, že prokázaná nefunkčnost nastaveného kontrolního mechanismu popírá jeho účinnost. Jinými slovy: rozhoduje reálné fungování kontrol, ne objem papírů.

Co z toho naopak nevyplývá

Co to znamená pro podnikatele

Pro drtivou většinu OSVČ a malých firem není cílem této zprávy strašit — je to popis toho, jak stát uvažuje o odpovědnosti firem. Praktický vzkaz je jednoduchý: funkční, doložitelné kontroly a čistá evidence jsou vaše nejlepší obrana. Institut vyvinění (§ 8 odst. 5) stojí a padá s tím, zda dokážete prokázat, že firma reálně dělala, co měla — ne že o tom má hromadu papírů.

Konkrétně to znamená mít pořádek v tom, kdo za firmu jedná a s jakým oprávněním, jak schvalujete platby a faktury, a jak vznikají a archivují se doklady. Přesně v tom pomáhá doklad.ai: udržuje čistou, dohledatelnou evidenci vystavených i přijatých dokladů, plateb a jejich párování, s jasnou stopou, kdy a jak doklad vznikl. Když je evidence úplná a konzistentní, snáze doložíte, že firma fungovala řádně — a zároveň předejdete chybám (například u dokladů souvisejících s DPH nebo dotacemi), které se v přehledu trestných činů opakují nejčastěji.

Doklad.ai nenahrazuje právníka ani compliance program velké korporace. Pro běžného podnikatele ale platí, že spolehlivá a auditovatelná evidence je základ, na kterém se dá kontrola i případná obhajoba postavit.

Zdroj