Kolik je OSVČ a jak vysoké mají příjmy? Data Finanční správy za rok 2023
· Redakce Doklad.ai · general
Za rok 2023 podalo přiznání přes milion OSVČ. Příjmy jsou mezi nimi rozloženy rovnoměrně a paušální režim ovládá první pásmo — data Finanční správy dle §106.
Rychlá odpověď
Podle dat Finanční správy podalo za zdaňovací období roku 2023 daňové přiznání zhruba milion OSVČ, a příjmy jsou mezi nimi rozloženy překvapivě rovnoměrně: 290 493 OSVČ vykázalo příjem do 150 000 Kč, 271 650 v pásmu 150 001–500 000 Kč, 218 204 v pásmu 500 001–1 000 000 Kč a 224 913 OSVČ mělo příjem 1 000 000 Kč a více. Paušální režim přitom zůstává silně koncentrovaný v prvním pásmu: v prvním pásmu paušální daně je 110 854 OSVČ, ve druhém 2 674 a ve třetím jen 367 poplatníků.
Údaj pochází z odpovědi Generálního finančního ředitelství (GFŘ) dle zákona č. 106/1999 Sb.
Data o výši příjmu jsou aktuální k 31. 12. 2024 a vztahují se k vyměřeným daňovým přiznáním za zdaňovací období roku 2023. Data o paušálním režimu jsou aktuální k 10. 1. 2025.
Na co se žadatel ptal
Žadatel požádal Finanční správu o statistické údaje k osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) a k využívání takzvaného paušálního režimu. Dotaz obsahoval sedm konkrétních otázek, které lze rozdělit do dvou skupin.
První skupina se týkala rozložení OSVČ podle výše ročního příjmu ve čtyřech pásmech:
- počet OSVČ s příjmem do 150 000 Kč za rok,
- počet OSVČ s příjmem v rozmezí 150 001 – 500 000 Kč za rok,
- počet OSVČ s příjmem v rozmezí 500 001 – 1 000 000 Kč za rok,
- počet OSVČ s příjmem 1 000 000 Kč a více za rok.
Druhá skupina otázek mířila na využívání paušální daně, konkrétně kolik OSVČ využívá paušální daň v prvním, druhém a třetím pásmu.
Co odpověděla Finanční správa
Finanční správa v odpovědi upřesnila metodiku. Uvedené hodnoty představují počty vyměřených daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2023 u OSVČ splňujících zadané podmínky. Za příjem se přitom u OSVČ, které vedou účetnictví, považuje hodnota ročního úhrnu čistého obratu, a u všech ostatních OSVČ hodnota příjmů podle § 7 zákona o daních z příjmů (řádek 101 daňového přiznání). Data o výši příjmu jsou aktuální k 31. 12. 2024.
Počet OSVČ podle výše ročního příjmu (zdaňovací období 2023):
| Výše příjmu za rok | Počet OSVČ |
|---|---|
| do 150 000 Kč | 290 493 |
| 150 001 – 500 000 Kč | 271 650 |
| 500 001 – 1 000 000 Kč | 218 204 |
| 1 000 000 Kč a více | 224 913 |
| Celkem (vlastní dopočet doklad.ai) | 1 005 260 |
U paušálního režimu Finanční správa uvedla, že následující hodnoty pochází ze statistiky paušálního režimu a jsou aktuální k 10. 1. 2025.
Počet OSVČ podle pásma paušální daně:
| Pásmo paušální daně | Počet OSVČ |
|---|---|
| 1. pásmo | 110 854 |
| 2. pásmo | 2 674 |
| 3. pásmo | 367 |
| Celkem (vlastní dopočet doklad.ai) | 113 895 |
Součty v obou tabulkách označené jako „vlastní dopočet doklad.ai" nejsou uvedeny v odpovědi Finanční správy — jde o prostý součet zveřejněných dílčích čísel.
Co z odpovědi vyplývá
Rozložení příjmů OSVČ je pozoruhodně rovnoměrné. Nejpočetnější skupinou jsou sice OSVČ s příjmem do 150 000 Kč ročně (290 493), ale zbylá tři pásma jsou velmi vyrovnaná — 271 650, 218 204 a 224 913. Znamená to, že představa o OSVČ jako převážně nízkopříjmové skupině neplatí: podle vlastního dopočtu má příjem nad půl milionu korun ročně 443 117 OSVČ (218 204 + 224 913), tedy zhruba 44 % z celku.
Skupina s nejvyššími příjmy není okrajová. OSVČ s ročním příjmem nad milion korun (224 913) je dokonce více než OSVČ v pásmu 500 001 – 1 000 000 Kč (218 204). Nejvyšší příjmová kategorie je tak druhá nejmenší jen těsně a předstihuje pásmo pod sebou.
Paušální režim je fakticky režimem prvního pásma. Z celkových 113 895 OSVČ v paušálním režimu (vlastní dopočet) jich drtivá většina — 110 854, tedy přes 97 % — spadá do prvního pásma. Druhé pásmo (2 674) a třetí pásmo (367) využívá dohromady jen 3 041 OSVČ.
Paušál pokrývá jen menšinu OSVČ. Postaví-li se 113 895 poplatníků paušálního režimu proti více než milionu podaných přiznání, je zřejmé, že paušální daň zdaleka nevyužívá většina samostatně výdělečně činných — a to i přesto, že první příjmové pásmo (do 150 000 Kč, 290 493 OSVČ) by parametrům paušálu obvykle vyhovovalo.
Co z odpovědi naopak nevyplývá
Odpověď podle zákona č. 106/1999 Sb. je poskytnutím informace, nikoli závazným výkladem daňových předpisů. Nelze se o ni opřít jako o právní stanovisko k tomu, kdo do paušálního režimu spadá nebo nespadá.
Data mají dvě různá referenční data a dvě různé povahy. Počty podle výše příjmu se vztahují k vyměřeným daňovým přiznáním za rok 2023 (stav k 31. 12. 2024), zatímco počty v pásmech paušálního režimu pocházejí ze statistiky paušálního režimu k 10. 1. 2025. Obě sady se proto nedají mechanicky sečíst ani přímo poměřovat jako údaje ke stejnému okamžiku.
Z čísel také nevyplývá, kolik jednotlivých fyzických osob se za nimi skrývá — Finanční správa uvádí počty vyměřených daňových přiznání, nikoli počty unikátních poplatníků. Neplyne z nich ani obor podnikání, region, věk či to, kolik OSVČ vede účetnictví a kolik postupuje podle § 7. Údaje neříkají nic o výši reálné daňové povinnosti, o výdajích ani o tom, proč OSVČ v prvním příjmovém pásmu paušální režim nevyužívají ve větší míře.
Co to znamená pro podnikatele
Data ukazují, že OSVČ je velmi různorodá skupina — od živnostníků s příjmem do 150 000 Kč ročně až po statisíce těch, kdo překračují milion. Ať už podnikatel spadá kamkoli, jeho pozice u daně z příjmů stojí a padá s tím, jak přesně má podchycené příjmy a doklady.
Vezměme e-shop provozovaný jako OSVČ, který se blíží hranici mezi pásmy — třeba se pohybuje kolem 500 000 Kč ročního příjmu. Přesné zařazení do správné příjmové kategorie i případné rozhodování o vstupu do paušálního režimu závisí na tom, zda podnikatel dokáže spolehlivě doložit každou přijatou platbu a každý vydaný i přijatý doklad. Chybějící nebo špatně zaevidovaný doklad může znamenat nejen zkreslený obraz o výši příjmů, ale i komplikace při případné kontrole.
Tady pomáhá doklad.ai. Umožňuje mít přehled o všech dokladech na jednom místě, průběžně kontrolovat jejich úplnost a náležitosti a udržovat evidenci připravenou pro daňové přiznání. Pro OSVČ, která zvažuje paušální režim (kde do prvního pásma míří drtivá většina — 110 854 z 113 895 poplatníků), je pořádek v dokladech základem rozhodnutí: bez přehledu o skutečné výši příjmů nelze zodpovědně posoudit, zda se paušál vyplatí, nebo zda je výhodnější zůstat u standardního režimu. Systematická evidence dokladů tak není administrativní zátěž navíc, ale podklad pro klidnější daňové rozhodování.
Zdroj
- Orgán: Generální finanční ředitelství (GFŘ)
- Typ: odpověď dle zákona č. 106/1999 Sb. — není závazný výklad
- Č.j.: 006/2025
- Téma: Statistické údaje k počtům OSVČ
- Odkaz: https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/fs-generalni-financni-reditelstvi/Informace_106_2025_006.docx
- Aktuálnost ověřena: 11. 7. 2026
- Poznámka o povaze dat: Počty podle výše příjmu se vztahují k vyměřeným daňovým přiznáním za zdaňovací období 2023 (aktuální k 31. 12. 2024); počty v pásmech paušální daně pocházejí ze statistiky paušálního režimu (aktuální k 10. 1. 2025). Součty označené jako „vlastní dopočet doklad.ai" nejsou v originální odpovědi uvedeny a představují prostý součet zveřejněných dílčích hodnot.