Doklad.ai · AI fakturace · Srovnání programů · Jak vystavit fakturu · Nástroje zdarma · Blog · Ceník · Vyzkoušet zdarma

Paušální daň v datech: inkaso vzrostlo na 7,7 miliardy Kč, daň z příjmů je v ní jen zlomek

11. července 2026 · Redakce Doklad.ai · general

Inkaso paušální daně a paušálních pojistných vzrostlo ze 4,23 mld. Kč (2021) na 7,72 mld. Kč (2023). Na samotnou daň z příjmů ale připadá jen kolem 2 % – zbytek tvoří veřejná pojistná. Data z odpovědi GFŘ dle zákona č. 106/1999 Sb.

Rychlá odpověď

Inkaso paušální daně a paušálních veřejných pojistných v Česku vzrostlo z 4,23 miliardy Kč v roce 2021 na 7,72 miliardy Kč v roce 2023. Z celkové částky přitom na samotnou daň z příjmů fyzických osob připadl jen zlomek: 76,4 milionu Kč (2021), 95 milionů Kč (2022) a 194,8 milionu Kč (2023). Drtivou většinu inkasa tedy tvoří veřejná pojistná (sociální a zdravotní), nikoli daň samotná.

Údaj pochází z odpovědi Generálního finančního ředitelství (GFŘ) dle zákona č. 106/1999 Sb.

Na co se žadatel ptal

Žadatel požádal Finanční správu o poskytnutí informací o inkasu paušální daně v členění na povinnosti související s daní z příjmů a s tzv. veřejnými pojistnými v letech 2021 až 2023.

Otázka míří na jádro toho, jak paušální daň funguje. Režim paušální daně, spuštěný od roku 2021, sdružuje do jedné měsíční platby tři povinnosti OSVČ: daň z příjmů, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Podnikatel platí jednu částku a nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy pro pojišťovny. Právě proto je zajímavé vědět, jaká část vybraných peněz reálně připadá na daň a jaká na pojistné – z jedné souhrnné platby to totiž na první pohled není vidět.

Co odpověděla Finanční správa

Finanční správa uvedla dvě sady čísel. První je celkové inkaso paušální daně a paušálních veřejných pojistných, druhá vyčleňuje pouze podíl daně z příjmů fyzických osob.

Celkové inkaso (paušální daň a paušální veřejná pojistná), v Kč

RokInkaso za ČR
20214 229 034 750
20225 775 500 460
20237 721 993 704

Z toho daň z příjmů fyzických osob – výnos paušální daně, v Kč

RokInkaso za ČR
202176 361 093
202295 020 936
2023194 770 892

Součet za všechny tři roky činí u celkového inkasa 17 726 528 914 Kč a u samotné daně z příjmů 366 152 921 Kč (vlastní dopočet – prostý součet údajů z tabulek).

Zbývající část připadající na veřejná pojistná (celkové inkaso minus daň z příjmů) tak podle vlastního dopočtu dosahuje:

RokVeřejná pojistná (dopočet)
20214 152 673 657
20225 680 479 524
20237 527 222 812

Finanční správa dále doplnila pravidlo pro rozpočtové určení: příjmem státního rozpočtu podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, je podíl odpovídající 64,38 % výnosu „daně z příjmů fyzických osob – výnosu paušální daně", a to po odečtení podílu 9,78 % ve prospěch krajů a 25,84 % ve prospěch obcí.

Aplikováno na rok 2023 (výnos daně z příjmů 194 770 892 Kč) to podle vlastního dopočtu znamená přibližně:

PříjemcePodílČástka 2023 (dopočet)
Státní rozpočet64,38 %125 393 500 Kč
Obce25,84 %50 328 799 Kč
Kraje9,78 %19 048 593 Kč

Co z odpovědi vyplývá

Inkaso rychle roste. Celkové inkaso mezi lety 2021 a 2023 vzrostlo z 4,23 mld. Kč na 7,72 mld. Kč, tedy o zhruba 82,6 % (vlastní dopočet). Meziročně šlo o nárůst přibližně o 36,6 % (2021→2022) a o 33,7 % (2022→2023). To odpovídá tomu, že režim paušální daně od svého spuštění nabírá další a další účastníky a od roku 2023 se navíc rozšířil o vyšší pásma.

Daň z příjmů je v paušálu marginální položkou. Podíl daně z příjmů na celkovém inkasu činil podle vlastního dopočtu jen 1,81 % (2021), 1,65 % (2022) a 2,52 % (2023). Naprostou většinu měsíční paušální platby tvoří sociální a zdravotní pojistné, nikoli daň. Paušální daň je tak z fiskálního hlediska spíše nástrojem výběru pojistného než výběru daně z příjmů.

Výnos daně z příjmů roste nejrychleji. Zatímco celkové inkaso vzrostlo o 82,6 %, samotný výnos daně z příjmů se za stejné období zvýšil z 76,4 na 194,8 milionu Kč, tedy o zhruba 155 % (vlastní dopočet), z toho jen mezi lety 2022 a 2023 o přibližně 105 %. To naznačuje posun struktury účastníků směrem k vyšším příjmovým pásmům zavedeným od roku 2023.

Z daně z příjmů profitují i obce a kraje. Díky rozpočtovému určení daní putuje z výnosu daňové složky paušálu více než třetina do rozpočtů samospráv – obcím 25,84 % a krajům 9,78 %.

Co z odpovědi naopak nevyplývá

Odpověď dle zákona č. 106/1999 Sb. není závazným výkladem daňových předpisů a nelze se na ni odvolávat jako na právní stanovisko.

Z dat dále nevyplývá:

  • Kolik poplatníků paušální daň platilo – čísla ukazují objem inkasa, nikoli počet OSVČ v režimu.
  • Rozpad pojistné složky na sociální a zdravotní pojištění; dokument uvádí veřejná pojistná souhrnně a jejich výši lze získat jen dopočtem (celek minus daň z příjmů).
  • Rozdělení podle pásem paušální daně (od roku 2023 existují tři) ani podle regionů či oborů.
  • Míra výběru či nedoplatky – jde o inkaso, nikoli o předepsanou povinnost.

Dopočtené hodnoty (podíly, meziroční změny, součty, rozklad rozpočtového určení) jsou odvozeny z čísel v odpovědi a v textu jsou jako vlastní dopočet výslovně označeny.

Co to znamená pro podnikatele

Pro OSVČ jsou tato čísla užitečná ilustrace toho, co paušální daň vlastně je: převážně platba pojistného, zabalená spolu s malou daňovou složkou do jediné měsíční částky. Právě jednoduchost je hlavní výhoda – žádné daňové přiznání, žádné přehledy na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.

Příklad: e-shop provozovaný jako OSVČ v prvním pásmu platí jednu paušální částku měsíčně a nemusí řešit tři samostatné odvody. Pozor ale na podmínky vstupu – zejména na limit obratu a na to, že v režimu paušální daně nelze uplatňovat slevy na dani (např. na děti či manžela/manželku), skutečné výdaje ani odpočty. Kdo takové nároky má, může na klasickém režimu vyjít lépe.

I v paušálním režimu je přitom nezbytné hlídat obrat kvůli limitům a hranici pásem a mít pořádek v dokladech pro případ kontroly, ověření nároku na vstup do režimu i pro sledování, zda se podnikatel nepřiblížil hranici pro DPH. Tady pomáhá doklad.ai: udržuje přehled o vystavených i přijatých dokladech, umožňuje průběžnou kontrolu obratu vůči limitům a vede evidenci na jednom místě. I když paušalista neodevzdává přiznání, sledování obratu a archivace dokladů zůstávají jeho povinností – a právě tuto rutinu lze automatizovat.

Zdroj

- Orgán: Generální finanční ředitelství (GFŘ)

- Typ: odpověď dle zákona č. 106/1999 Sb. – není závazným výkladem

- Č.j.: 005/2024

- Téma: Inkaso paušální daně – daň z příjmů a tzv. veřejné pojištění 2021–2023

- Odkaz: https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/fs-generalni-financni-reditelstvi/Informace_106_2024_005.docx

- Aktuálnost ověřena: 11. 7. 2026

- Poznámka o povaze dat: Jde o agregované údaje o inkasu za celou ČR poskytnuté na žádost o informace. Číselné údaje (celkové inkaso, výnos daně z příjmů, podíly rozpočtového určení) jsou převzaty doslova z odpovědi; podíly, meziroční změny, součty a rozklad rozpočtového určení jsou vlastní dopočty redakce z těchto čísel a jsou takto v textu označeny.

Užitečné nástroje

  • Ověření DIČ ve VIES
  • AI kontrola faktury
  • Kalkulačka DPH
  • Generátor QR platby
  • Kontrola čísla účtu
  • Úrok z prodlení
  • Průvodce fakturací
  • Všechny nástroje zdarma

← Všechny články

Faktura online · Vzory faktur · Proforma faktura · Zálohová faktura · Fakturace pro OSVČ · Fakturace zdarma · QR platba na faktuře · Doklad.ai vs Fakturoid · Doklad.ai vs iDoklad · Co umí Doklad.ai · Průvodce fakturací · Nástroje zdarma · Najdi účetního · Partnerství pro účetní · O nás

© Doklad.ai — AI fakturace pro české firmy. Kontakt: podpora@doklad.ai